Přeskočit na obsah

Nařízení o digitálních službách

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Nařízení o digitálních službách, případně Akt o digitálních službách[1][2] (zkratka DSA z anglického Digital Services Act) je nařízení EU, které bylo přijato 19. října 2022 s plnou účinností od 17. února 2024. Na základě nařízení jsou digitální společnosti v celé EU odpovědné za obsah zveřejněný na svých platformách, zejména nelegální obsah, transparentní reklamu a dezinformace.[3] Nařízení aktualizuje směrnici o elektronickém obchodu z roku 2000[4][5][6] a bylo předloženo zároveň se zákonem o digitálních trzích (DMA).

DSA se vztahuje na online platformy a zprostředkovatele, tj. sociální sítě, tržiště a obchody s aplikacemi.[7] Požaduje po nich, aby sdělovali regulačním orgánům, jak jejich algoritmy fungují, a poskytovali uživatelům vysvětlení, jak rozhodnují o moderování obsahu. Nařízení rovněž zavádí přísnější kontrolu cílené reklamy. Pro „velmi velké“ online platformy a vyhledávače (tj. ty, které mají v EU více než 45 milionů aktivních uživatelů měsíčně) nastala účinnost nařízení dříve a platí pro ně dodatečné požadavky.[8][9]

Cíle

[editovat | editovat zdroj]

Ursula von der Leyen navrhovala „nový zákon o digitálních službách“ v roce 2019 při své kandidatuře na předsednictví Evropské komise.[10]

Výslovným účelem DSA je harmonizovat právní rámec Evropské unie pro nelegální obsah u zprostředkovatelů, zejména modernizací směrnice o elektronickém obchodu přijaté v roce 2000. Má nahradit zákony, které se objevily na vnitrostátní úrovni,[5] například německý NetzDG a obdobné zákony v Rakousku ("Kommunikationsplattformen-Gesetz") a Francii ("Loi Avia"). Zákon o digitálních službách přijatý na evropské úrovni je těmto zákonům nadřazen.[11]

Jde o novou legislativu zaměřenou na nelegální obsah, transparentní reklamu a dezinformace.[6]

Nové povinnosti platforem

[editovat | editovat zdroj]

Cílem DSA je „řídit postupy moderování obsahu na platformách sociálních médií“ a řešit nelegální obsah.[12] Nařízení je uspořádáno do pěti kapitol, z nichž nejdůležitější jsou:

  • kapitola 2: zproštění odpovědnosti zprostředkovatelů,
  • kapitola 3: povinnosti zprostředkovatelů a
  • kapitola 4: rámec spolupráce a prosazování mezi komisí a vnitrostátními orgány.

Podle DSA společnosti, které hostují data jiných, přebírají odpovědnost, když jsou informovány, že tato data jsou nezákonná. [12] Tato takzvaná „výjimka z podmíněné odpovědnosti“ se zásadně liší od legislativní praxe ve Spojených státech ("§ 230 CDA").[13][14]

DSA se vztahuje na všechny poskytovatele zprostředkovatelských služeb, kteří nabízejí své služby uživatelům v Evropské unii, bez ohledu na to, zda tito poskytovatelé v EU sídlí.[15]

Kromě výjimek z podmíněné odpovědnosti DSA zavedlo nové povinnosti pro platformy, například povinnost sdělit regulačním orgánům, jak fungují jejich algoritmy, transparentnost ohledně toho, jak jsou přijímána rozhodnutí o odstranění obsahu, nebo způsob, jakým inzerenti cílí na uživatele. Pro prosazování těchto povinností bylo vytvořeno Evropské centrum pro transparentnost algoritmů.[16][17][18][9]

Přestože se většina ustanovení DSA vztahuje pouze na platformy, které mají více než 45 milionů uživatelů v Evropské unii, má nařízení dopady i mimo Evropu. Například Facebook, X, TikTok a dceřiná společnost Google YouTube tuto hranici splňují a podléhají proto novým povinnostem.

