Přeskočit na obsah

Ondřej Přikryl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
MUDr. Ondřej Přikryl
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1902 – 1918
Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1925
Starosta Prostějova
Ve funkci:
1913 – 1919
PředchůdceJosef Horák
Stranická příslušnost
ČlenstvíLidová strana na Moravě (mladočeská)
Lidová strana pokroková
Čsl. národní demokracie
Narození26. listopadu 1862
Výšovice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí21. prosince 1936 (ve věku 74 let) nebo 22. prosince 1936 (ve věku 74 let)
Prostějov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materUniverzita Karlova
Profesespisovatel, lékař, básník, politik, prozaik, kulturní pracovník a místní politik
CommonsOndřej Přikryl
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní deska a busta Ondřeje Přikryla na měšťanském domě, Žižkovo náměstí 132/21, Prostějov.
Hrob Ondřeje Přikryla.

Ondřej Přikryl (26. listopadu 1862 Výšovice[1] – 22. prosince 1936 Prostějov[2][3]) byl moravský lékař, básník, spisovatel a československý politik; starosta Prostějova, prvorepublikový senátor Národního shromáždění za Československou národní demokracii.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině rolníka Johanna Přikryla a Anny rozené Zatloukalové. Měl čtyři sourozence: Marianu (1853–1880), Josefa (1864–1867), Františku (1868–1882) a Františka (1871).

Ve Výšovicích Ondřej navštěvoval obecnou školu. Rodina se později přestěhovala do Čechovic.[2] Vystudoval Slovanské gymnázium v Olomouci, kde maturoval roku 1881. Absolvoval studia medicíny na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde promoval 3. prosince 1886.[4] Po studiích se 21. 4. 1888 oženil s Miloslavou Kouteckou, se kterou měl dceru Miladu, která r. 1890 zemřela. R. 1907 se s Miloslavou rozvedl a poté se stala jeho družkou po zbytek života vdova Anežka Valášková.[5]

Od 7. října 1887 působil jako praktický lékař v Prostějově. Angažoval se v komunální politice, kdy ještě koncem 19. století v Prostějově dominovala německá strana. Zasloužil se o převedení samosprávy do českých rukou roku 1892. Podobně se angažoval v českém vítězství v olomoucké obchodní a živnostenské komoře. Od 31. prosince 1913 převzal po Josefu Horákovi místo starosty Prostějova a zůstal jím až do roku 1919.[2][6] Inicioval výstavbu přehrady u Stichovic. Za jeho úřadování byla dostavěna roku 1914 nová radnice.[6]

Od poloviny 90. let 19. století byl aktivní v Českém politickém spolku v Prostějově, který měl blízko k Lidové straně na Moravě (moravská odnož mladočeské strany).[7] Později vplynul do Lidové strany pokrokové na Moravě. V jejím rámci představoval Přikryl a jeho prostějovská skupina konzervativní křídlo, které okolo roku 1911 odmítalo samostatný postup předsedy strany Adolfa Stránského a trvalo na užší spolupráci s mladočechy. V červenci 1911 dokonce do Prostějova přijeli z Prahy Karel Kramář a František Sís a jednali o možnosti vytvoření nového politického subjektu, který by byl novou mladočeskou stranou na Moravě.[8] Ve straně nakonec ale zůstal, přestože jeho názorové rozdíly se Stránským trvaly.[9]

Zapojil se i do vysoké politiky. V zemských volbách roku 1902 byl zvolen na Moravský zemský sněm za městskou kurii, obvod Prostějov, Německý Brodek. Mandát obhájil i v zemských volbách roku 1906 za českou městskou kurii, obvod Prostějov, Plumlov a opětovně zde byl zvolen i v zemských volbách roku 1913.[10] Díky jeho iniciativě byla roku 1906 lékařská komora moravská rozdělena na českou a německou sekci (v dosavadní jednotné komoře bylo neúměrně nízké zastoupení etnických Čechů). Prosadil také zdravotní zemský zákon přijatý během let 1908–1909 po složitých debatách.[2][6]

