Přeskočit na obsah

Osroés

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Osroés
Narození1. století
Úmrtí129
Povolánípanovník
DětiParthamaspates of Parthia
RodičeVonónés II.
RodArsakovci
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Osroés (v řecko-římských pramenech někdy i Chosroés [Χοσρόης],[1] persky Husrav) byl parthský velkokrál z rodu Arsakovců panující v letech 108128/129. Byl bratrem nebo švagrem krále Pakora a zpočátku snad vládl souběžně s ním,[2] později mu vyvstal protivník ve Vologaisovi III., který se mocensky opíral o východní provincie.

Většina informací o Osroově vládě se vztahuje k válce s Římany vedenými císařem Traianem. Její příčinou byl spor o arménský trůn, na nějž Parthové dosadili Parthamasiria, syna Pakorova, aniž požádali Římany o svolení (Arménie byla římským vazalským státem). Osroés se sice roku 113 pokusil s císařem vyjednávat, ale jeho poselstvo nedostalo žádnou odpověď a vrátilo se s nepořízenou. Tato králova vstřícnost možná souvisela s aktivitami vzdorokrále Vologaisa, který asi od roku 111/112 držel část parthského území.

V letech 114115 vpadl Traianus do Arménie a bez odporu ji obsadil, pak se obrátil proti Edesse a v roce 116 dobyl parthské hlavní město Ktésifón. Odtud postupoval k Perskému zálivu, proti Charakéné, jejíž vládce se mu ihned podrobil. Osroovy parthské oddíly se stáhly na východ. Za této situace propukly v zádech Římanů četné revolty, zejména židovská v Kyrenaice, která se rozšířila i do Alexandrie a Judeje. Traianus již v roce 117 zemřel a jeho nástupce Hadrianus raději rezignoval na většinu římských územních zisků (propuštěna byla rovněž Osroova dcera, zajatá při dobývání Ktésifóntu).

Osroova mince

Ačkoli římsko-parthská válka neměla pro parthskou stranu katastrofální důsledky, tak jak by vyplývalo ze samotného průběhu válečných operací, přesto natrvalo otřásla postavením arsakovského velkokrále v íránských krajích. Osroovi se nejen nepodařilo eliminovat důsledky porážek v mezopotámském prostoru (zejména ve vztahu k parthským vazalům), ale ani zabránit dalšímu úpadku centrální moci v říši. Vzdorokrál Vologaisés, který ovládal východní provincie téměř od počátku Osroovy vlády, nebyl poražen, a naopak svou pozici upevnil – koncem dvacátých let ovládl i parthské hlavní město Ktésifón. Osroův další osud je nejasný.

  1. Varianta Osdroés, kterou uvádí Malalas 11, 272, 2, je chybná – týž autor navíc omylem označuje Osroa za arménského krále.
  2. Osroés razil mince již v roce 89/90. Viz SCHIPPMANN, Klaus. Grundzüge der parthischen Geschichte. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft, 1980. S. 59. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KLÍMA, Otakar. Sláva a pád starého Íránu. Praha: Orbis, 1977. 252 s. 
  • SCHIPPMANN, Klaus. Grundzüge der parthischen Geschichte. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft, 1980. ix, 132 s. ISBN 3-534-07064-X. (německy) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce:
Pakoros
Znak z doby nástupu Parthský král
108128/129
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Vologaisés III.