Palác YMCA

Palác YMCA
	Palác YMCA v Praze, Na Poříčí 1041/12
Základní informace
Výstavba	1928
Poloha
Adresa	Praha 1, Nové Město, Česko
Ulice	Na Poříčí
Souřadnice	50°5′20,77″ s. š., 14°25′52,11″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	41523/1-2158 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Palác YMCA je stavbou ve stylu moderního klasicismu od českého architekta Eduarda Hniličky z dvacátých let dvacátého století. Při realizaci stavby byly použity na tehdejší dobu nové materiály (železobeton, asfalt, sklobeton a korek). Budova byla koncipována jako ubytovací zařízení. Slavnostně byla otevřena dne 28. dubna 1928. Budova je z železobetonu. Na technologické přípravě stavby se podílel i prof. Ing. Stanislav Bechyně (viz palác Lucerna). Stavbu realizovaly kromě jiných firem i firmy Václava Nekvasila, J. Weignera a J. Štengla. V celé budově byla rozvedena teplá voda a topení; také byla vyřešena výměna vzduchu jak ve společenských prostorách (viz dále) tak i ve sportovních zařízeních (viz dále). Oběžný výtah (paternoster) zajišťuje spojení z přízemí až do vyšších pater budovy.^[1]

Popis tehdejších vnitřních prostor budovy

Budova měla sloužit především jako ubytovací zařízení s kapacitou 300 lůžek ve 170 ložnicích, které byly rozmístěny v rozmezí prvního až pátého patra. ^[1]
V suterénu se nacházela velká jídelna s kuchyní, plovárna s bazénem 25 x 7 metrů, sprchové lázně, parní lázeň a pracoviště pro masáže. ^[1]
V pasáži paláce YMCA bylo místo pro obchody a služby. V přízemí se nacházely šatny, dále pak kavárna, bar, knihovna a čítárna. ^[1]
Ve zvýšeném přízemí bylo místo pro kanceláře, kavárny, klubovny, dílny a učebny. Také se tu nachází tělocvična 30 x 13 metrů s klopenou (unikát) běžeckou dráhou na galerii a s šatnou. ^[1]
V podkroví budovy byly umístěny klubovny pro mládež. ^[1]
Na terase střechy se nacházelo hřiště. ^[1]

Historie užívání paláce YMCA

Do začátku druhé světové války v budově sídlilo ústředí YMCA v Československu, pražská YMCA a tzv. Akademická YMCA. ^[2] Byla zde ubytovna pro svobodné muže a centrum aktivit pro tělesný a duševní rozvoj mládeže. ^[1]

Po 15. březnu 1939 se z řad Akademické YMCA rekrutovalo mnoho odbojářů. Budova byla od počátku okupace místem ilegálních (konspiračních) schůzek. Nějaký čas byl v budově tištěn ilegální časopis Český kurýr a také několik čísel nelegálního časopisu V boj. Kromě toho se tu tiskla i řada dalších nelegálních letáků. Na této činnosti se podíleli Jaroslav Valenta, Jaroslav Šimsa, zřízenec Josef Ungr (rozmnožoval texty), Vojtěška Ječmenová (úřednice, která přepisovala texty na rozmnožovací blány určené pro Cyklostyl) a sekretář Akademické YMCA Rudolf Mareš (distribuce výtisků). ^[2]

Po zastavení vydávání "Křesťanské revue" (v říjnu 1939) se v budově rozmnožovaly "Zelené listy", které YMCA vydávala. ^[2] ^{[p 1]}

Ještě během roku 1940 se v budově stále konaly kroužky pro mládež se čtenářskou nebo biblickou tematikou. ^[2]

Definitivně musela YMCA budovu opustit a vyklidit k datu 15. října 1941 a budova byla následně (od prosince 1941) obsazena Němci.^[1] Od té doby využívaly budovu různé tehdejší nacistické organizace (např. Kinderlandverschickung (KLV) ^{[p 2]}, která v paláci YMCA zřídila tzv. KLV-Gästehaus I) ^{[p 3]}. Budova byla využívána především jako ubytovna pro zaměstnance Úřadu říšského protektora a dalších německých institucí. ^[2]

Činnost Akademické YMCA byla definitivně a oficiálně ukončena k datu 31. prosince 1943.

Během květnového povstání v roce 1945 a s tím spojených bojů byl palác YMCA obsazen německými jednotkami ^[2] a v závěru Pražského povstání značně poničen. ^[2] Na opravu budovy tehdy přispěla americká YMCA finančními dary, takže činnost tuzemské organizace YMCA se podařilo znovu obnovit a fungovala až do roku 1951. ^[1]

Ke zrušení YMCA došlo v roce 1951. Pro tehdejší establishment byla organizace shledána nežádoucí. Její majetek v celém tehdejším Československu byl zabaven a dán k dispozici komunistické mládeži. V paláci YMCA Na Poříčí sídlil ústřední výbor Československého svazu tělesné výchovy a sportu (ÚV ČSTV). ^[1]

V roce 1991 byl Palác (v nepříliš dobrém technickém stavu) vrácen obnovené YMCA v České republice. ^[1]

Pamětní desky

Ve vestibulu paláce YMCA se nachází busta T. G. Masaryka a dvě pamětní desky.

