Paavo Lipponen

Paavo Tapio Lipponen
Paavo Tapio Lipponen
Předseda vlády Finska
	Ve funkci:; 13. dubna 1995 – 17. dubna 2003
Prezident	Martti Ahtisaari; Tarja Halonenová
Předchůdce	Esko Aho
Nástupce	Anneli Jäätteenmäki
Předseda Sociálně demokratické strany Finska
	Ve funkci:; 1993 – 2005
Předchůdce	Ulf Sundqvist
Nástupce	Eero Heinäluoma
Stranická příslušnost
Členství	Sociálně demokratická strana Finska
Rodné jméno	Paavo Tapio Lipponen
Narození	23. dubna 1941 (83 let); Turtola, Finsko
Choť	Päivi Lipponenová
Rodiče	Orvo Lipponen a Hilkka Iissalo
Alma mater	Helsinská univerzita
Ocenění	Řád bílé hvězdy 1. třídy (1995); velkokříž Řádu bílé růže (1996); velkokříž Řádu islandského sokola (1997); Řád kříže země Panny Marie 1. třídy (2001); velkokříž Řádu prince Jindřicha (2002); … více na Wikidatech
Commons	Paavo Lipponen
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Paavo Tapio Lipponen (23. dubna 1941, Turtola) je finský politik a bývalý premiér Finska.

Životopis

Paavo Lipponen vystudoval filozofii a literaturu na Dartmouth College v USA a po návratu do Finska v roce 1961 mezinárodní vztahy na Helsinské univerzitě. V USA poznal také Ailu-Marju Nikupeteriovou, se kterou se roku 1963 oženil a o rok později se jim narodila dcera, Paulamaria. V těchto letech pracoval jako novinář na volné noze.

V roce 1979 se stal sekretářem tehdejšího finského premiéra a pozdějšího prezidenta, Mauna Koivista. V letech 1983–1987 a 1991–2007 byl členem finského parlamentu. V roce 1993 se stal předsedou Sociálně demokratické strany Finska. O dva roky později jeho strana zvítězila ve volbách, a stal se tak premiérem Finska. Díky tvrdé fiskální politice Lipponenovy vlády se Finsko stalo členem Evropské měnové unie a v roce 1999 přijalo euro.

Během devadesátých se let se jeho manželství rozpadlo a v roce 1997 se rozvedl. O rok později se oženil podruhé, s o 26 let mladší Päivi Hertzbergovou (rozená Hiltunenová). Narodily se jim dvě dcery, Emilia (nar. 1998) a Sofia (nar. 2000).

V roce 2012 se zúčastnil prezidentských voleb ve Finsku, kde získal v prvním kole 6,7 % hlasů.^[1]

Mezi jeho koníčky patří literatura, architektura a vodní pólo.

Vyznamenání

Řád bílé hvězdy I. třídy – Estonsko, 16. května 1995^[2]
velkokříž Řádu islandského sokola – Island, 26. srpna 1997^[3]
Řád kříže země Panny Marie I. třídy – Estonsko, 16. listopadu 2001^[4]
velkokříž Řádu prince Jindřicha – Portugalsko, 24. října 2002^[5]
velkokříž Řádu litevského velkoknížete Gediminase – Litva, 21. dubna 2004^[6]
velkodůstojník Řádu tří hvězd – Lotyšsko, 16. října 2004 – udělila prezidentka Vaira Vīķe-Freiberga^[7]
Řád přátelství – Rusko, 24. prosince 2007 – udělil ruský prezident Vladimir Putin za velký přínos k posílení a rozvoji přátelství a spolupráce mezi národy Ruska a Finska^[8]

Odkazy

Reference

↑ Archivovaná kopie. www.vaalikone.fi [online]. [cit. 2012-02-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-27.
↑ Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-08-04]. Dostupné online.
↑ Falkaordan. Forseti.is [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-26.
↑ Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-08-04]. Dostupné online.
↑ ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-08-04]. Dostupné online.
↑ Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-08.
↑ VESTNESIS.LV. Par apbalvošanu ar Triju Zvaigžņu ordeni un… - Latvijas Vēstnesis. https://www.vestnesis.lv/ta/id/95750 [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online. (lotyšsky)
↑ Указ Президента Российской Федерации от 24.12.2007 г. № 1730. Президент России [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online. (rusky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Paavo Lipponen na Wikimedia Commons
Stránky Paava Lipponena
Profil na stránkách finského parlamentu

[1] Archivovaná kopie. www.vaalikone.fi [online]. [cit. 2012-02-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-27.