Firmám, které nové povinnosti nedodrží, hrozí pokuta do výše 6 % z jejich celosvětového ročního obratu a navíc penalizace až do výše 5 % průměrného denního celosvětového obratu za každý den prodlení s plněním nápravných opatření, prozatímních opatření a závazků. Pokud porušování přetrvává a způsobí uživatelům vážnou újmu a zahrnuje trestné činy ohrožující životy nebo bezpečnost osob, může Komise jako krajní opatření nařídit dočasné pozastavení služby.[19]

Velmi velké online platformy

[editovat | editovat zdroj]

Seznam velmi velkých online platforem (VLOP - Very Large Online Platform), které budou muset splňovat požadavky již od 25. srpna 2023 zveřejnila Evropská komise 23. dubna 2023.[20][21] Seznam původně zahrnoval 19 subjektů, které měly v EU k 17. únoru 2023 více než 45 milionů aktivních uživatelů měsíčně.[22] Další subjekty jsou doplňovány průběžně:

Velmi velké online vyhledávače (VLOSE - Very Large Online Search Engines):

Společnosti Amazon a Zalando zahájily u Tribunálu řízení, v němž se snaží zpochybnit zařazení mezi VLOP s odkazem na nerovné zacházení ve srovnání s jinými velkými maloobchodníky a že jejich hlavními obchodními modely je maloobchod, který nedistribuuje obsah/produkty třetích stran. Zalando zpochybňuje transparentnost kritérií a metodiky, například v tom, jak jsou počítáni aktivní uživatelé. Podle Amazonu jsou pravidla pro VLOP nepřiměřená jeho obchodnímu modelu a požádal, aby byl zproštěn transparentnosti ohledně cílených reklam.[27][28] Proti zařazení mezi VLOP se odvolaly i Apple Appstore a TikTok.[29]

K prosinci 2023 obdrželo 13 VLOP žádost o informace (RFI), jako součást postupu pro ověření souladu s DSA.[19] 20. prosince 2023 byly přidány 3 další platformy, z nichž všechny poskytují obsah pro dospělé.[23] Další 3 platformy byly přidány do listopadu 2024.[24][25][26]

Legislativní historie

[editovat | editovat zdroj]

Online platformy hrají ústřední roli v našich životech. Hrstka těchto platforem se stala hlavním zdrojem informací pro většinu lidí. Využívají naše data k  expanzi na nové trhy. Přestože nemají sídlo v Evropě, ovládají přístup k jednotnému trhu EU pro evropské malé a střední podniky. Pravidla pro digitální služby byla stará dvacet let, vznikla v době, kdy Google byl ještě garážový projekt a chytré mobily byly v nedohlednu. Svět se změnil a stejně tak bylo nutno změnit pravidla.[30]

Nařízení o digitálních službách je mimo jiné též reakcí na některá rizika, která vedle nesporných výhod přináší rychlá digitalizace téměř všech aspektů moderního života, jmenovitě například dezinformace a podvodná reklama.[31]

Evropská komise jej předložila Evropskému parlamentu a Radě dne 15. prosince 2020 spolu se zákonem o digitálních trzích (DMA).[7][32]

Pokud jde o nelegální obsah na platformách, vychází DSA z velké části z nezávazného doporučení Komise 2018/314 ze dne 1. března 2018.[33] Je důslednější v řešení témat jako jsou dezinformace a další rizika, zejména na velmi velkých online platformách. V rámci přípravné fáze vedla Evropská komise mezi červencem a zářím 2020 veřejnou konzultaci o balíčku s cílem shromáždit podklady.[34][35] Posouzení dopadů, včetně příslušných podkladů, bylo zveřejněno 15. prosince 2020 zároveň s návrhem nařízení.[36]

Dne 20. ledna 2022 Evropský parlament přijal pozměňovací návrhy k DSA pro reklamu bez sledovacích prvků, zákaz používání údajů nezletilých pro cílenou reklamu a nové právo uživatelů požadovat náhradu škody.[37] V návaznosti na odhalení Facebook Files a slyšení whistleblowerky Facebooku Frances Haugen v Evropském parlamentu[38] Evropský parlament posílil pravidla pro boj proti dezinformacím a škodlivému obsahu a zpřísnil požadavky na audit.[39]

Rada Evropské unie přijala svůj postoj dne 25. listopadu 2021,[40] částečně v návaznosti na obvinění a stížnosti, že Irish Data Protection Watchdog nedohlíží účinně na pravidla ochrany údajů EU proti platformám.[41] Nejvýznamnější změny jsou:[40]

  • výslovné zarhnutí online vyhledávačů
  • posílení ochrany nezletilých
  • přísnější pravidla pro VLOP
  • rozšíření povinností na všechny hostingové služby
  • právo vnitrostátních orgánů vydávat příkazy ohledně nelegálního obsahu přímo poskytovatelům služeb, ti mají zároveň povinnost informovat o provedených opatřeních

