Nausikaá
| Nausikaá | |
|---|---|
 | |
| Choť | Télemachos |
| Děti | Persepolis Ptoliporthus Polipórthes |
| Rodiče | Alkinoos[1][2][3][4] a Arété[4] |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nausikaá, starořecky Ναυσικάα, latinsky Nausicaa, je řecké mytologii dcera fajáckého krále Alkinoa a jeho manželky Áréty. Podle Oddyseie se ujala Odyssea, jenž ztroskotal v zemi Fajáků, podle pozdějších zdrojů si později vzala jeho syna Télemacha.[5]
Popis
[editovat | editovat zdroj]
Byla dcerou fajáckého krále Alkinoa (Alcinou, Alkínoös) a jeho manželky a sestry Árété. Podle Homérovy Odysseie (Odysseía) se ujala ithackého krále Odyssea, když doplaval na ostrov Fajáků po útěku od nymfy Kalypsó a přivedla ho do paláce svého otce. Země Fajáků, zvaná Scheria, bývá ztotožňována s ostrovem Korfu.[6]
Podle legendy byla Nausikaá tak krásná, že se Odysseus v první chvíli domníval, že se mu zjevila bohyně.
Zmínky o Odysseovi a jeho zážitcích s Alkinoem a hosty jsou na několika místech Homérovy Odysseie. Král Alkinoos prokazuje Odysseovi čest a obdaří ho loděmi, které mohou konečně dovézt hrdinu zpět do Ithaky. Homér líčí, že Nausikaá se s Odysseem seznámila při míčové hře: „Po práci vykoupaly se družky, olejem se natřely a zatím čekajíce, až by prádlo uschlo, do hry se daly. Královská dceř mezi nimi, sama též rej zavádí. Však Athéné řídí její ruku. Chtějíc hoditi po služce Nausikaá chybila a míč upadl do hlubokého víru. Hlasitě vzkřikly dívky. A křikem tím probudil se Odysseus.“ (překlad Jan Šafránek)[7] Jde o jednu z prvních zmínek o sportu ve světové beletrii, spisovatelka Agallis, žijící ve 2. století n. l., z toho soudí, že Nausikaá vynalezla míčové hry.[8]
Podle Aristotela si Nausikaá vzala za muže Télemacha, syna Odyssea a Pénelopé. Měli spolu syna, jehož jméno mohlo být Perseptolis nebo Ptoliporthus.
Samuel Butler publikoval teorii, podle níž je Nausikaá skutečnou autorkou Odyssey. Vychází z toho, že scéna jejího setkání s Odysseem je nejživější a nejdetailnější částí eposu.[9]
Bylo po ní pojmenováno velké veřejné akvárium Nausicaä Centre National de la Mer ve francouzském Boulogne-sur-Mer, píseň Zoltána Kodályho a asteroid 192 Nausikaa.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Nausicaa. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
- ↑ Alcinous. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
- ↑ Nausicaa. In: Encyklopedie Britannica 1911.
- ↑ a b Навсикая. In: Nový encyklopedický slovník, svazek 27.
- ↑ ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a hrdinové antických bájí. Praha: Mladá fronta, 1965. S. 221.
- ↑ Archivovaná kopie. www.nase-rodina.cz [online]. [cit. 2016-03-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-04.
- ↑ https://cs.wikisource.org/wiki/Příběhy_Odysseovy/II[nedostupný zdroj].
- ↑ http://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Athenaeus/1B*.html
- ↑ http://www.sacred-texts.com/cla/aoto/
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Homér: „Odysseia“ – Naušika je 6. knihou.
- Vojtěch Zamarovský: „Objevení Tróje“ (2004), ISBN 80-8046-283-6
- James Joyce: „Odysseus“ – Nausikaá je 13. kapitolou.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nausikaá na Wikimedia Commons
