Muzeum Fojtství
| Muzeum Fojtství | |
|---|---|
.jpg) Budova fojtství | |
| Údaje o muzeu | |
| Město | Kopřivnice |
| Adresa | Záhumenní, Kopřivnice, Česko (Fojtství) |
| Kód památky | 38917/8-1606 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Zeměpisné souřadnice | 49°35′59,06″ s. š., 18°8′34,94″ v. d. |
 | |
| Webové stránky | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Muzeum Fojtství v Kopřivnici sídlí v nejstarší budově ve městě, která je chráněna jako kulturní památka.[1] V jeho blízkosti se nachází historický hřbitov a dříve zde existoval i dřevěný kostel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Současná podoba budovy pochází z roku 1789. Svůj název má podle starého fojtství, které vzniklo na tomto místě v roce 1576.[2] Původní dřevěná budova byla stržena a nahrazena zděnou budovou. Kromě této zděné budovy byla součástí areálu usedlosti ještě stodola a studna.[1] Budova fojtství sloužila jako první škola na území města; první vyučování se konalo v zadní místnosti na přelomu 18. a 19. století.[3]
V této budově se narodil místní podnikatel Ignác Šustala, který začal s výrobou bryček a kočárů. Jako první dílna Šustalovi sloužila místní stodola.[4] Tyto události připomíná pamětní deska, umístěná na budově fojtství. Šustalův podnik se později rozšířil o výrobu poštovních a dalších užitkových vozů a nakonec i automobilů. V roce 1897 byl v Kopřivnici vyroben první automobil v Rakousku-Uhersku, pojmenovaný "Präsident".[4]
Muzejní expozice
[editovat | editovat zdroj]V letech 1985–1990 byla budova rozsáhle přestavěna pro potřeby vlastivědného muzea, které zde zřídil podnik Tatra Kopřivnice. Od roku 1997 je součástí Regionálního muzea v Kopřivnici.[5]
Ve stodole Muzea Fojtství je vystaveno šest zachovaných výrobků kopřivnické „kočárovky“. Mezi těmito výrobky jsou například ruské saně, pohřební vůz nebo bryčka Mylord. Součástí této expozice, věnované zdejší výrobě kočárů a vagónů, je i několik modelů výrobků z nejstaršího období zdejší produkce.[4] Další části expozice jsou věnovány historii města a jeho nejbližšího okolí (například hradu Šostýn) a nejvýznamnějším místním rodákům i čestným občanům Kopřivnice. Horní poschodí budovy fojtství, kde kdysi bývala fojtova sýpka, slouží jako stylová galerie.[4]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Památkový katalog: 38917/8-1606 - FOJTSTVÍ [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-09-09]. Dostupné online.
- ↑ Stránka na portálu tatramuseum.cz (česky). www.tatramuseum.cz [online]. [cit. 2018-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-08.(česky)">
- ↑ HANZELKA, Radoslav. Kopřivnice a její život v minulosti. Kopřivnice: Městský národní výbor Kopřivnice ISBN 80-950040-2-4. S. 14.
- ↑ a b c d Muzeum Fojtství: Kočáry a vagóny [online]. Kopřivnice: Regionální muzeum v Kopřivnici, o.p.s. [cit. 2018-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-09.
- ↑ Muzeum v Kopřivnici slaví dvacáté výročí. Novojičínský deník [online]. 2017-11-30 [cit. 2018-09-08]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Muzeum Fojtství na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Profil muzea na stránkách turistického portálu Lašská brána