[2] Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-08-04]. Dostupné online.

[3] Falkaordan. Forseti.is [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-26.

[4] Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-08-04]. Dostupné online.

[5] ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-08-04]. Dostupné online.

[6] Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-08.

[7] VESTNESIS.LV. Par apbalvošanu ar Triju Zvaigžņu ordeni un… - Latvijas Vēstnesis. https://www.vestnesis.lv/ta/id/95750 [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online. (lotyšsky)

[8] Указ Президента Российской Федерации от 24.12.2007 г. № 1730. Президент России [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online. (rusky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

Premiéři Finska

	Pehr Evind Svinhufvud (1917–1918) • Juho Kusti Paasikivi (1918) • Lauri Ingman (1918–1919) • Kaarlo Castrén (1919) • Juho Vennola (1919–1920) • Rafael Erich (1920–1921) • Juho Vennola (1921–1922) • Aimo Cajander (1922) • Kyösti Kallio (1922–1924) • Aimo Cajander (1924) • Lauri Ingman (1924–1925) • Antti Tulenheimo (1925) • Kyösti Kallio (1925–1926) • Väinö Tanner (1926–1927) • Juho Sunila (1927–1928) • Oskari Mantere (1928–1929) • Kyösti Kallio (1929–1930) • Pehr Evind Svinhufvud (1930–1931) • Juho Sunila (1931–1932) • Toivo Mikael Kivimäki (1932–1936) • Kyösti Kallio (1936–1937) • Aimo Cajander (1937–1939) • Risto Ryti (1939–1940) • Johan Wilhelm Rangell (1941–1943) • Edwin Linkomies (1943–1944) • Antti Hackzell (1944) • Urho Castrén (1944) • Juho Kusti Paasikivi (1944–1946) • Mauno Pekkala (1946–1948) • Karl-August Fagerholm (1948–1950) • Urho Kaleva Kekkonen (1950–1953) • Sakari Tuomioja (1953–1954) • Ralf Törngren (1954) • Urho Kaleva Kekkonen (1954–1956) • Karl-August Fagerholm (1956–1957) • Vieno Johannes Sukselainen (1957) • Rainer von Fieandt (1957–1958) • Reino Kuuskoski (1958) • Karl-August Fagerholm (1958–1959) • Vieno Johannes Sukselainen (1959–1961) • Martti Miettunen (1961–1962) • Ahti Karjalainen (1962–1963) • Reino Ragnar Lehto (1963–1964) • Johannes Virolainen (1964–1966) • Rafael Paasio (1966–1968) • Mauno Koivisto (1968–1970) • Teuvo Aura (1970) • Ahti Karjalainen (1970–1971) • Teuvo Aura (1971–1972) • Rafael Paasio (1972) • Kalevi Sorsa (1972–1975) • Keijo Liinamaa (1975) • Martti Miettunen (1975–1977) • Kalevi Sorsa (1977–1979) • Mauno Koivisto (1979–1982) • Kalevi Sorsa (1982–1987) • Harri Holkeri (1987–1991) • Esko Aho (1991–1995) • Paavo Lipponen (1995–2003) • Anneli Jäätteenmäkiová (2003) • Matti Vanhanen (2003–2010) • Mari Kiviniemiová (2010–2011) • Jyrki Katainen (2011–2014) • Alexander Stubb (2014–2015) • Juha Sipilä (2015–2019) • Antti Rinne (2019) • Sanna Marinová (2019–2023) • Petteri Orpo (od 2023)		Státní znak Finska