Nockberge
Nockberge Gurktaler Alpen Gurktalské Alpy | |
---|---|
Nockberge | |
Nejvyšší bod | 2 441 m n. m. (Eisenhut) |
Nadřazená jednotka | Východní Alpy |
Sousední jednotky | Lavanttalské Alpy, Gailtalské Alpy, Vysoké Taury, Nízké Taury, Karavanky |
Podřazené jednotky | Nockberge, Gurktalské Alpy, Wimitzer Berge, Afritzer Berge, Metnitzer Berge |
Světadíl | Evropa |
Stát | Rakousko |
Horniny | břidlice |
Povodí | Dráva, Mura, Gurk |
Souřadnice | 46°55′ s. š., 14° v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pohoří Nockberge (známé také jako Gurktalské Alpy, v překladu něco jako Knedlíkové hory) je rozlehlé horské pásmo ležící na jih od hlavního alpského hřebene. Nachází se ve spolkových zemích Korutany a Štýrsko, severozápadně od řeky Drau v Rakousku. Několik jeho horských celků je přirozeným horským zázemím větších korutanských měst jako je Spittal an der Drau, Villach a Klagenfurt. Pohoří je možné charakterizovat jako oblé, zelené kopce připomínající svými tvary Nízké Tatry či Roháče. Část hor se nalézá v národním parku Nockberge.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Na severu tvoří hranici dlouhé údolí zvané Lungau, kterým protéká řeka Mura. Na východě celou soustavu pohoří dělí od sousedních Lavanttalských Alp řeka Gurk. Jih odděluje od hraničních Villašských hor a Karavanek údolí Unterdrautal a jezero Ossiacher See. Západní hranici tvoří horský průsmyk Katschberg (1 641 m n. m.), kterým vede vysokohorská silnice.
Členění
[editovat | editovat zdroj]Nejvyšší skupinou je opuštěný a takřka liduprázdný masiv dlouhého hřebene Gurktaler Alpen s vrcholem Eisenhut (2 441 m n. m.). Na něj na severozápadě navazuje celek Nockberge (Grosser Rosenock, 2 440 m n. m.) připomínající svými holými a zelenými vrcholy některé z nižších slovenských pohoří. Jižně od Gurktaler Alpen leží menší a nižší hřeben Wimitzer Berge (Hocheck, 1 338 m n. m.), který je bohatě zalesněn. Další horskou skupinu pohoří nalezneme mezi jezery Ossiacher See a Milstätter See a je jí Afritzer Berge (Wöllaner Nock (2 145 m n. m.) Posledním horským celkem je skupina Metnitzer Berge s nejvyšším vrcholem Grobenzen (1 870 m n. m.) nacházející se jižně od řeky Mury.
Nejvyšší vrcholy
[editovat | editovat zdroj]- Eisenhut (2 441 m)
- Grosser Rosenock (2 440 m)
- Königsstuhl (2 336 m)
- Klomnock (2 331 m)
- Plattnock (2 316 m)
- Möschelitzen (2 310 m)
- Mallnock (2 226m),
- Wöllaner Nock (2 145 m).
Ekologie
[editovat | editovat zdroj]Biosférická rezervace Nockberge je od roku 2012 zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO.[1]
Biosférický park Nockalmhof (1700 m) vystavuje fosilie, interaktivní expozicí o netopýrech a 3D-film „Zelené ostrovy v proudu času“[1].
Turismus
[editovat | editovat zdroj]Pro svou mírně se svažující krajinu a kopce byly Nockberge odpradávna využívány k pastevectví a salašnictví. Celá staletí se zde lidé živili jako horníci a hutníci (železo, stříbro). Dnes je zde hlavním hospodářským odvětvím turismus. Hlavním turistickým sídlem oblasti jsou lázně Bad Kleinkirchheim. Vedle něho jsou také turisticky navštěvována města Turrach, Falkert, Afritz a Innerkrems. Oblast Nockberge je známa také svými léčivými prameny. Lázně Karlbad, ležící na trase Nockalmstrasse, jsou pokládány za nejstarší léčivé koupele v Rakousku. Metody koupelí a aplikace (pramenitá voda a horké kameny) se nemění už od 17. století. Pro velkou odlehlost zde také není zavedena elektřina.
V zimě jsou hory využívány hlavně skialpinisty a běžkaři pro nenáročný terén. V létě je zde rozvinutá pěší turistika a jízda na horských kolech. Placenou horskou silnici Nockalmstrasse využívají k rekreaci automobilisté, motocyklisté a jezdci na elektrokolech.
Oblast je bohatá na jezera (např. Wörthersee, Milstätter See, Ossiacher See, Turacher See, Egelsee, Brunnach See aj.) Ačkoliv leží ve vyšších nadmořských výškách, v létě je v nich voda teplá a čistá. Využívají se proto k plavání a dalším vodním sportům. V zimě se na nich upravují tratě pro dálkové bruslení.
Dostupnost
[editovat | editovat zdroj]Nejvýznamnější placená silnice vedoucí přímo středem Národního parku Nockberge je jistě Nockalmstrasse (otevřená v r. 1980), dosahující nadmořské výšky 2 040 m (otevřena 8 - 18 hod.). Jiná mýtná silnice vystupuje pozvolna až na vrchol Wöllaner Nock. Další placenou silnici najdeme u jezera Ossiacher See na vrchol Gerlitzen (1 909 m n. m., známé lyžařské středisko). Státní silnice č. 95, spojující města Tamsweg a Feldkirchen in Kärnten, překonává uprostřed masivu Gurktalských Alp silniční sedlo Turracher Höhe (lanovky, vleky, 1 783 m n. m.). Asi nejpoužívanější komunikací, vedoucí pohořím Nockberge, je silnice překonávající strmé až 16% stoupání k horskému středisku Katschberg ležícím ve stejnojmenném silničním sedle. Skrz tuto horu vede také dálniční tunel Katschbergtunnel (délka 5 439 m).
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b DVOŘÁK, Rudolf. Rakouská panoramata. Země světa. 6.8.2020, roč. 19, čís. 8, s. 2–13. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gurktalské Alpy na Wikimedia Commons
- (německy), (anglicky) Oficiální stránky Národního parku Nockberge
- (česky) Turistika v Nockberge