Moriz von Lederer
Moriz svobodný pán von Lederer | |
---|---|
Zástupce vrchního velitele II. armády v Benátsku | |
Ve funkci: 1859 – 1860 | |
Vojenská služba | |
Služba | Rakouské císařství |
Hodnost | polní podmaršál (1856), generálmajor (1849) |
Narození | 29. července 1809 Vídeň |
Úmrtí | 17. prosince 1890 (ve věku 81 let) Štýrský Hradec |
Titul | svobodný pán |
Rodiče | Ignaz von Lederer |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Moriz svobodný pán von Lederer (29. července 1809 Vídeň – 17. prosince 1890 Štýrský Hradec) byl rakouský generál z rodiny nobilitované v 18. století. V armádě sloužil od roku 1828, jako důstojník jezdectva vystřídal různé posádky, uplatnil se také v několika válečných taženích. V hodnosti polního podmaršála (1856) byl divizním velitelem v rakouských državách v severní Itálii, v letech 1859–1860 byl zástupcem vrchního velitele rakouské armády v Benátsku. V roce 1860 byl penzionován.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Pocházel z úřednické rodiny povýšené v roce 1778 do stavu svobodných pánů.[1][2] Narodil se jako druhý syn polního maršála a vojevůdce napoleonských válek barona Ignaze Lederera (1769–1849).[3][4] Do armády vstoupil v devatenácti letech k dragounskému pluku č. 2, jehož majitelem byl otec.[5] Již v roce 1837 byl rytmistrem[6] a v roce 1840 byl povýšen na majora. V roce 1846 byl povýšen na podplukovníka a stal se zástupcem velitele 3. kyrysnického pluku.[7] V roce 1848 získal hodnost plukovníka a během revolučních let 1848–1849 bojoval u Jižní armády v Uhrách.
V roce 1849 dosáhl hodnosti generálmajora a po porážce maďarské revoluce setrval jako velitel brigády v Uhrách, později velel brigádě v Prostějově a ve Vídni. V roce 1856 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála a stal se velitelem divize u 8. armádního sboru v Boloni.[8][9] Po prohrané válce se Sardinií byl k datu 1. srpna 1859 jmenován zástupcem vrchního velitele II. armády pro Benátsko, Přímoří, Korutansko, Kraňsko a Tyrolsko se sídlem ve Veroně.[10][11] K datu 27. listopadu 1860 byl penzionován.[12]
Po odchodu do výslužby obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence (1860)[13] a zároveň byl jmenován čestným majitelem pěšího pluku č. 63. Za zásluhy v revolučních letech 1848–1849 byl nositelem Vojenského záslužného kříže.[14] Několik vyznamenání získal také od zahraničních panovníků, byl rytířem ruského Řádu sv. Vladimíra III. třídy, držitelem saského Vojenského řádu Jindřichova, velkokříže papežského Řádu sv. Řehoře Velikého a toskánského Vojenského záslužného řádu.[15]
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou se v roce 1850 stala Marie Otýlie, rozená hraběnka z Königsegg-Rothenfelsu, ovdovělá Zichyová[16][17] (1814–1851), která zemřela již rok po svatbě. Z manželství se krátce před její smrtí narodila dcera Marie (* 1851). Podruhé se oženil v roce 1853 s uherskou šlechtičnou baronkou Hedvikou Mednyánszkou (1821–1903).[18] U rodiny Mednyánszkých pobýval Moriz často po odchodu do penze na jejich zámku Rakovice u Piešťan.
Morizův starší bratr August (1807–1882) sloužil také v armádě a dosáhl hodnosti generála jezdectva.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Rodina Ledererů in: Biographisches Lexikon des Kaiserthumss Oesterreich dostupné online
- ↑ Rod Ledererů in: Siebmacher Wappenbuch dostupné online
- ↑ Genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1849; Gotha, 1849; s. 243–245 dostupné online
- ↑ Rodina Ignaze von Lederera na webu geni.com dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes; Vídeň, 1828; s. 283 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichisches Kaiserthums; Vídeň, 1838; s. 297 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1848; Vídeň, 1848; s. 296 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums, Vídeň, 1854; s. 58 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums; Vídeň, 1856; s. 52 dostupné online
- ↑ Kaiserlich-königliches Armee-Verordnungsblatt; Vídeň, 1859; s. 233 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums; Vídeň, 1859; s. 51 dostupné online
- ↑ Služební postup Morize Lederera in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918, Vídeň, 2007; s. 103 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1866; Vídeň, 1866; s. 109 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1851; Vídeň, 1851; s. 132 dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Morize Lederera in: Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1861–1862; Vídeň, 1861; s. 111 dostupné online
- ↑ Rodokmen rodu Königsegg-Rothenfels dostupné online
- ↑ Rodokmen Zichyů na webu euweb.cz dostupné online
- ↑ Rodina Morize von Lederera na webu geni.com dostupné online
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Rakouští generálové
- Rakouští šlechtici
- Tajní radové
- Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko)
- Nositelé Řádu svatého Vladimíra
- Nositelé Řádu svatého Řehoře Velikého
- Nositelé Vojenského řádu svatého Jindřicha
- Baroni
- Narození 29. července
- Narození v roce 1809
- Narození ve Vídni
- Úmrtí 17. prosince
- Úmrtí v roce 1890
- Úmrtí ve Štýrském Hradci