Dne 6. dubna 2022 byl přijat Zákon o správě údajů (DGA),>[42] který vytváří právní rámec pro společné datové prostory v Evropě, což zvýší sdílení dat v odvětvích financí, zdravotnictví, životního prostředí a dalších. [42][43]

Výraznou motivací pro přijetí nové legislativy bylo, že Rusko používá platformy sociálních médií k šíření dezinformací, například o ruské invazi na Ukrajinu. Cílem bylo zajistit, že hlavní technologické platformy budou transparentní a řádně regulované.[44] Dne 22. dubna 2022 dosáhly Rada Evropské unie a Evropský parlament po šestnácti hodinách jednání dohody o zákonu o digitálních službách,[45] která potvrdila rozdělení legislativy do dvojice návrhů — nařízení o digitálních službách, které reguluje obsah, a zákon o digitálních trzích, který reguluje hospodářskou soutěž a má za cíl zabránit zneužívání moci dominantních společností vůči menším konkurentům. [44]

Dne 5. července 2022 schválil Evropský parlament jak DSA, tak DMA,[46] následně 4. října 2022 bylo DSA odsouhlaseno i Evropskou radou.<[47] DSA bylo přijato dne 19. října 2022 a bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. října 2022.[1] V platnost vstoupilo dne 16. listopadu 2022.[48] Většina služeb dostala 15 měsíců na splnění jeho ustanovení (do 17. února 2024).[49] „Velmi velké“ online platformy a vyhledávače však měly povinnost splnit požadavky do 4 měsíců od okamžiku, kdy za takové byly označeny (do 23. srpna 2023).[46]

Vliv Evropského soudu pro lidská práva

[editovat | editovat zdroj]

DSA byla schválena spolu se Zákonem o digitálních trzích a Akčním plánem pro demokracii.[50] Druhý z nich se zaměřuje na upřesnění jemných hranic právního výkladu svobody projevu na digitálních platformách, základního práva, které je chráněno Evropským soudem pro lidská práva (ESLP) a Evropskou úmluvou o lidských právech.[51] Jak Akční plán pro demokracii, tak následně DSA byly silně ovlivněny případy Delfi AS proti Estonsku a Magyar Tartalomszolgáltatók Egyesülete a Index.hu Zrt proti Maďarsku, které dříve ESLP řešil. Jeho rozsudky stanovily rámec pro posouzení odpovědnosti zprostředkovatele na digitálních platformách.[52]

Ve věci Delfi AS proti Estonsku ESLP vyhodnocoval, zda rozhodnutí estonských soudů činit online platformu Delfi odpovědnou za projevy nenávisti zveřejněné jejími uživateli bylo přiměřeným omezením práva společnosti Delfi na svobodu projevu.[40] Soud shledal, že estonské soudy chránily práva ostatních a vzhledem k závažné povaze nenávistných projevů byla jejich rozhodnutí oprávněná.[53] ESLP zdůraznil, že od platforem lze očekávat, že přijmou proaktivní kroky ke kontrole obsahu, pokud existuje jasné riziko škod v důsledku nezákonných komentářů. Tento případ zdůraznil odpovědnost platforem za prevenci šíření škodlivého obsahu.[40]

Případ MTE a Index.hu proti Maďarsku naznačil jemné hranice svobody slova na digitálních platformách.[54] ESLP došel k závěru, že maďarské soudy nedokázaly dosáhnout spravedlivé rovnováhy mezi ochranou pověsti a zajištěním svobody projevu.[55] V tomto případě sice komentáře uživatelů byly urážlivé, ale nešlo o nenávistné projevy, navíc byly ihned po upozornění smazány. Rozhodnutí maďarských soudů bylo proto nepřiměřené. ESLP rozhodl, že uvalení objektivní odpovědnosti na platformy za komentáře uživatelů bez zohlednění povahy komentářů nebo kontextu, ve kterém byly učiněny, by mohlo narušit svobodu projevu. Tento rozsudek zdůraznil potřebu rovnováhy mezi ochranou pověsti a prosazováním svobody projevu. [54]

