Přeskočit na obsah

Nepřívaz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nepřívaz
pomník zaniklé obce Nepřívaz
pomník zaniklé obce Nepřívaz
Lokalita
Obecvojenský újezd Libavá
OkresOlomouc
KrajOlomoucký kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Nepřívaz
Nepřívaz
Další údaje
Zaniklé obce.cz417
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nepřívaz, do roku 1918 Nepřívazy,[1] německy Epperswagen[2] byla obec, která zanikla okolo roku 1946 kvůli vystěhování Němců a vytvoření vojenského prostoru Libavá.

Obec se nacházela pod Jílovým vrchem v Oderských vrších, přibližně 18 km severovýchodně od Olomouce. Patřila do tehdejšího i dnešního okresu Olomouc (Moravskoslezský kraj). Lesní lánová ves s kamenitými pozemky ležela v horském zalesněném terénu v nadmořské výšce 590 m na katastru o rozloze 1333 ha.

Poprvé byla Nepřívaz zmíněna písemně v roce 1364 jako Neprzywas, v roce 1406 jako Neprzywazie.[3][4] Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Nepřivad (v jehož koncové části byl obsažen kořen slovesa vaditi sě - "přít se") a znamenalo "Nepřivadův majetek". Jméno je doloženo i v podobě Nepřivazí (střední rod) a Nepřívazy. Délka prostřední samohlásky vznikla přikloněním ke slovesu přivázati.[5] Samostatnou obcí se stala roku 1850.[6]

Vývoj počtu obyvatel

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj obce Nepřívaz[4]
Rok 1835 1880 1900 1921 1930
Počet obyvatel 419 370 425 418 403
Počet domů 55 61 64 69 69

Pomník obce

[editovat | editovat zdroj]

Na bývalém místě stojí pomník, který postavili v r. 1993 místní rodáci a na němž je česky i německy text

Zde stála naše rodná obec Epperswagen (Nepřívazy). Zmiňovaná je již v r. 1200, zanikla v r. 1946.

Hier stand unser Heimatort Epperswagen. Erwähnt um das Jahr 1200 bis 1946.

Další informace

[editovat | editovat zdroj]

Poblíže, na Nepřívazském potoku, se nachází Nepřívazský vodopád (cca 3 metry vysoký). Nepřívaz a blízké okolí jsou veřejnosti nepřístupné, ale obvykle jedenkrát ročně mohou být přístupné veřejnosti v rámci cyklo-turistické akce Bílý kámen.

  1. Nepřívazy. In: Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1897. Dostupné online. Díl osmnáctý. S. 205.
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 615. 
  3. HOSÁK Ladislav. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Ostrava: Profil, 1967, s. 301.
  4. a b CAHOVÁ, Veronika. Zaniklé obce Olomouckého kraje. Olomouc, 2006 [cit. 2018-01-03]. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie. Vedoucí práce RNDr. Aleš Létal, Ph.D.. s. 49. Dostupné online.
  5. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 135.
  6. Místopisný rejstřík obcí českého Slezska a severní Moravy. Zprac. TUREK, Adolf a kol. Opava: Zemský archiv v Opavě. 2004. 979 s. ISBN 80-86388-23-9.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • CAHOVÁ, Veronika. Zaniklé obce Olomouckého kraje. Olomouc, 2006. 49 s. Diplomová práce. Ved. práce RNDr. Aleš Létal, Ph.D. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie. Dostupné také online z: http://geography.upol.cz/soubory/studium/dp/2007/2007_Cahova.pdf
  • GLONEK, Jiří. Zaniklé obce Vojenského újezdu Libavá. Ostrava: Společnost přátel Poodří, 2007. 293 s. Poodří. ISBN 978-80-254-0628-1.
  • KREJČOVÁ, Jana. Nepřivaz (Epperswagen), samota Uhustein (Výří kámen) a skupina tří domů na železniční zastávce Smilov: historie kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova (Božského Srdce Páně) a drobných církevních objektů. Jana Krejčová. Poodří: časopis obyvatel horní Odry. 2012, roč. 15, č. 2, s. 4–12.
  • MACHALA, Jindřich. Kronika Libavska. 6., dopl. vyd. [Česko]: Hana Martínková, 2018. 544 s., mapy, portréty, plány. ISBN 978-80-270-3568-7.
  • Místopisný rejstřík obcí českého Slezska a severní Moravy. Zprac. TUREK, Adolf a kol. Opava: Zemský archiv v Opavě. 2004. XVI, 979 s. 1 mp. příl. ISBN 80-86388-23-9.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]