Otakar Theer

Otakar Theer
Otakar Theer
	Otakar Theer v roce 1909
Narození	16. února 1880; Černovice Rakousko-Uhersko
Úmrtí	20. prosince 1917 (ve věku 37 let); Praha Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Nymburk
Povolání	básník, prozaik, dramatik, překladatel
Národnost	česká
Alma mater	Univerzita Karlova; Filozofická fakulta Univerzity Karlovy; Právnická fakulta Univerzity Karlovy
	multimediální obsah na Commons
	původní texty na Wikizdrojích
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otakar Theer (16. února 1880 Černovice, Bukovina, dnes Ukrajina – 20. prosince 1917 Praha)^[1]^[2] byl český básník, prozaik, dramatik a překladatel.

Život

Narodil se jako syn rytmistra c. a k. armády Karla Theera a jeho ženy Františky Brzorádové^[1] v době, kdy byl otec převelen do Bukoviny. Vojenská služba později otce zavedla do kasáren v Praze na Pohořelci a rodina proto bydlela na Hradčanech. Tam Otakar bydlel v Úvoze až do konce svého života.^[3]. Otakar začal psát básně v Praze v době svých gymnazijních studií. Po ukončení reálného gymnázia v Žitné studoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, ale v průběhu studia přestoupil na Filozofickou fakultu téže univerzity. Jako student nesouhlasil s názory T. G. Masaryka v otázce hilsneriády. ^[4] ^{[pozn. 1]} Ve školním roce 1902–1903 studoval v Paříži na Sorbonně. Výnosem c. a k. ministerstva kultu a vyučování z 18.6.1906 byl ustanoven praktikantem Univerzitní knihovny v Praze, kde pracoval i nadále a kariéru dovršil jako úředník téže knihovny. Zůstal svobodný, ačkoliv byl pokřtěn a vychován v římsko-katolické rodině, víru při své orientaci k levici a anarchismu odvrhl.

Tvorba

Spolupracoval s časopisem Lumír a Literárními listy. Jeho dílo je ovlivněno symbolismem, vyhledává často dekadentní a erotické motivy. Patřil také k okruhu spisovatelů kolem S. K. Neumanna a jeho olšanské vily. Po řadu let pravidelně navštěvoval literární salon Anny Lauermannové-Mikschové, která tvořila pod pseudonymem Felix Téver, pro niž se stal rádcem a prvním kritikem jejích literárních děl. Kromě vlastní tvorby se věnoval též překládání z francouzštiny a angličtiny.

Dílo

Háje, kde se tančí, 1897
Výpravy k Já, 1900
Pod stromem lásky, 1903
Úzkosti a naděje, 1911
Faëthón, 1916
Všemu navzdory, 1916

Překlady

WILDE, Oskar. Salome : drama o jednom dějství. Překlad Otakar Theer. Praha: Jan Otto, 1905. Dostupné online.

Odkazy

Poznámky

↑ Jedná se o studentskou demonstraci, která se odehrála dne 16. 11. 1899 v posluchárně Klementina. Student tehdy napsal na tabuli: Máme proti Masarykovi to, že v dobách tak pohnutých, kdy je třeba, aby národ stál co jeden muž proti nepřátelské vládě, chce on pro žida rozštěpit celý národ a tím jej zeslabit. Pracuje rozpínajícímu se Němectvu do rukou! Máme proti němu dále to, že tvrdí: Já musím mít pravdu, byť i to, co tvrdím, pravda nebyla. Na něm české krve by se ani Hilsner nedořezal. Podle Čapkových Hovorů s T. G. Masarykem byl tímto studentem Otakar Theer, jiné prameny uvádějí, že to napsal student Fiala, což se někdy vykládá dvěma jmény jedné osoby (student Fiala, pozdější básník O. Theer). To není pravda, protože básník se jmenoval Theer již od narození, Fiala se nikdy nejmenoval.^[5]

