Přeskočit na obsah

Olešnické knížectví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Olešnické knížectví
Herzogtum Oels (de)
Księstwo Oleśnickie (pl)
 Hlohovské knížectví
 Bernštatské knížectví
13131884 Pruské království 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Dobová mapa Olešnického knížectví
Obyvatelstvo
Státní útvar
Státní útvary a území
Předcházející
Hlohovské knížectví Hlohovské knížectví
Bernštatské knížectví Bernštatské knížectví
Následující
Pruské království Pruské království

Olešnické knížectví (latinsky Ducatus Olsnensis, polsky Księstwo Oleśnickie, německy Herzogtum Oels) bylo jedním ze slezských knížectví s centrem v Olešnici.

Území knížectví bylo původně součástí Vratislavského knížectví, a po konfliktu mezi slezskými Piastovci Jindřichem III. Hlohovským a Jindřichem V. Tlustým se roku 1294 stalo součástí Hlohovského knížectví. Jako samostatné knížectví vzniklo roku 1313 při dělení Hlohovska mezi syny Jindřicha III., s tím, že se prvním knížetem stal jeho syn Boleslav. Po Boleslavově smrti roku 1321 se stal knížetem jeho bratr Konrád I., který roku 1329 složil lenní hold českému králi Janu Lucemburskému. Od té doby až do roku 1742 bylo knížectví součástí Zemí Koruny české.

Roku 1492 smrtí knížete Konráda X. Bílého vymřela hlohovská větev Piastovců a knížectví bylo koupeno roku 1495 pány z Poděbrad, potomky krále Jiřího z Poděbrad, kteří knížectví vládli až do roku 1647. Po nich knížectví zdědili Württemberkové a roku 1792 vévodové brunšvicko-lüneburští.

Seznam olešnických knížat

[editovat | editovat zdroj]
Knížecí vlajka zaznamenaná v Bitvě u Grunwaldu
  • 1320–1366 Konrád I.
  • 1366–1403 Konrád II.
  • 1403–1412 Konrád III.
  • 1412–1450 spoluvládci: Konrád IV., Konrád V., Konrád VI. a Konrád VII. Bílý Starý
  • 1450–1471 spoluvládci: Konrád VIII. Černý a Konrad IX. Mladší
  • 1471–1492 Konrad X.
Erb rodu Poděbradů v 16. stol. Znak Olešnického knížectví je ve 2. poli.
  • 1649–1664 Silvius I. Nimrod
  • 1664–1668 Karl Ferdinand († 1669)
  • 1668–1697 Silvius II. Friedrich
  • 1697–1704 Christian Ulrich I.
    • Julius Siegmund († 1684)
    • Karl († 1745)
  • 1704–1744 Karl Friedrich II. († 1761)
  • 1744–1792 Karl Christian Erdmann
  • 1792–1805 Friedrich August I.
  • 1805–1815 Friedrich Wilhelm I.
  • 1815–1824 spoluvládci: Karl IV. a Wilhelm I.
  • 1824–1884 Wilhelm I.

1884 konec knížectví

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • CONRADS, Norbert, ed. Schlesien, Berlin 1994, ISBN 3-88680-200-0
  • ŠANDERA, Martin. Jindřich I. Minsterberský – První hrabě Kladský a jeho majetková základna. In: Kladský Sborník 6 (2004), s. 14.
  • WECZERKA, Hugo, ed. Handbuch der historischen Stätten Schlesien, Stuttgart 1977, ISBN 3-520-31601-3.
  • ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 80-7277-172-8. 
  • ŽUPANIČ, Jan. Dědici Poděbradů - württemberští vévodové ve Slezsku. Historický obzor, 2003, 14 (9/10), s. 194–204. ISSN 1210-6097.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]