Rozhodovací proces EU v rámci přípravy DSA byl ovlivněn tím, že ESLP v uvedených kauzách vycházel z analýzy proporcionality a rozlišoval mezi různými typy nezákonného obsahu. Proto byla do DSA začleněna odlišná pravidla o odpovědnosti zprostředkovatele, aby opatření přijatá platformami nepřiměřeně neomezovala šíření informací a svobodu projevu uživatelů.[56]

Reakce

[editovat | editovat zdroj]

Reakce médií na nařízení o digitálních službách byly smíšené. Pozitivní komentáře často citovaly whistleblowerku Frances Haugen, podle níž by DSA mohlo definovat „zlatý standard“ regulace platforem po celém světě a USA by se mohly těmito pravidly inspirovat.[57] Někteří se domnívají, že DSA bude přímo utvářet americký pohled na technologické soukromí a že některé platformy zavedou evropská pravidla celosvětově.[58]

Analýze DSA včetně jejího zavádění a vynucování je věnován akademický projekt Digital Services Act Observatory vedený Institutem informačního práva na Amsterdamské univerzitě.[59] Někteří akademičtí odborníci vyjádřili obavy, že nařízení může být příliš rigidní a dirigující, případně přehnaně zaměřené na individuální rozhodování o obsahu nebo posuzování vágních rizik.[60][61][62]

Některé organizace občanské společnosti upozorňovaly už ve fázi projednávání na určité aspekty, které je možno potenciálně zneužít, protože DSA může sloužit jako inspirace pro další regiony. V závislosti na svém zaměření vyzývaly například k silnější ochraně soukromí,[63] k ukončení nekalého sledování a profilování,[64] případně požadovaly přísnější omezení cílené reklamy a změnu nastavení doporučovacích algoritmů, aby v základním nastavení nepoužívaly profilování,[65] nebo naopak upozorňovaly na riziko omezení svobody projevu.[66] Advokátní organizace Avaaz přirovnala Nařízení o digitálních službách z hlediska jeho významu k Pařížské dohodě o změně klimatu.[67]

Technologické společnosti a jejich asociace opakovaně kritizovaly velkou zátěž, kterou jim nová pravidla způsobí, a údajnou nejasnost nařízení o digitálních službách.[68][69] České odborné asociace v podstatě kopírovaly postoje jejich zahraničních protějšků.[70][71] Technologické společnosti byly obviňovány z lobbingu s cílem podkopat některé důraznější požadavky zákonodárců, zejména zákaz cílené reklamy.[72] Sundar Pichai se omluvil za uniklé dokumenty společnosti Google, které opisovaly plány lobingu proti nařízení o digitálních službách.[73]

Skupina amerických senátorů označila DSA a DMA za diskriminační a tvrdila, že legislativa by se mohla „zaměřit na regulaci hrstky amerických společností, přičemž by nedokázala regulovat podobné společnosti se sídlem v Evropě, Číně, Rusku a jinde“.[74][75]

Evropský mediální sektor většinou DSA uvítal jako příležitost pro vyvážení vztahů s online platformami.[76] Vzhledem k vlivu, jaký mají platformy na výběr a kontrolu viditelnosti určitých žurnalistických článků před ostatními, vyzvala Evropská federace novinářů zákonodárce EU, aby prostřednictvím DSA zvýšili transparentnost algoritmů platforem.[77]

Interinstitucionální trialogy v pozdější fázi přípravy DSA byly kritizovány pro nedostatek transparentnosti a nestranné účasti. Tato kritika zrcadlí předchozí zkušenosti s přípravou nařízení EU o prevenci online šíření teroristického obsahu a také obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR).[78]

Česko

[editovat | editovat zdroj]

Členské státy měly povinnost do 17. února 2024 určit národní digitální koordinátory, kteří budou dohlížet na plnění povinností souvisejících s přijatou legislativou. Digitálním koordinátorem v Česku je na základě rozhodnutí vlády Český telekomunikační úřad,[79] který již dříve působil v oblasti elektronických komunikací.[80]

Související články

[editovat | editovat zdroj]
  • Zákon o digitálních trzích
  • Rada pro obchod a technologie
  • Velká technika
  • Platformová ekonomika
  • Zákon o online streamování
  • WeChat

