Přeskočit na obsah

Nachmanides

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Na tento článek je přesměrováno heslo Ramban. Možná hledáte: Rambam.
Nachmanides
Moše ben Nachman
Moše ben Nachman
Narozeníasi 1194
Girona
Úmrtíasi 1270
Akko
Pseudonymרמב״ן
Povolánírabín, básník, filozof, lékař, kabalista a znalec
Denominacejudaismus
VzděláníNathan ben Meïr a Judah ben Yakar
Žáci a následovníci
  • Šlomo ben Aderet
  • Aharon ben Josef ha-Levi
  • David Bonafed
  • Jicchak ben Avraham z Narbonne
  • Meir ben Simon ha-Me’ili
  • Sheshet Desmercadil
Významná dílaRamban's commentary on the Torah
Torat ha-Adam
Book of Commandments according to the Ramban
Chidushei Ramban
Iggeret ha-Ramban
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nachmanides (1194, Girona, Katalánsko1270, Země izraelská), celým jménem Moše ben Nachman Gerondi, známý též pod hebrejským akronymem Ramban (hebrejsky: רמב״ן) a španělským jménem Bonastruc de Porta či v katalánštině Bonastruc ça Porta,[1] byl středověký rabín, filosof, lékař, kabalista a komentátor Tanachu.

Ve filosofii byl zastáncem Maimonidova učení, v biblistice zase odpůrcem názorů komentátora Abrahama Ibn Ezry. Jeho Komentář k Tóře je jedním z nejdůležitějších židovských biblických komentářů vůbec. Začal ho psát zřejmě už kolem roku 1250 a hodlal ho opatřit obsáhlými kabalistickými vysvětlivkami. Od tohoto záměru ho ale odradil varovný sen, takže se nám delší vysvětlivky kabalistického rázu, jež uvozoval formulkou „po pravdivém způsobu“, dochovaly jen k první kapitole Genesis. Stalo se tak díky tomu, že tyto vysvětlivky už mezitím stačili rozšířit jeho žáci, mezi něž patřil například Šlomo ben Aderet.[2]

V roce 1263 se zúčastnil známé veřejné disputace mezi židy a křesťany v Barceloně. Přinutil jej k tomu král Jakub I. Aragonský. Nachmanides v této disputaci zastupoval židy, zatímco ve prospěch pravdy křesťanského učení argumentoval dominikán a židovský konvertita Pablo Christiani. Debata trvala celkem čtyři dny. Jelikož Nachmanides po čase vydal písemný záznam debaty, ve kterém se vylíčil jako vítěze, byl dominikány obviněn z urážky křesťanské víry a zřejmě i v důsledku hrozícího pronásledování se v roce 1267 rozhodl Katalánsko opustit a vydat se na pouť do země izraelské.

Po krátkém pobytu v Jeruzalémě se usadil v Akku. Zemřel ve věku 76 let a jeho hrob se údajně nachází na vrcholu kopce Karmel v Haifě.

  • Hospodinovy boje (Milchamot ha-Šem) – nezaměňovat se stejnojmenným spisem od Gersonida
  • Kniha vykoupení (Sefer ha-geula) – mesianistický spis
  • List o mravech (Iggeret ha-musar) – adresovaný mladšímu synovi
  • Komentář k Jóbovi (Pejruš Ijov)
  • Komentář k Tóře (Pejruš al ha-Tora)
  • Rambanova disputace (Vikuach ha-Ramban) – záznam barcelonské debaty
  • ŽONCA, Milan. Nachmanidovy polemiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 260 s. (Judaica; sv. 12). ISBN 978-80-200-2208-0.  – překlad dvou Nachmanidových textů (Barcelonské disputace a Dopisu francouzským rabínům) s rozsáhlými studiemi, ediční poznámkou, slovníčkem pojmů, a bibliografií.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Moše ben Nachman na slovenské Wikipedii.

  1. SCHOLEM, Gerschom. Počátky kabaly. Praha: Malvern, 2009. ISBN 978-80-86702-52-0. S. 246. 
  2. Počátky kabaly, str. 247

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]