Nicolae Tonitza
| Nicolae Tonitza | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 13. dubna 1886 Bârlad |
| Úmrtí | 27. února 1940 (ve věku 53 let) nebo 26. února 1940 (ve věku 53 let) Bukurešť |
| Místo pohřbení | hřbitov Ghencea |
| Alma mater | Národní umělecká univerzita George Enescua Akademie výtvarných umění v Mnichově |
| Povolání | karikaturista, malíř, litograf, novinář, grafik a kritik umění |
| Ovlivněný | Honoré Daumier Ştefan Luchian Käthe Kollwitzová Frans Masereel |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nicolae Tonitza (13. dubna 1886 Bârlad – 27. února 1940 Bukurešť) byl rumunský malíř, grafik a výtvarný teoretik. Jeho tvorba vycházela z expresionismu a kladla důraz na sociální témata. Posmrtně se stal komerčně nejúspěšnějším rumunským malířem.[1]
Studoval na výtvarné škole v Jasech a Akademii výtvarných umění v Mnichově u Hugo von Habermanna, v letech 1909 až 1911 pobýval v Paříži. Přispíval do časopisu Arta Română, věnoval se politickým karikaturám. Po návratu do Rumunska maloval kostelní fresky, pracoval jako pedagog a novinář. Bojoval v první světové válce a padl do bulharského zajetí, za účast v bitvě u Tutrakanu obdržel Řád Michala Chrabrého.
V roce 1924 se zúčastnil Biennale di Venezia, vystavoval také v Barceloně a Amsterdamu. Ve své tvorbě uplatnil humanistický pohled na život obyčejných lidí, inspiroval se krajinou na pobřeží Černého moře, byl také ovlivněn orientálním uměnim. Spolupracoval s levicovým deníkem Adevărul a ilustroval knihy Galy Galactiona. Vydával časopis Artele Frumoase a spolu s Oscarem Hanem, Franciscem Șiratem a Ștefanem Dimitrescem založil modernistickou Skupinu čtyř (Grupul celor patru).[2] V roce 1937 se stal rektorem akademie v Jasech.
Zemřel předčasně, jeho zdraví bylo podlomeno následky válečných útrap i bohémského života. Je pochován na hřbitově v bukurešťské čtvrti Ghencea.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Fronta na chleba, 1920 -
Lesníkova dcera, 1924 -
Zahrada ve Văleni, 1926 -
Golgota, neznámé datum
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ziarul Metropolis Dostupné online Archivováno 18. 10. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Radio Romania Cultural Dostupné online
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nicolae Tonitza na Wikimedia Commons - Romania Insider