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Digital Services Act na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách). EUR-Lex [online]. Publications Office of the European Union, 2022-10-27 [cit. 2024-12-02]. Dostupné online. 
  2. ↑ Nařízení o digitálních službách. www.mpo.gov.cz [online]. Ministerstvo průmyslu a obchodu [cit. 2024-11-20]. Dostupné online. 
  3. ↑ Akt o digitálních službách. Consilium [online]. generální sekretariát Rady EU, 2024-06-05 (poslední aktualizace) [cit. 2024-12-02]. Dostupné online. 
  4. ↑ Nařízení o digitálních službách. www.mpo.gov.cz [online]. Ministerstvo průmyslu a obchodu [cit. 2024-12-02]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b STOLTON, Samuel. Digital agenda: Autumn/Winter Policy Briefing. EurActiv [online]. 2020-08-18 [cit. 2024-12-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b ESPINOZA, Javier. Internal Google document reveals campaign against EU lawmakers. Financial Times [online]. The Financial Times, 2020-10-28 [cit. 2024-12-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ a b The Digital Services Act package. digital-strategy.ec.europa.eu [online]. Directorate-General for Communications Networks, Content and Technology, 2024-10-04 [cit. 2024-12-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ ROTH, Emma. The EU’s Digital Services Act goes into effect today: here’s what that means. The Verge [online]. Vox Media, 2023-08-25 [cit. 2024-12-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ a b Jaká pravidla a povinnosti přináší nařízení o digitálních službách?. www.mpo.gov.cz [online]. Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2024-11-14 [cit. 2024-12-02]. Dostupné online. 
  10. ↑ LEYEN, Ursula von der. A Union that strives for more: my agenda for Europe : political guidelines for the next European Commission 2019 2024. op.europa.eu [online]. Publications Office of the European Union, 2019. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-16. (anglicky) 
  11. ↑ Nadřazenost evropského práva. EUR-Lex [online]. 2021-10-22 (poslední aktualizace) [cit. 2024-12-03]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b PENFRAT, Jan. The EU’s attempt to regulate Big Tech: What it brings and what is missing. EDRi [online]. European Digital Rights (EDRi), 2020-12-18 [cit. 2024-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ WILMAN, Folkert. The Responsibility of Online Intermediaries for Illegal User Content in the EU and the US [online]. Edward Elgar Publishing, 2020-11-19 [cit. 2024-12-03]. Dostupné online. ISBN 978-1-83910-483-1. (anglicky) 
  14. ↑ JOHNSON, Ashley; CASTRO, Daniel. How Other Countries Have Dealt With Intermediary Liability. ITIF [online]. Information Technology & Innovation Foundation, 2021-02-22 [cit. 2024-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-22. (anglicky) 
  15. ↑ Otázky a odpovědi týkající se aktu o digitálních službách. Evropská komise - European Commission [online]. Generální ředitelství pro komunikaci, 2024-02-23 [cit. 2024-12-03]. Dostupné online. 
  16. ↑ Akt o digitálních službách: Komise zřizuje nové Evropské středisko pro algoritmickou transparentnost. Shaping Europe’s digital future [online]. Generální ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie, 2022-11-22 [cit. 2024-12-03]. Dostupné online. 
  17. ↑ About ECAT. European Centre for Algorithmic Transparency [online]. Joint Research Centre [cit. 2024-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ BERTUZZI, Luca. EU launches research centre on algorithmic transparency. EurActiv [online]. 2023-04-19 [cit. 2024-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ a b Rámec pro prosazování podle aktu o digitálních službách. Shaping Europe’s digital future [online]. Generální ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie, 2024-04-30 last update [cit. 2024-12-05]. Dostupné online. 
  20. ↑ BRODKIN, Jon. EU names 19 large tech platforms that must follow Europe’s new Internet rules. Ars Technica [online]. Condé Nast, 2023-04-25 [cit. 2024-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ Akt o digitálních službách: Komise určila první soubor velmi velkých on-line platforem a vyhledávacích motorů. Shaping Europe’s digital future [online]. Generální ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie, 2023-12-20 [cit. 2024-12-05]. Dostupné online. (strojový překlad anglického originálu) 
