Přeskočit na obsah

Outkovka hrbatá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxOutkovka hrbatá
alternativní popis obrázku chybí
Outkovka hrbatá(Trametes gibbosa)
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třídastopkovýtrusé (Agaricomycetes)
Řádchorošotvaré (Polyporales)
Čeleďchorošovité (Polyporaceae)
Rodoutkovka (Trametes)
Binomické jméno
Trametes gibbosa
((Pers.) Fr.)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Outkovka hrbatá (Trametes gibbosa ale i Lenzites gibbosa) je houba z čeledě chorošovité (Polyporaceae), řádu chorošotvaré (Polyporales). Nejedlá houba. Způsobuje bílou hnilobu dřeva, napadá živé stromy, rozkládá neživé části dřevin. Běžný druh v mírném pásmu severní polokoule.

Synonyma patogena

[editovat | editovat zdroj]

Vědecké názvy

[editovat | editovat zdroj]

Podle biolib.cz[1] je pro patogena s označením outkovka hrbatá (Trametes gibbosa) používáno více rozdílných názvů, například Agarico-suber scalptum nebo Daedalea virescens.[1]

Zeměpisné rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Evropa.

Výskyt v Česku

[editovat | editovat zdroj]

Běžný druh.

Organismus tvoří střechovitě uspořádané trsy plodnic. Plodnice jednoletá kloboukatá, konzolovitá nebo polokruhovitá, na horní části klobouku je plodnice bělavá, šedě hnědavá, zřídka soustředně pásovaná, s nápadně nerovným povrchem (ve středu plodnice je hrb), 5–20 cm velká, silná 4–10 cm. Během roku se stává vlivem porostu řas povrch klobouku zeleným. Dužnina bílá až našedlá, pružná, později tuhá až korkovitá, téměř bez vůně. Póry jsou jednotně radiálně protažené, úzké, barvy bílé až krémové. Výtrusný prach bílý.[2][L 1][3]

Odumřelé části dřevin, ranový parazit. Plodnice lze najít na živých i odumřelých kmenech a větvích listnáčů, především buků, habrů, dubů, někdy i bříz, topolů a jasanů.

Příznaky

[editovat | editovat zdroj]

Plodnice na kmeni nebo větvích.

Možnost záměny

[editovat | editovat zdroj]

Jiné druhy tohoto rodu.

Nejedlá. Způsobuje bílou hnilobu dřeva.[1] Rozkládá mrtvé tkáně stromů, je ale také parazitem na živých stromech. Není významným parazitem.[4]

Plodnice jsou na dřevině po celý rok, nejčastější v červnu až listopadu v listnatých a smíšených lesích na odumřelých kmenech a pařezech listnáčů. V horských bukových porostech je hojná.[2] Outokovka hrbatá může parazitovat na podhoubí velmi hojné šedopórky osmahlé (Bjerkandera adusta).[5]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  1. TOMICZEK,, Christian. Atlas chorob a škůdců okrasných dřevin. [s.l.]: Biocont Laboratory, 2005. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]