Praha-Libeň (nádraží)
| Praha-Libeň | |
|---|---|
 Staniční budova | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Hlavní město Praha |
| Město | Praha (část Libeň, Vysočany) |
| Souřadnice | 50°6′3″ s. š., 14°30′8″ v. d. |
  Praha-Libeň Praha-Libeň, Praha | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 571760 |
| Tratě | Praha – Česká Třebová, Holešovická přeložka |
| Nadmořská výška | 215 m n. m. |
| V provozu od | 1877 |
| Zabezpečovací zařízení | ESA 11 |
| Dopravní koleje | 20 |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 3 (6) |
| Počet cestujících | 2 073 000 (2014)[1] |
| Vypravené vlaky | 81 718 (2014)[1] |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | tramvaj, autobusy MHD |
| Služby ve stanici |             |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Praha-Libeň je železniční stanice v městské části Praha 9 v katastrálních územích Libeň a Vysočany. Staniční budova stojí v k. ú. Vysočany na adrese Českomoravská 316/24.
Stanice je součástí pražského železničního uzlu, leží na železniční trati číslo 010 Praha – Český Brod – Kolín – Česká Třebová a jsou do ní zaústěny další spojovací trati. Zastavují zde osobní vlaky všech kategorií a v nákladní přepravě patří mezi nejvýznamnější stanice v Česku.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Železniční stanice Praha-Libeň vznikla v roce 1877 na dráze Olomouc – Praha, která procházela tímto místem již v roce 1845. Tehdy na ní ležely na území dnešní Prahy jen dvě stanice – Běchovice a dnešní Masarykovo nádraží. Zastávky zde nebyly žádné. Úsek železniční dráhy mezi těmito stanicemi byl dvoukolejný, zatímco zbytek trati Olomouc – Praha byl jen jednokolejný. V době vzniku stanice byla provozována Rakouskou společností státní dráhy. Jízdu na dnešní hlavní nádraží umožňovala spojovací trať z Masarykova nádraží Hrabovky, vybudovaná jako úsek Pražské spojovací dráhy.
V letech 1923 až 1941 se užívalo označení Libeň horní nádraží. Tím byla odlišena od stanice Libeň-dolní nádraží (otevřené také v roce 1877), která byla umístěna na Palmovce na trati vedené na nádraží Praha-Těšnov.
V roce 1919 byla do nádraží zaústěna trať přes tunel pod Táborem a nádraží Praha-Malešice na seřaďovací nádraží do Vršovic.
V roce 1926 přibyla spojka do tehdy nově vybudované výhybny Vítkov, což umožnilo jízdu na hlavní nádraží přes Starý Vítkovský tunel.
Původní staniční budova byla téměř zničena při bombardování průmyslových objektů v Libni 25. března 1945; zůstalo stát jen přízemí, ale torzo po opravě sloužilo svému účelu až do nahrazení novou budovou při přestavbě v 70. letech. Dosud stojí [2]na adrese Českomoravská 511/16 v k.ú. Libeň.
Velká přestavba stanice vyvrcholila v roce 1978. Osobní část nádraží byla celá posunuta směrem na východ, byla postavena nová odbavovací hala v nové poloze u křižovatky Harfa mezi ulicí Českomoravskou a nově vzniklou ulicí K Žižkovu, procházející pod novým osobním nádražím čtyřproudým podjezdem. Ta převzala funkci ulice Novovysočanské, jejíž původní podjezd (zhruba v místě nové odbavovací budovy) byl zasypán a ulice byla ve své části od Vysočanského náměstí změněna na slepou. Pod západním zhlavím vznikl nový čtyřproudý podjezd ulice Spojovací.
Vznikla dvě zakrytá ostrovní nástupiště (u budovy nástupiště není) a pod kolejištěm byly vybudovány podchody. Blízká zastávka Praha-Hloubětín byla zrušena.
.jpg)
V roce 1979 bylo nádraží propojeno jednokolejně se stanicí Praha-Vysočany a vlaky z Masarykova nádraží mohly jezdit do Prahy-Vysočan úvratí přes Prahu-Libeň. V roce 1980 bylo pražské zhlaví tohoto nádraží propojeno, v rámci tzv. holešovické přeložky,[3] do odbočky Rokytka a dále přes tunel pod Bílou skálou na nádraží Praha-Holešovice.