  22. ↑ Nařízení o digitálních službách: Komise určila první skupinu velmi velkých online platforem a internetových vyhledávačů. Evropská komise - European Commission [online]. Generální ředitelství pro komunikaci, 2024-04-25 [cit. 2024-12-05]. Dostupné online. 
  23. ↑ a b c d Komise zveřejnila druhý seznam velmi velkých online platforem, od kterých bude požadovat uplatňování pravidel nařízení o digitálních službách. Evropská komise - European Commission [online]. Generální ředitelství pro komunikaci, 2023-12-20 [cit. 2024-12-05]. Dostupné online. 
  24. ↑ a b Komise jmenuje společnost Shein velmi velkou online platformou podle aktu o digitálních službách. Evropská komise - European Commission [online]. Generální ředitelství pro komunikaci, 2024-04-26 [cit. 2024-12-05]. Dostupné online. (strojový překlad anglického originálu) 
  25. ↑ a b Komise jmenuje Temu velmi velkou online platformou podle aktu o digitálních službách. Evropská komise - European Commission [online]. Generální ředitelství pro komunikaci, 2024-05-31 [cit. 2024-12-05]. Dostupné online. (strojový překlad anglického originálu) 
  26. ↑ a b Komise určuje platformu pro obsah pro dospělé Xnxx jako velmi velkou online platformu podle aktu o digitálních službách. Evropská komise - European Commission [online]. Generální ředitelství pro komunikaci, 2024-07-10 [cit. 2024-12-05]. Dostupné online. (strojový překlad anglického originálu) 
  27. ↑ TAR, Julia. Amazon joins Zalando in challenging very large online platform designation. EurActiv [online]. 2023-07-11 [cit. 2024-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ RAUER, Nils; SEINEN, Wouter. Unpacking Amazon’s legal challenge to its Digital Services Act designation. Pinsent Masons [online]. 2024-11-29 [cit. 2024-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ ČTK. Applu se nelíbí nová nařízení EU o digitálních službách. Podal proti nim žalobu. Forbes [online]. MediaRey, 2023-11-17 [cit. 2024-12-07]. Dostupné online. 
  30. ↑ Shaping digital services – the European way. Evropská komise - European Commission [online]. Generální ředitelství pro komunikaci, 2020-06-02 [cit. 2024-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ EFRONI, Zohar. The Digital Services Act: risk-based regulation of online platforms. Internet Policy Review [online]. 2021-11-16 [cit. 2024-12-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ ESPINOZA, Javier; HINDLEY, David. Brusels´ plans to tackle digital "gatekeepers" spark fevere debate. Financial Times [online]. The Financial Times, 2020-12-16 [cit. 2024-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ Doporučení Komise (EU) 2018/334 ze dne 1. března 2018 o opatřeních pro efektivní boj proti nezákonnému obsahu online. EUR-Lex [online]. Publications Office of the European Union, 2018-03-01 [cit. 2024-12-05]. Dostupné online. 
  34. ↑ Komise zahajuje konzultaci k balíčku předpisů o digitálních službách. Evropská komise - European Commission [online]. Generální ředitelství pro komunikaci, 2020-06-02 [cit. 2024-12-05]. Dostupné online. 
  35. ↑ LOMAS, Natasha. Europe asks for views on platform governance and competition tools. TechCrunch [online]. Yahoo, 2020-06-02 [cit. 2024-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. ↑ Impact assessment of the Digital Services Act (4 dokumenty ke stažení). Shaping Europe’s digital future [online]. Directorate-General for Communications Networks, Content and Technology, 2020-12-15 [cit. 2024-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ Akt o digitálních službách: regulace platforem pro bezpečnější internet. Evropský parlament, Zpravodajství [online]. 2022-01-20 [cit. 2024-12-06]. Dostupné online. 
