Přeskočit na obsah

Orbis pictus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: slovensko-český film z roku 1997 režiséra Martina Šulíka Orbis Pictus (film).
Orbis pictus
AutorJan Amos Komenský
Původní názevOrbis sensualium pictus
Jazyklatina a němčina
Datum vydání1658
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Titulní strana latinsko-německého vydání (1684)
Květiny ve vydání z roku 1685
Sedm stupňů věku člověka, (1672)

Orbis pictus (původně Orbis sensualium pictus, česky Svět v obrazech) je universální učebnice, naučný a jazykový slovník, kterou napsal český pedagog, filosof a teolog Jan Amos Komenský jako rozšířenou verzi své původně jen jazykové příručky; dokončil ji za pobytu v uherském Sárospataku.

Edice

[editovat | editovat zdroj]

Poprvé byla vydána roku 1658 v Norimberku dvojjazyčně, latinsky a německy v dvojsloupečné grafické úpravě s obrázky, které v dřevorytech provedl Paul Creutzberger.[1] V roce 1659 vyšla v Londýně verze latinsko-anglická. Roku 1685 vyšlo první vydání čtyřjazyčné latinsko-maďarsko-německo-české, v němž český titul zní "Swět Widitedlný".

Do současnosti vyšly více než dvě stovky vydání v mnoha dalších jazycích, například v prvním čtyřjazyčném vydání z roku 1666 byly texty latinsky, německy, italsky a francouzsky; v roce 1685 byla vydána v Levoči v latině, němčině, maďarštině a češtině (v tehdejším stavu lexikologie včetně výrazů slovenských a polských), z latinsko-anglického vydání se učila například švédská královna, první americké vydání latinsko-anglické verze vyšlo v New Yorku roku 1725. Další vydání vyšla například v hebrejštině, turečtině, perštině nebo mongolštině.

Obsah

[editovat | editovat zdroj]

Kniha je přehledně rozdělena do 150 až 153 tematických kapitol, které mají množství ilustrací, aby byla pro děti sdělná i poutavá. Text je koncipován jako dialog mezi Mistrem (učitelem) a žákem (chlapcem). Začíná větou: Pojď synu a uč se maudřeti (později upraveno na Uč se moudrým býti). Žák dopovídá otázkou: Co to je moudrý?. Kniha zahrnuje základy zeměpisu včetně informací o astronomii, fyzice, biologii člověka, živé i neživé přírodě, sedm svobodných umění, obsáhlé partie jsou věnovány řemeslům a obchodu, následuje etika, kapitoly věnované hrám sportovním, společenským, i dětským, kapitola o divadelních hrách (Komenský je čerpal ze vzoru jezuitského školství), exkurs do státní správy a politiky: Říše, království, královský majestát a krajina. Kapitola náboženství se dělí na pohanství, křesťanství, judaismus a muslimské náboženství. Válečná situace Evropy Komenského doby se odráží v kapitolách Hrad, Město a jeho obléhání, Voják/válečník. Obsah tedy zahrnuje jak základy společenských, tak i přírodních věd. Samozřejmostí jsou obsáhlé abecední rejstříky - slovníčky všech pojmů. Ilustrace tvoří jednak jedno souhrnná vyobrazení s číslováním u jednotlivých předmětů, ta jsou vázaná k naučnému textu pod ním, a dále celostranné tabulky, kde je 6-12 předmětů s příslušnými názvy.

Význam

[editovat | editovat zdroj]

Kniha je přelomová především tím, že při její tvorbě Komenský uplatnil svoji zásadu Schola ludus, tedy škola hrou. Domníval se, v rozporu s tehdejšími vyučovacími praktikami, že by žáci měli umět naučenou látku nejen mechanicky odříkat, ale opravdu i rozumět tomu, čemu se učí. Podal učitelům návod, že mají vyučovat názorně a uprostřed přírody nebo v prostředí, k němuž se výuka tematicky váže.

Pokračovatelé

[editovat | editovat zdroj]

Komenského učebnice byla v dalších stoletích jazykově i obrazově modernizována. Na českých školách sloužilo česko-německo-latinské vydání jako povinná učebnice. Populární novočeské vydání pro nižší třídy škol měšťanských a vyšších dívčích z let 1873-1877 sestavil profesor novoměstského gymnázia František Patočka.[2] Další české vydání z roku 1883 posloužilo zatím poslednímu českému vydání z roku 2018 s ilustracemi Václava Sokola.[3] Několik autorů se pokusilo doplnit Komenského novou učebnicí pro druhý stupeň škol. V Čechách to byl neúspěšný, málo názorný Orbis Pictus: čili Svět v obrazích, stupeň druhý, co pokračování Karla Slavoje Amerlinga z roku 1852.[4] Další skupinu představují autoři, kteří na dané téma vytvořili vlastní pojetí, jako Bohuslav Fuchs,[5] někdy ve zcela odlišném smyslu, jako František Kupka.[6]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Iohannis Amos Comenii Orbis sensualium pictus…/ Digitalizované a faksimile s později kolorovanými obrázky
  2. ↑ Orbis pictus v řeči české a německé…
  3. ↑ Další výbor z Komenského Orbis Pictus: svět v obrazech pro nejmenší: podle vydání z roku 1883, vydal Machart Beroun 2018, ISBN 9788087938713
  4. ↑ Karla Amerlinga Orbis pictus…
  5. ↑ Orbis pictus Bohuslava Fuchse. Jindřich Chatrný, Dagmar Černoušková, Pavla Seitlová (editoři); Muzeum města Brna 2012, ISBN 978-80-86549-19-4
  6. ↑ Orbis pictus Františka Kupky: mezi symbolismem a reportáží. Markéta Theinhardtová, Pierre Brullé (editoři). Arbor vitae Řevnice 2014, ISBN 978-80-7467-048-0; 978-80-86415-94-9

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KOMENSKÝ, Jan Amos. Opera omnia, svazek 23; k vydání připravila Julie Nováková. Academia Praha 1992 (komentované vědecké vydání)
  • KOMENSKÝ, Jan Amos. Joan. Amos Comenii Orbis pictus : Die Welt in Bildern : Swět w obrazých : Świat w obrazach : Le monde en tableaux. W Hradcy Králowé: Jan Host. Pospjšil, 1833. 478 s. Dostupné online. 
  • KOMENSKÝ, Jan Amos. Malý Orbis Pictus. Praha: Tisk a sklad Jaroslawa Pospíšila, 1845. 58 s. Dostupné online. (česky, německy) Stručný výtah z díla. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Orbis_pictus&oldid=23848071“