Mumie Ata
Ata je označení pro 15 cm dlouhou mumii lidského plodu[1][2] ženského pohlaví, která byla nalezena v roce 2003 poblíž kostela v opuštěném městě La Noria na poušti Atacama v Chile.[3]
Mumii vykopal hledač pokladů Oscar Muñoz, který ji později prodal, jejím současným majitelem je španělský podnikatel a ufolog Ramón Navia-Osorio.[4] Podle analýzy DNA z roku 2018 se na mumii objevují neobvyklé genetické mutace související s nanismem a skoliózou, podle jiných analýz však mumie odpovídá normálnímu vývoji lidského plodu a deformace jsou způsobeny jinak.
Ufolog Steven M. Greer spekuloval o tom, že mumie je pozůstatkem mimozemšťana, toto tvrzení je obsaženo také v ufologickém dokumentárním filmu Sirius (2013). Následná analýza genetika Garryho P. Nolana ze Stanfordovy univerzity však prokázala, že mumie je lidského původu.[5][6][7]
Analýza
[editovat | editovat zdroj]Pozůstatky plodu pocházejí ze 70. let 20. století.[2] Obsahují vysoce kvalitní DNA vhodnou pro vědeckou analýzu. Pozůstatky mají nepravidelně tvarovanou lebku a deset párů žeber (člověk má obvykle 12 párů).[6] Neobvyklý tvar lebky odpovídá poruše označované jako oxycefalie v kombinaci s dalšími chorobami.[8]
Mitochondriální DNA (haploskupina B2) odpovídá původním obyvatelům Chile.
Vzhledem ke stavu lebečních švů usoudil anatom a paleoantropolog William L. Jungers, že šlo o dítě narozené předčasně, jež se narodilo mrtvé nebo zemřelo krátce po porodu.[9]
Zoolog Paolo Viscardi navrhl, že plod mohl pocházet z nelegální interrupce a k deformacím mohlo dojít v důsledku této procedury.[10]
Další Nolanova analýza z března 2018 však mutace vysvětluje vzácnou chorobou způsobující stárnutí kostí a kombinací dalších genetických abnormalit včetně nanismu a skoliózy.[11][12][13] V sedmi genech spojených s kosterní soustavou bylo objeveno celkem 64 neobvyklých mutací.[14][15] Tak velké množství mutací ovlivňujících vývoj kostry nebylo nikdy jindy zaznamenáno.[16]
Mezinárodní výzkumný tým pod vedením Siân Halcrowové však Nolanovy závěry zpochybnil. Vývoj plodu je podle jejich analýzy normální a domnělé anomálie jsou způsobeny deformací hlavy při porodu a tafonomickými procesy. Halcrowové tým vznesl také etické námitky týkající se způsobu zacházení s lidskými ostatky při předchozí analýze.[17]
Nolan, který už dříve vyjádřil pobouření nad tím, že se ostatky nenarozeného dítěte prodávají jako kuriozita,[18] ve své reakci s etickými aspekty kritiky souhlasil a vyjádřil naději, že ostatky budou vráceny do Chile a řádně pohřbeny.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Atacama skeleton na anglické Wikipedii.
- ↑ REICHARD, Cara. Professor debunks theories of skeleton’s alien origins. The Stanford Daily [online]. 2013-05-21 [cit. 2022-09-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b RINCON, Paul. Origin of 'six-inch mummy' confirmed. BBC News [online]. 2018-03-22 [cit. 2022-09-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b NOLAN, Garry; BUTTE, Atul. The Atacama skeleton. S. 607–608. Genome Research [online]. 2018-05. Roč. 28, čís. 5, s. 607–608. Dostupné online. DOI 10.1101/gr.237834.118. PMID 29602903. (anglicky)
- ↑ SPEIGEL, Lee. Steven Greer 'Sirius' Documentary To Unveil Pictures Of Alleged Tiny Space Alien (PHOTOS). HuffPost [online]. 2013-04-16 [cit. 2022-09-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZIMMER, Carl. Was a Tiny Mummy in the Atacama an Alien? No, but the Real Story Is Almost as Strange. The New York Times [online]. 2018-03-22 [cit. 2022-09-01]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ a b STONE, Richard. Bizarre 6-Inch Skeleton Shown to Be Human. science.org [online]. 2013-05-03 [cit. 2022-09-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BARRABI, Tom. Tests Reveal Tiny 'Alien' Skeleton Has Human DNA. International Business Times [online]. 2013-05-01 [cit. 2022-09-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BRYNER, Jeanna. Alien-Looking Skeleton Poses Medical Mystery. livescience.com [online]. 2013-04-30 [cit. 2022-09-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ STONE, Richard. Bizarre 6-Inch Skeleton Shown to Be Human. Science [online]. 2013-05-03 [cit. 2022-09-05]. Dostupné online. DOI 10.1126/article.24336. (anglicky)
- ↑ VISCARDI, Paolo. Atacama ‘alien’ mystery is no mystery. paoloviscardi.com [online]. 2013-05-04 [cit. 2022-09-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ STRICKLAND, Ashley. Researchers finally solve mystery of 'alien' skeleton. CNN [online]. 2018-03-22 [cit. 2022-09-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BHATTACHARYA, Sanchita; LI, Jian; SOCKELL, Alexandra; KAN, Matthew J.; BAVA, Felice A.; CHEN, Shann-Ching; ÁVILA-ARCOS, María C. Whole-genome sequencing of Atacama skeleton shows novel mutations linked with dysplasia. S. 423–431. Genome Research [online]. 2018-04. Roč. 28, čís. 4, s. 423–431. Dostupné online. DOI 10.1101/gr.223693.117. (anglicky)
- ↑ WEISBERGER, Mindy. No, It's Not an Alien — Here's What That Tiny, Pointy-Headed Skeleton Really Is. livescience.com [online]. 2018-03-22 [cit. 2022-09-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GUARINO, Ben. A tiny skeleton found in Chile might look like an alien, but her genes tell a different story. Chicago Tribune [online]. 2018-03-22 [cit. 2022-09-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WARREN, Matt. This strange ‘alien' skeleton is actually a human fetus with genetic bone defects. Science [online]. 2018-03-22 [cit. 2022-09-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HAYDEN, Erica Check. Tiny Mummy’s ‘Alien’ Appearance Finally Explained. National Geographic Magazine [online]. 2018-03-22 [cit. 2022-09-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HALCROW, Siân Ellen; KILLGROVE, Kristina; ROBBINS SCHUG, Gwen; KNAPP, Michael; HUFFER, Damien; ARRIAZA, Bernardo; JUNGERS, William. On engagement with anthropology: A critical evaluation of skeletal and developmental abnormalities in the Atacama preterm baby and issues of forensic and bioarchaeological research ethics. Response to Bhattacharya et al. “Whole-genome sequencing of Atacama skeleton shows novel mutations linked with dysplasia” in Genome Research, 2018, 28: 423–431. Doi: 10.1101/gr.223693.117. S. 97–100. International Journal of Paleopathology [online]. 2018-09. Roč. 22, s. 97–100. Dostupné online. ISSN 1879-9817. DOI 10.1016/j.ijpp.2018.06.007. (anglicky)
- ↑ HAVLICKÁ, Kateřina. Kvůli mutaci genů vypadala jako ufon. Vědci rozlouskli příběh dívky z pouště. iDNES.cz [online]. 2018-03-23 [cit. 2022-09-05]. Dostupné online. (anglicky)