  38. ↑ Frances Haugen to MEPs: EU digital rules can be a game changer for the world. Evropský parlament, Zpravodajství [online]. 2021-11-08 [cit. 2024-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ LOMAS, Natasha. Facebook whistleblower Frances Haugen speaks to EU parliament. TechCrunch [online]. Yahoo, 2021-11-09 [cit. 2024-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ a b c d Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ LOMAS, Natasha. Ireland's privacy watchdog sued over Google adtech inaction. TechCrunch [online]. Yahoo, 2022-03-15 [cit. 2024-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. ↑ a b Data governance: Parliament approves new rules boosting intra-EU data sharing. Evropský parlament, Zpravodajství [online]. 2022-04-06 [cit. 2024-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ DALY, Sidley Austin LLP-Ken; ZDZIEBORSKA, Monika; SHAJKO, Fiona. EU Data Governance Act - Edging Closer to a European Single Market for Data. Lexology [online]. Law Business Research, 2022-04-27 [cit. 2024-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. ↑ a b ZAKRZEWSKI, Cat. Europe to slap new regulations on Big Tech, beating U.S. to the punch. The Washington Post [online]. [cit. 2024-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném z [www.washingtonpost.com/technology/2022/04/22/european-lawmakers-digital-services/ originálu] dne 2022-04-23. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  45. ↑ CHEE, Foo Yun. EU sets new online rules for Google, Meta to curb illegal content. Reuters [online]. 2022-08-26 [cit. 2024-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ a b Poslanci dali zelenou přelomovým pravidlům pro bezpečnější a otevřený internet. Evropský parlament, Zpravodajství [online]. 2022-07-05 [cit. 2024-12-06]. Dostupné online. 
  47. ↑ NÜSSING, Foerster LLP-Christoph; OEHM, Theresa; ARNCKEN, Dominik; GRÜNWALD, Andreas. The EU Digital Services Act - Europe’s New Regime for Content Moderation. Lexology [online]. Law Business Research, 2022-10-04 [cit. 2024-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ O'DONNELL, Meghan. When Does the Digital Services Act (DSA) Come Into Effect?. Trolley [online]. Trolley Technologies, 2024-02-05 [cit. 2024-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. ↑ Nařízení o digitálních službách začíná platit pro všechny online platformy v EU. Evropská komise - European Commission [online]. Generální ředitelství pro komunikaci, 2024-02-16 [cit. 2024-12-06]. Dostupné online. 
  50. ↑ HELDT, Amélie P. EU Digital Services Act: The White Hope of Intermediary Regulation. In: FLEW, T.; MARTIN, F.R. Digital Platform Regulation. [s.l.]: Palgrave Global Media Policy and Business, 2022. Dostupné online. ISBN 978-3-030-95220-4. DOI 10.1007/978-3-030-95220-4_4. S. 69–84. (anglicky)
  51. ↑ O'CONNELL, Rory. Law, Democracy and the European Court of Human Rights [online]. Cambridge: Cambridge University Press, 2020-11-02 [cit. 2024-12-06]. Kapitola 4 - Freedom of Expression. Dostupné online. ISBN 9781139547246. DOI 10.1017/9781139547246.007. (anglicky) 
  52. ↑ OMBELET, Pieter-Jan; KUCZERAWY, Aleksandra. Delfi revisited: the MTE & Index.hu v. Hungary case. CiTiP blog [online]. KU Leuven Centre for IT & IP Law, 2016-02-20 [cit. 2024-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. ↑ SUSI, Mart. Delfi AS v. Estonia. S. 295–302. American Journal of International Law [online]. American Society of International Law, 2014-04 [cit. 2024-12-06]. Roč. 108, čís. 2, s. 295–302. Dostupné online. DOI 10.5305/amerjintelaw.108.2.0295. (anglicky) 
  54. ↑ a b Magyar Tartalomszolgáltatók Egyesülete and Index.hu Zrt v. Hungary. Global Freedom of Expression [online]. Columbia University, 2016-02-02 (rozsudku) [cit. 2024-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. ↑ Magyar Tartalomszolgáltatók Egyesülete and Index.hu Zrt v. Hungary. HUDOC - European Court of Human Rights [online]. 2016-02 [cit. 2024-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. ↑ TOURKOCHORITI, Ioanna. The Digital Services Act and the EU as the Global Regulator of the Internet. Chicago Journal of International Law [online]. University of Chicago Law School, 2023 Summer [cit. 2024-12-06]. Roč. 24, čís. 1. Dostupné online. (anglicky) 
  57. ↑ EU could set 'gold standard' on big tech - Haugen. RTÉ [online]. Raidió Teilifís Éireann, 2021-11-08 [cit. 2024-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  58. ↑ FOLKENFLIK, David. European values are starting to define U.S. tech privacy, says journalist (rozhovor). NPR [online]. 2021-12-04 [cit. 2024-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  59. ↑ Home. DSA Observatory [online]. University of Amsterdam, Institute for Information Law, 2022-01-31 [cit. 2024-12-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  60. ↑ DSA in Perspective Seminar Series. Brussels Privacy Hub [online]. Vrije Universiteit Brussel [cit. 2024-12-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  61. ↑ KELLER, Daphne. The DSA’s Industrial Model for Content Moderation. Verfassungsblog [online]. 2022-02-24 [cit. 2024-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-02-24. ISSN 2366-7044. DOI 10.17176/20220224-121133-0. (anglicky) 
