Oinomaos
| Oinomaos | |
|---|---|
 | |
| Místo pohřbení | Tomb of Oinomaos (Olympia) |
| Choť | Evarete Eurythoe[1] |
| Děti | Hippodameia[2] Leucippus[2] Alkippé (dcéra Oinomaa) Dysponteus[2] |
| Rodiče | Arés[3] a Alxión a Asteropé (), Harpina[3] a Eurythoe[1] |
| Příbuzní | Átreus[4], Pittheus, Thyestés[4], Dias, Alcathous, Kopreus, Eurydiké, Astydameia (dcéra Pelopa), Pleisthenés, Lysidiké, Dimoetes, Troezen, Nikippé, Hippalcmus, Antibia, Corynthius, Cleon, Argeus a Aelius (vnoučata) |
| Funkce | král v řecké mytologii |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Oinomaos (latinsky Oenomaus) je v řecké mytologii syn boha války Area a jeho milenky Harpiny. Byl králem v élidské Píse.
Měl dceru Hippodameiu, o jejíž kráse se vyprávěly zvěsti. O její ruku se ucházela řada urozených nápadníků, ale protože nedokázali splnit podmínku jejího otce, zemřeli a jejich hlavy zdobily hradní bránu.
Až přišel Pelops, syn Tantalův, král v Sipylu, odkud však byl vyhnán vojsky krále Íla. Připlul až do Písy, zalíbila se mu králova dcera a požádal o její ruku. Jenže Oinomaos byl rozhodnut, že svou dceru nikdy neprovdá, protože věštba pravila, že jeho zeť bude příčinou jeho smrti. A tak sice každého nápadníka vlídně přijal, ale vyzval ho ke zkoušce zdatnosti. Dostane jeho dceru, když zvítězí v závodě s koňmi. Ale bylo další pravidlo: vítěz poraženého probodne oštěpem a usekne mu hlavu.
Pelops brzy zjistil, že král vždy vítězí, i když dá soupeři velký náskok. Měl totiž zázračné koně, daroval mu ho jeho otec, bůh války Áres. Ovšem Pelops měl zase od boha Poseidóna vůz s okřídlenými koly (nebo jiní říkali, že ho táhli okřídlení koně). Zatímco krále poháněl strach ze smrti, u Pelopa to byla láska k princezně. Navíc se pojistil - obětoval bohatě bohům a obdaroval královského vozataje Myrtila, aby uvolnil zákolník králova závodního vozu. Jiná verze uvádí, že ho podplatila sama Hippodameia, protože se chtěla vdávat. Závod probíhal jako obvykle - král dal Pelopovi náskok, ale když ho v cílové rovince doháněl a chtěl ho probodnout oštěpem, kolo vypadlo a on si při havárii roztříštil lebku. Pelops vyslovil politování, obětoval bohům a po uplynutí doby smutku se oženil s Hippodameiou. Stal se nástupcem trůnu v Píse a prý založil na památku slavnostní hry, zasvěcené Olympskému Diovi. (Sparťané tvrdí, že je založil Héraklés.)
Vozataje Myrtila, který zradil svého krále, Pelops bez váhání svrhl s vysoké skály do moře, ale Myrtilos ho před smrtí ještě proklel.
Odraz v umění
[editovat | editovat zdroj]Tento mýtus se zachoval v mnoha verzích, které jsou od sebe i v detailech velmi odlišné. Výjevy z mýtu jsou zachovány na mnoha vázových malbách, z nich nejznámější je
- Pelops a Hippodameia na voze (asi z konce 5. stol. př. n. l.,
- reliéf Příprava k závodu Oinomaa s Pelopem je na východním štítu Diův chrám|Diova chrámu v Olympii.
- dramaticky je zpracován v trilogii o Hippodamei Jaroslava Vrchlického, zhudebněné Zdeňkem Fibichem
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Benjamin Hederich: Benjamin Hederichs ehemal. Rect. zu Großenhayn gründliches mythologisches Lexicon. 1724. Dostupné online. [cit. 2023-10-25].
- ↑ a b c MANTO. Dostupné online. [cit. 2023-10-25].
- ↑ a b Pelops. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
- ↑ a b různí autoři: Энциклопедический словарь. Petrohrad: Brockhaus–Jefron. 1907.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
- Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
- Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
- Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
- Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Oinomaos na Wikimedia Commons