Na podzim 1989 bylo nádraží výchozí stanicí zvláštních vlaků odvážejících uprchlíky z Německé demokratické republiky, kteří se soustředili na pražském velvyslanectví Spolkové republiky. V září 2019 byla na nádraží odhalena pamětní deska připomínající tuto událost. Nádražím tehdy prošlo na 13 tisíc uprchlíků. [4]
Na jaře 2004 byla v blízkém okolí v souvislosti s pořádáním mistrovství světa v hokeji postavena Sazka Arena (později O2 arena). Z důvodu pořádání hokejového mistrovství světa prošlo libeňské nádraží jako přístupový dopravní uzel pro návštěvníky Sazka Areny rozsáhlou revitalizací. Bylo postaveno další ostrovní nástupiště označené jako první a číslování původních dvou bylo posunuto.[5]
V prosinci 2005 byla v rámci stavby Nového spojení snesena spojovací trať z Masarykova nádraží Hrabovky na hlavní nádraží. V září 2008 bylo Nové spojení zprovozněno. Jeho prostřednictvím bylo nádraží Praha-Libeň spojeno dvojkolejně na hlavní i Masarykovo nádraží a v témže měsíci byla zrušena i trať přes výhybnu Vítkov.
V prosinci 2009 byla na opačném konci nádraží, z běchovického zhlaví, dokončena modernizace trati do stanice Praha-Běchovice na tříkolejnou. Tento úsek tak navázal na již existující tříkolejnou trať Praha-Běchovice – Poříčany (27 km).
Historická jména
[editovat | editovat zdroj]- 1877–1913 Libeň
- 1913–1923 Libeň státní nádraží
- 1923–1941 Libeň horní nádraží
- 1941–1985 Praha-Libeň horní nádraží
- od roku 1985 Praha-Libeň
Současnost
[editovat | editovat zdroj]Ve stanici zastavují osobní vlaky linek systému Esko Praha: S1 Praha Masarykovo nádraží – Český Brod – Kolín, linky S49 Roztoky u Prahy – Praha-Hostivař a linky S7, projíždějící v dopravní špičce pracovního dne z Berouna do Českého Brodu; ty byly v letech 2020 a 2021 podvakráte z důvodu výlukové činnosti v pražském uzlu v Praze rozděleny a jejich zdejší větev přičleněna k lince S1.
Spojení na východ republiky a dále na Slovensko tvoří rychlíky a některé spoje SuperCity, EuroCity a InterCity Českých drah, dále vlaky společností RegioJet a Leo Express. V provozu je také seřaďovací nádraží, které denně obsluhují vlaky společnosti ČD Cargo.
Okolní objekty
[editovat | editovat zdroj]- Harfa – místní pojmenování pro významnou křižovatku – nachází se v bezprostřední blízkosti nádraží
- O2 arena
- Galerie Harfa
- Hlavní budova podniku Sazka
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Technická správa komunikací hl. m. Prahy. Ročenka dopravy Praha 2014. Praha: [s.n.], 2015. 96 s. Dostupné online.
- ↑ Nádraží Praha-Libeň na stránkách o pražské MHD. prahamhd.vhd.cz [online]. [cit. 2008-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-03-09.
- ↑ Holešovická přeložka Archivováno 17. 9. 2008 na Wayback Machine. SUDOP Praha 2004, realizace stavby 10/1966 – 12/1980
- ↑ ČTK. Před 30 lety prchali východní Němci přes Prahu na Západ. Výročí připomíná nová pamětní deska v Libni. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-09-28 [cit. 2021-03-22]. Dostupné online.
- ↑ Revitalizace železniční stanice Praha Libeň Archivováno 4. 5. 2008 na Wayback Machine. SUDOP Praha 2004
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Severní státní dráha
- Železniční doprava v pražské aglomeraci
- Seznam pražských železničních stanic
- Praha-Libeň dolní nádraží
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Praha-Libeň na Wikimedia Commons - České dráhy: Praha-Libeň
- Nádraží Praha-Libeň na stránkách Pražská informační služba
- Nádraží Praha-Libeň na stránkách o pražské MHD, Archivováno 26. 1. 2009 na Wayback Machine.
- Praha-Libeň. In: Databáze železničních tratí. Atlas Drah Polska, Česka a Slovenska. ISSN 2391-4793. 2020.12.10
- Praha-Libeň seřaďovačí nádraží. In: Databáze železničních tratí. Atlas Drah Polska, Česka a Slovenska. ISSN 2391-4793. 2020.11.26.