  62. ↑ DOUEK, Evelyn. Second Wave Content Moderation Institutional Design: From Rights To Regulatory Thinking. SSRN Electronic Journal [online]. Elsevier, 2022 [cit. 2024-12-07]. Dostupné online. DOI 10.2139/ssrn.4005326. (anglicky) 
  63. ↑ SCHMON, Christoph. DSA: EU Parliament Vote Ensures a Free Internet, But a Final Regulation Must Add Stronger Privacy Protections. EFF [online]. Electronic Frontier Foundation, 2022-01-20 [cit. 2024-12-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  64. ↑ EU: Put Fundamental Rights at Top of Digital Regulation. HRW [online]. Human Rights Watch, 2022-01-07 [cit. 2024-12-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  65. ↑ Amnesty International Position on the Proposals for a Digital Services Act and a Digital Markets Act. Amnesty International [online]. European Institutions Office, 2021-03-30 [cit. 2024-12-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  66. ↑ VESELÝ, Vlastimil. Stanovisko k Zákonu o digitálních službách EU. sosp.cz [online]. Společnost pro obranu svobody projevu, 2022-01-13 [cit. 2024-12-07]. Dostupné online. 
  67. ↑ NICOTRA, Luca. Could the EU be on the cusp of a Paris Agreement For The Internet?. EurActiv Pro [online]. 2022-02-24 [cit. 2024-12-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  68. ↑ DSA Consultation: Protect users with responsibility framework. DOT Europe [online]. [cit. 2024-12-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  69. ↑ doteurope.eu [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  70. ↑ APEK se zúčastnil on-line konzultace Ministerstva průmyslu na téma DSA a zaslal MPO své úvodní stanovisko. APEK [online]. Asociace pro elektronickou komerci-, 2021-01-19 [cit. 2024-12-07]. Dostupné online. 
  71. ↑ NOVOTNÁ PERLÍNOVÁ, Anna. Stanovisko k návrhu nařízení o jednotném trhu digitálních služeb. www.spcr.cz [online]. Svaz průmyslu a dopravy České republiky, 2021-02-25 [cit. 2024-12-07]. Dostupné online. 
  72. ↑ How corporate lobbying undermined the EU’s push to ban surveillance ads. corporateeurope.org [online]. Corporate Europe Observatory, 2022-01-18 [cit. 2024-12-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  73. ↑ Google CEO Sundar Pichai se omlouvá poté, co unikl dokument o boji proti pravidlům EU. Computers & Gadgets [online]. 2020-10-01 [cit. 2024-12-07]. Dostupné online. 
  74. ↑ CHU, Keith. Finance Committee Leaders Wyden and Crapo: Biden Administration Must Fight Back Against Discriminatory Digital Trade Policies. www.finance.senate.gov [online]. The United States Senate Committee on Finance, 2024-12-05 [cit. 2024-12-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  75. ↑ KELLEY, Alexandra. Lawmakers Argue Pending European Tech Laws Disadvantage American Firms. Nextgov FCW [online]. Government Media Executive Group, 2022-02-02 [cit. 2024-12-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  76. ↑ BERTUZZI, Luca. Digital Brief: Calls for biometrical ban, online marketplaces’ threat, Germany’s antitrust crusade. EurActiv [online]. 2021-06-25 [cit. 2024-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-06-25. (anglicky) 
  77. ↑ KILLEEN, Molly. Media sector eyes opportunity to rebalance relations with online platforms. EurActiv [online]. 2021-06-25 [cit. 2024-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-06-25. (anglicky) 
  78. ↑ SKIERA, Bernd; MILLER, Klaus; JIN, Yuxi; KRAFT, Lennart; LAUB, René; SCHMITT, Julia. The Impact of the GDPR on the Online Advertising Market. Frankfurt am Main: Bernd Skiera, 2022. xiv, 140 s. Dostupné online. ISBN 9783982417301. (anglicky) 
  79. ↑ Na digitální ekonomiku dohlédne Český telekomunikační úřad. www.mpo.gov.cz [online]. Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2023-08-16 [cit. 2024-12-02]. Dostupné online. 
  80. ↑ Působnost ČTÚ. ctu.gov.cz [online]. Český telekomunikační úřad [cit. 2024-12-02]. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Nařízení_o_digitálních_službách&oldid=24466485“