Muttenz
| Muttenz | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°31′22″ s. š., 7°38′43″ v. d. |
| Nadmořská výška | 291 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Basilej-venkov |
| Okres | Arlesheim |
  Muttenz Muttenz, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 16,65 km² |
| Počet obyvatel | 17 809 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 1 069,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 4132 |
| Označení vozidel | BL |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Muttenz je město ve švýcarském kantonu Basilej-venkov. Žije zde přibližně 18 tisíc[1] obyvatel. Nachází se asi 5 kilometrů jihovýchodně od Basileje a je součástí stejnojmenné aglomerace.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Muttenz leží východně od Basileje, mezi Rýnem na severu, náhorní plošinou Gempen na jihu a masivem Wartenbergu s jeho zříceninami na východě. Muttenz je průmyslové město (více než 14 000 pracovních míst) a s obcemi Birsfelden a Pratteln sdílí velkou průmyslovou zónu Schweizerhalle. Nachází se zde také seřaďovací nádraží Basilej-Muttenz, jedno z největších v Evropě. Rozloha obce je 1664 ha, z toho 41 % tvoří lesy, 41 % osídlená plocha, 16 % zemědělská půda a 2 % neproduktivní půda.
Muttenz sousedí s obcemi Arlesheim, Münchenstein, Birsfelden, Pratteln a Frenkendorf v kantonu Basilej-venkov, s obcí Gempen v kantonu Solothurn, městem Basilej a německou obcí Grenzach-Wyhlen. Muttenz je jedinou švýcarskou obcí, která leží současně na státní hranici (Německo), kantonální hranici (kanton Solothurn), „polokantonální“ hranici (kanton Basilej-město), okresní hranici (okres Liestal) a obecní hranice (Birsfelden, Münchenstein a Arlesheim).
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Na Wartenbergu byly nalezeny pozůstatky z doby bronzové a v Hardě hroby z doby železné. Nalezeno bylo také několik římských sídlišť. Alamani přišli do oblasti dnešního Muttenzu ve 3. století n. l. První zmínka pochází z let 1225/1226 pod názvem Muttence.[2]
V 8. století patřil Muttenz ke štrasburské katedrální kapitule a tehdy postavený kostel byl zasvěcen prvnímu franskému štrasburskému biskupovi svatému Arbogastovi. Kolem roku 1320 se novými majiteli Muttenzu stali Münchové z Münchensteinu, kteří se místním obyvatelům chovali velmi krutě. Münchové však museli Muttenz částečně zastavit městu Basilej a v roce 1515 vesnice nakonec definitivně připadla Basileji.
Po protestantské reformaci, kterou v Basileji provedl Johannes Oekolampadius, byl v roce 1529 reformován kostel v Muttenzu. V roce 1628 zemřela na mor jedna sedmina obyvatel obce, 112 osob.[3] Obyvatelé se živili zemědělstvím a vinařstvím, od 18. století nabízela další možnosti výdělku výroba poštovních známek. Mnozí obyvatelé vesnice, stále poddaní města Basileje, byli chudí a od poloviny 18. století mnozí z nich emigrovali do Ameriky.[3] Po rozdělení původně jednotného kantonu Basilej v letech 1832/3 se Muttenz stal součástí kantonu Basilej-venkov.[2]
Díky tramvajové trati do Basileje, která začala jezdit v letech 1921–1922, se Muttenz zpočátku rozvíjel jako dělnické předměstí. Výstavba seřaďovacího nádraží v letech 1927–1932, jeho rozšíření v letech 1962–1976 a výstavba říčního přístavu Au-Ren v letech 1937–1941 podpořily hospodářský rozvoj; v 50. a 60. letech 20. století se v Muttenzu usadily další podniky chemického, kovoprůmyslového a strojírenského průmyslu. Na okraji obce vytvořil Hannes Meyer, pozdější vedoucí Bauhausu, v letech 1919–1924 sídliště Freidorf, nejvýznamnější družstevní bytovou výstavbu meziválečného období ve Švýcarsku.[2] Freidorf byl základem Federace švýcarských spotřebitelských svazů; spojoval myšlenku sociálního bydlení s myšlenkou zahradního města. Nové čtvrti (1949 Auf der Schanz, 1950 Donnerbaum, 1958 Feldreben) propojily sídliště Freidorf s centrem obce.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Vývoj počtu obyvatel[2] | ||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1770 | 1850 | 1860 | 1870 | 1880 | 1888 | 1900 | 1910 | 1920 | 1930 | 1941 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | |
| Počet obyvatel | 850 | 2222 | 1704 | 1734 | 2057 | 2102 | 2502 | 2703 | 3264 | 4966 | 5929 | 7125 | 11 963 | 15 518 | 16 911 | 17 181 | 16 654 | |
Úředním jazykem v Muttenzu je němčina. Dle statistiky z roku 2000 hovořila německy většina obyvatel (celkem 14 642, tj. 87,9 %), druhým nejčastějším jazykem byla italština (648, tj. 3,9 %) a třetím francouzština (254, tj. 1,5 %). Podíl cizinců (obyvatel přihlášených k trvalému pobytu, avšak bez švýcarského občanství) činil v Muttenzu v roce 2019 21,1 %.[4]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Muttenz leží na železniční trati Basilej–Liestal a je obsluhován basilejskou S-Bahn prostřednictvím stanice Muttenz. Od roku 1922 do města zajíždí také tramvajová linka číslo 14 z Basileje.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Muttenz na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c d STRUB, Brigitta. Muttenz [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2010-09-02 [cit. 2023-02-19]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b Geschichte [online]. Gemeinde Muttenz [cit. 2023-02-19]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Muttenz [online]. Bundesamt für Statistik BFS, 2021 [cit. 2023-02-19]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Muttenz na Wikimedia Commons - (německy) Oficiální stránky
