Naběračka

Naběračka, sběračka, nářečně také šufánek či žufánek^[1], je běžný pracovní nástroj používaný v kuchyni při vaření. Slouží jak k nabírání potravin během vaření, tak k podávání hotového jídla (např. polévek či omáček). Naběračky se vyrábějí v různé škále velikostí, většinou se jedná o celokovový předmět – plechový výlisek. Základem je kovová miska polokulovitého tvaru, která je opatřena rukojetí. Podobný nástroj – velká naběračka užívaná mimo kuchyni, a to pro zcela jiné účely (např. vybírání septiku) – je šoufek.

Z historie

První použití kovových (bronzových) naběraček na našem území je zaznamenáno již u Keltů v pozdní době laténské (2.–1. století př. n. l.), kdy se (zřídka a ve zlomcích) objevují v nálezech na oppidech jako pozůstatky luxusních servisů používaných k podávání vína, které byly importovány z vyspělého mediterráního prostředí římských provincií nebo přímo Itálie. Hojněji, ale stále jako luxusní zboží obdobné provenience jsou – opět jako součásti picích servisů – nacházeny v hrobech následující doby římské.

Reference

↑ Český jazykový atlas. Díl 1. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-0014-3. Heslo sběračka, s. 286–289.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu naběračka na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo naběračka ve Wikislovníku

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Český jazykový atlas. Díl 1. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-0014-3. Heslo sběračka, s. 286–289.

[1]