Během první světové války patřil v Lidové straně pokrokové na Moravě k opozičnímu křídlu volně navázanému na redakci Lidových novin, jež odmítalo prorakouský aktivismus stranického vedení.[11] 29. října 1918 pak na manifestaci na prostějovském náměstí oznámil vyhlášení československého státu. V červnu 1919 po komunálních volbách roku 1919 opustil funkci starosty města, ale nadále se veřejně a politicky angažoval.[2]

V parlamentních volbách v roce 1920 získal za Československou národní demokracii senátorské křeslo v Národním shromáždění, kde setrval do roku 1925.[12] Profesí byl lékařem v Prostějově.[13]

Ještě v komunálních volbách roku 1925 byl opětovně zvolen do obecního zastupitelstva v Prostějově, ale kvůli chorobě musel zakrátko na funkci v zastupitelstvu rezignovat. V roce 1926 se stal předsedou místní organizace Národní demokratické strany v Prostějově a zůstal jím až do října 1935, kdy odešel ze zdravotních důvodů.[2]

V letech 1913–1936 byl členem Moravského kola spisovatelů. Od března 1935 byl nemocný. Zemřel 22. prosince 1936 ve 3 hodiny ráno v Prostějově.[2] Pohřben byl na Městském hřbitově v Prostějově.

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Specializoval se na kulturu v oblasti Hané. Mnohé své publikace psal hanáckým nářečím (od r. 1893) a uváděl v nich vždy malý slovníček hanáckých pojmů. Psal básně i fejetony.[6]

  • Hanácky pěsničke – sbírka lidových písní. Brno: Arnošt Píša, 1900
  • Novy hanácky pěsničke – Brno: A. Píša, 1901
  • Křížová cesta opravy volebního řádu pro sněm markrabství moravského – přednáška. Prostějov: vlastním nákladem, 1903
  • Volební oprava na sněm zemský v moravských smiřovačkách – Brno: Lidové noviny, 1904
  • Několik črt z posledních 15 let města Prostějova – vyobrazeními opatřil a k tisku připravil Hugo Raulich. Prostějov: Družstvo městského spolkového domu, 1907
  • Z večera: verše – Prostějov: Josef F. Buček, 1912
  • Ešče z Hané: verše – Brno: A. Píša, 1912
  • Padesátka z Hané: beletrie – Prostějov: J. F. Buček, 1912
  • Deset let poslanecké činnosti MUDr. Ondřeje Přikryla – Prostějov: Občanská strana národní, 1913
  • Haná a Romža: pohádka – ilustrace Adolfa Kašpara. Brno: Moravské kolo spisovatelů, 1914
  • Chabašči: hanácky pěsničke – Přerov: Přerovský obzor, 1914
  • Z vojne: hanácky verše – tři knihy básní s válečnou tematikou; obálku a vnitřní výzdobu knihy navrhl a dřevorytem provedl Jaroslav Votruba. Přerov: Tiskařská a vydavatelská společnost, 1917
  • Čase tvrči než ocel: hanácky pěsničke z vojne – Praha: K. Píchal, 1921
  • Slizovy ruže: hanácky pěsničke – Praha: K. Píchal, 1921
  • Zápise krála Ječminka – Praha: K. Píchal, 1921
  • Meze dětima: hanácky hračke a plačke – Prostějov: J. F. Buček, 1922
  • Rozmaryn: hanacky pěsničke – Prostějov: J. F. Buček, 1922
  • Stařeček z Hané: hanácky pěsničke – Prostějov: J. F. Buček, 1922
  • 1873–1923: k padesátému výročí Úvěrního spolku Záložna a zastavárna v Prostějově – Prostějov: Hlasy z Hané, 1924
  • Meze chasó – Prostějov: J. F. Buček, 1924
  • Ondřeji a inši obrázke z Hané – Olomouc: Romuald Promberger, 1925
  • Troji ósměv Kostřa – bratrom Sokolom v Kostelco na Hané k otevření nové sokolovně věnoje MUDr. Ondřej Přikryl. Kostelec na Hané: Sokol, 1925
  • Báňa a inši obrázke z Hané – Olomouc: R. Promberger, 1927
  • Bévalo: obrázke z Hané – Olomouc: R. Promberger, 1927
  • Prostijovsky pěsničke: sbírka lidových písní – Prostějov: Vydavatelský spolek, 1927
  • Z bojů o Obchodní a živnostenskou komoru v Olomouci: čtvrtstoletá vzpomínka jubilejní – Praha: Moravsko-slezská Beseda, 1927
  • Dule z hroške: obr. z Hané okolo púlke 19. stol. – Brno: N. noviny, 1928
  • Hanácky pěsničke: drohy doplněny vedání – Olomouc: R. Promberger, 1928
  • Pod Kosiřem: obrázke z Hané – Olomouc: R. Promberger, 1928
  • Úryvky ze zápisků v době válečné – Prostějov: Hlasy z Hané, 1928
  • Komurka; Stréc Karásek – Olomouc: R. Promberger, 1929
  • Z těžkých dob Prostějova I. díl – Prostějov: Hlasy z Hané, 1929
  • Z těžkých dob Prostějova II. díl – Prostějov: Hlasy z Hané, 1929
  • Z těžkých dob Prostějova III. díl – Prostějov: Hlasy z Hané, 1930
  • Z těžkých dob Prostějova IV. díl – Prostějov: Hlasy z Hané, 1930
  • Červánky Prostějova – Prostějov: Hlasy z Hané, 1931
  • Kardenálu klobók – oslavná báseň husitského vítězství u Domažlic v roce 1431
  • Stréc dedektiv a inši řikačke z Hané – Prostějov: Hlasy z Hané, 1932
  • Mhla – Prostějov: Hlasy z Hané, 1933
  • Oklipke – Prostějov: Hlasy z Hané, 1934
  • Průchod do pekel – nakreslil Bohumil Stanislav Urban. Praha: vlastním nákladem, 1935
  • K ževoto! Pěsničke těžko raněnyho – Prostějov: Hlasy z Hané, 1935
  • Před chropeňském zámkem; Pruchod do pekel; Ječminek repoblekán – Iniciálky a ilustrace od prof. Antonína Kameníka. Prostějov: Hlasy z Hané, 1936
  • Z kroneke Hané – litografické listy od prof. A. Kameníka. Prostějov: Hlasy z Hané, 1936