Reference

↑ ^a ^b Matrika zemřelých, sv. Alois Vinohrady, 1914-1918, snímek 380 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2020-10-28]. Dostupné online.
↑ Soupis pražských obyvatel, Otakar Theer, 1880
↑ Pražská policejní přihláška Otakara Theera: od roku 1913 v domě čp. 159/IV a od roku 1914 v čp. 160/IV
↑ Karel Čapek: Hovory s T. G. Masarykem
↑ ČERNÝ, Bohumil. Justiční omyl: hilsneriáda. Praha: Magnet-Press, 1990. 125 s. ISBN 80-85110-46-6. S. 60.

Literatura

HOMOLOVÁ, Květa, ed. a kol. Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století: slovníková příručka. 3. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1982. 371 s. cnb000002497. S. 296–298. Dostupné online
MERHAUT, Luboš, ed. et al. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Díl 4., svazek 1. (S–T). 1. vyd. Praha: Academia, 2008. 1082 s. ISBN 80-200-0797-0. S. 899–903.
SAK, Robert. Salon dvou století : Anna Lauermannová-Mikschová a její hosté. Praha- Litomyšl: Paseka, 2003. Dostupné online. ISBN 80-7185-525-1.
TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q-Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. ISBN 80-7185-247-3. S. 350.
PÍŠA, Antonín Matěj. Otakar Theer. Svazek I. Praha: Čin, 1928. 287 s.
PÍŠA, Antonín Matěj. Otakar Theer. Svazek II. Praha: Čin, 1933. 223 s.
heslo Theer, Otakar PhDr.. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1888-1909. ISBN 80-7203-007-8. Svazek XXV. S. 330.
PRAŽÁKOVÁ, Klára. Od včerejška k zítřku : úvahy o dramatě. Praha: Jiránek, 1940. Dostupné online. - kapitola Theerův Faethon, s. 71-75.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Otakar Theer na Wikimedia Commons
Autor Otakar Theer ve Wikizdrojích
Otakar Theer v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
Otakar Theer – životopis a fotografie
Pražská policejní přihláška Otakara Theera
Michael Doubek: VÝPRAVY K JÁ OTAKARA THEERA
Otakar Theer v databázi Archivu Národního divadla

[6] Jedná se o studentskou demonstraci, která se odehrála dne 16. 11. 1899 v posluchárně Klementina. Student tehdy napsal na tabuli: Máme proti Masarykovi to, že v dobách tak pohnutých, kdy je třeba, aby národ stál co jeden muž proti nepřátelské vládě, chce on pro žida rozštěpit celý národ a tím jej zeslabit. Pracuje rozpínajícímu se Němectvu do rukou! Máme proti němu dále to, že tvrdí: Já musím mít pravdu, byť i to, co tvrdím, pravda nebyla. Na něm české krve by se ani Hilsner nedořezal. Podle Čapkových Hovorů s T. G. Masarykem byl tímto studentem Otakar Theer, jiné prameny uvádějí, že to napsal student Fiala, což se někdy vykládá dvěma jmény jedné osoby (student Fiala, pozdější básník O. Theer). To není pravda, protože básník se jmenoval Theer již od narození, Fiala se nikdy nejmenoval.^[5]

[matrikaZ-1] Matrika zemřelých, sv. Alois Vinohrady, 1914-1918, snímek 380 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2020-10-28]. Dostupné online.

[2] Soupis pražských obyvatel, Otakar Theer, 1880

[3] Pražská policejní přihláška Otakara Theera: od roku 1913 v domě čp. 159/IV a od roku 1914 v čp. 160/IV

[4] Karel Čapek: Hovory s T. G. Masarykem

[5] ČERNÝ, Bohumil. Justiční omyl: hilsneriáda. Praha: Magnet-Press, 1990. 125 s. ISBN 80-85110-46-6. S. 60.

[1]

[2]

[3]

[4]

[pozn. 1]

[5]