Nulový znak
Nulový znak (je používáno i anglické označení NULL nebo NUL a vzhledem k nejčastější reprezentaci také označení nulový bajt) je řídicí znak, který je v kódových sadách na pozici 0 – například ve standardech ISO/IEC 646, ASCII, ISO/IEC 10646 (a s ním příbuzných Unicode a ISO/IEC 8859), EBCDIC a v řídicí sadě C0.
Historie a použití
[editovat | editovat zdroj]• | · | SP | |||||||||
• | · | • | • | CR | |||||||
• | · | • | LF | ||||||||
· | NUL | ||||||||||
• | • | • | • | · | • | • | • | DEL | |||
Mezera, znaky konce řádku CR a LF, nulový znak NUL a znak DEL v kódování ASCII na sedmistopé děrné pásce. |
Znak NUL (sloupec pouze s vodicím otvorem) bylo možné použít pro vynechání místa na sedmistopé děrné pásce pro pozdější použití; nulové znaky byly ignorovány, ale mohly být později předěrovány libovolnými znaky. Nulový znak měl stejně jako znak DEL význam nulové operace – jeho zaslání tak nemělo mít žádný vliv na výstup na terminál nebo tiskárnu.
Jazyk C zakončuje řetězcové konstanty (psané v textu programu v uvozovkách) znakem s kódem 0 a ve standardní knihovně poskytuje funkce pro práci s těmito řetězci. Tento způsob reprezentace textových řetězců nazývaný nulou zakončené řetězce) převzaly další programovací jazyky a v moderní době jde o hlavní použití znaku s kódem 0.
Zápisy nulového znaku
[editovat | editovat zdroj]Notace | Zápis nulového znaku |
---|---|
Stříškový zápis | ^@
|
Unicode (samotný znak) | (U 0000 )
|
Unicode (viditelná reprezentace) | ␀ (U 2400 )
|
Escape sekvence | \0
|
URL kódování |
|