YMCA

Pamětní deska "YMCA" připomíná jména předsedů organizace YMCA z let 1919 až 1938; významné zahraniční návštěvy jakož i organizaci "Americký klub", která v paláci YMCA sídlila.

Obětem 2. světové války

Pamětní deska "Obětem 2. světové války" připomíná tři sekretáře organizace YMCA (Rudolf Mareš (* 1909 - † 1944), Jaroslav Šimsa (* 1900 - † 1945) a Jaroslav Valenta (* 1911 - † 1942)), kteří zemřeli v letech nesvobody (1939 až 1945) a kteří se účastnili protinacistického odboje. ^[4]

Pamětní desky ve vestibulu paláce YMCA
Pamětní deska YMCA ve vestibulu budovy
Pamětní deska sekretářům YMCA ve vestibulu budovy

Zařazení v seznamu památek

Dům je od roku 1991 zapsanou kulturní památkou ^[5]

Fotogalerie

Palác YMCA

Odkazy

Poznámky

↑ Počínaje 8. listopadem 1939 se pro organizaci YMCA oficiálně používal název "Křesťanské sdružení mladých lidí". ^[2]
↑ Kinderlandverschickung (KLV) zajišťovala ubytování pro děti z Německa v oblastech, kde se nebombardovalo. ^[2]
↑ Některé děti po příjezdu do Prahy čekala další cesta autobusem, proto byly vybudovány domy pro hosty (Gästehaus), kde děti nocovaly a domovy plnily funkci tzv. průchozích táborů (Durchgangslager). V Praze zřídila úřadovna KLV tři domy pro hosty: tzv. KLV-Gästehaus I umístěný v bývalém sídle sdružení YMCA (v paláci YMCA), druhý na Střeleckém ostrově jako KLV-Gästehaus II a třetí KLV-Gästehaus III v hotelu Zlatá husa na Václavském náměstí. Domy pro hosty sloužily také pro výpravy a výlety jednotlivých táborů při exkurzích do Prahy.^[3]

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l Historie Paláce YMCA v Praze [online]. Praha 1, Na poříčí 1041/12: www.palacymca.cz [cit. 2015-11-19]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé (věcný rejstřík: YMCA). 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 46, 172, 230, 235, 351, 430, 438, 452, 492, 494, 529, 660, 706.
↑ CZ Wikipedie, Heslo KVL, odstavec "Praha"
↑ ŠTRUPL, Vladimír. Pamětní deska Obětem 2. světové války [online]. Praha 1, Na Poříčí 1041/12, (palác YMCA): Spolek pro vojenská pietní místa, o.s., 2006-04-03 [cit. 2015-11-17]. Dostupné online.
↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-11-20]. Identifikátor záznamu 153636 : Společenský dům - spolkový dům (palác YMCA). Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

Literatura

Budova Y.M.C.A.. In: Růžena Baťková a kol. Umělecké památky Prahy, Nové Město, Vyšehrad. Praha: Academia, 1998. ISBN 80-200-0627-3. S. 550.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Palác YMCA na Wikimedia Commons
Palác YMCA - Národní památkový ústav - MonumNet

[MistoYMCA.KSML-3] Počínaje 8. listopadem 1939 se pro organizaci YMCA oficiálně používal název "Křesťanské sdružení mladých lidí". ^[2]

[KLV-4] Kinderlandverschickung (KLV) zajišťovala ubytování pro děti z Německa v oblastech, kde se nebombardovalo. ^[2]

[KLVdomyProHosty-6] Některé děti po příjezdu do Prahy čekala další cesta autobusem, proto byly vybudovány domy pro hosty (Gästehaus), kde děti nocovaly a domovy plnily funkci tzv. průchozích táborů (Durchgangslager). V Praze zřídila úřadovna KLV tři domy pro hosty: tzv. KLV-Gästehaus I umístěný v bývalém sídle sdružení YMCA (v paláci YMCA), druhý na Střeleckém ostrově jako KLV-Gästehaus II a třetí KLV-Gästehaus III v hotelu Zlatá husa na Václavském náměstí. Domy pro hosty sloužily také pro výpravy a výlety jednotlivých táborů při exkurzích do Prahy.^[3]

[PalacYMCA-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l Historie Paláce YMCA v Praze [online]. Praha 1, Na poříčí 1041/12: www.palacymca.cz [cit. 2015-11-19]. Dostupné online.

[PadevetYMCA-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé (věcný rejstřík: YMCA). 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 46, 172, 230, 235, 351, 430, 438, 452, 492, 494, 529, 660, 706.

[KVLdomyProHosty-5] CZ Wikipedie, Heslo KVL, odstavec "Praha"

[PamatnikYMCA-7] ŠTRUPL, Vladimír. Pamětní deska Obětem 2. světové války [online]. Praha 1, Na Poříčí 1041/12, (palác YMCA): Spolek pro vojenská pietní místa, o.s., 2006-04-03 [cit. 2015-11-17]. Dostupné online.

[8] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-11-20]. Identifikátor záznamu 153636 : Společenský dům - spolkový dům (palác YMCA). Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

[1]

[2]

[p 1]

[p 2]

[p 3]

[4]

[5]

[3]