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Matriky – ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-06-05]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g MUDr. Ondřej Přikryl. Národní listy. Prosinec 1936, roč. 76, čís. 351, s. 1. 
  3. ↑ NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online. 
  4. ↑ Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity I. (1882–1900). is.cuni.cz [online]. [cit. 2022-09-14]. Dostupné online. 
  5. ↑ OBŠILOVÁ, Gabriela. MUDr. Ondřej Přikryl a vodoregulační otázka v Prostějově: Magisterská diplomová práce [online]. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Historický ústav, 2015 [cit. 2022-09-14]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d MUDr. Ondřej Přikryl [online]. mestopv.cz [cit. 2015-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-07. 
  7. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861–1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 176–177. 
  8. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861–1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 180. 
  9. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861–1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 205–206. 
  10. ↑ MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  11. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861–1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 182. 
  12. ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-26]. Dostupné online. 
  13. ↑ 1. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-14. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Dr. Ondřej Přikryl: k šedesátinám velkého básníka Hané dra O. Přikryla: výbor kritik – Praha: K. Píchal, 1922
  • Ondřej Přikryl, básník a politik: studie k sedmdesátým narozeninám – Waldemar Ethen. Praha: Moravsko-slezská Beseda, 1932
  • MUDr. Ondřej Přikryl: život a dílo – Štěpán Kožušníček. Přerov: Obzor, 1932
  • Ondřej Přikryl: literární náčrt k básníkovým sedmdesátinám – Bedřich Slavík. Olomouc: Č. Beran, 1932
  • Ondřej Přikryl – básník a politik: studie k sedmdesátým narozeninám. Praha: Moravsko-slezská Beseda, 1932
  • Ondřej Přikryl: 1862–1936: malá bibliografie k 110. výročí autorova narození – Olomouc: Vzorná okresní knihovna, 1972
  • Boj o český Prostějov a MUDr. Ondřej Přikryl – Martin Domes. 2003

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ondřej_Přikryl&oldid=24017483“