Přeskočit na obsah

Morganucodon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxMorganucodon
Stratigrafický výskyt: Svrchní trias až střední jura, před 205 až 165 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Rekonstrukce vzezření morganukodona
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
PodtřídaTherapsida
ŘádCynodontia
ČeleďMorganucodontidae
RodMorganucodon
Kühne, 1949
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Morganucodon („zub z hrabství Glamorgan“) byl rod pravěkých savcům podobných obratlovců z kladu Mammaliaformes. Dnes rozlišujeme pět druhů tohoto rodu, žijících v období pozdního triasu až střední jury (zhruba před 205 až 165 miliony let). Zástupci tohoto rodu byli značně geograficky rozšíření, jejich fosilní pozůstatky jsou objevovány na území Severní Ameriky (pravděpodobně), Evropy i Asie. Blízce příbuzný rod Megazostrodon je zase známý z jižní Afriky.[1]

Morganucodon watsoni – rekonstrukce vzezření.

Tento malý tvor o délce kolem 10 až 15 cm (z toho lebka dosahuje délky 2 až 3 cm) bývá považován za blízkého příbuzného pravých savců, kteří se pravděpodobně vyvinuli z podobných předků v období rané až střední jury (asi před 200 až 165 miliony let). Morganucodon byl zřejmě nočním nebo soumračným hmyzožravcem a potravním oportunistou (mohl se přiživovat i na částech rostlin a zdechlinách větších obratlovců). Měl již pravděpodobně srst, hmatové vousky a téměř s jistotou byl teplokrevný (resp. endotermní, udržoval si tedy stálou nebo jen mírně proměnlivou tělesnou teplotu). Je možné, že ještě nerodil živá mláďata, ale spíše byl vejcoživorodý – kladl tedy vejce (jako dnešní ptakořitní savci).[2] Mezi příbuzné rody patřil již zmíněný Megazostrodon, jehož fosilie známe z území Lesotha a Jihoafrické republiky.[3]

Oba rody vývojově primitivních mammaliaformů patřily k drobným savcovitým tvorům, kteří v celém období druhohor dosahovali pouze velikosti současné kočkyjezevce (maximální délky kolem 1 metru a hmotnost asi 5 až 15 kg).[4]

Výzkum ukázal, že tito primitivní savcotvární plazi (mammaliaformové) měli metabolismus ještě více podobný plazímu než metabolismu současných savců.[5][6]

Morganucodon watsoni – fosilní čelist.

V současnosti jsou rozlišovány tyto platné a vědecky uznávané druhy rodu Morganucodon: typový M. watsoni z Walesu (Kühne, 1949)[7]; dále M. oehleri z Číny (Rigney, 1963)[8]; M. heikuopengensis rovněž z Číny (Young, 1978)[9]; švýcarsko-německý druh M. peyeri (Clemens, 1980)[10] a konečně M. tardus z Velké Británie (Butler a Sigogneau-Russell, 2016)[11].

  1. Bi, S.; et al. (2014). Three new Jurassic euharamiyidan species reinforce early divergence of mammals. Nature, 514: 579-584.
  2. Newham, Elis; et al. (2019). "Reptile-like physiology in Early Jurassic stem-mammals". bioRxiv: 785360. doi: 10.1101/785360
  3. Crompton; Jenkins (1968). "Molar occlusion in late Triassic mammals". Biological Reviews. 43: 427–458. doi: 10.1111/j.1469-185x.1968.tb00966.x
  4. SOCHA, Vladimír. Didelphodon, savec z doby tyranosaurů. OSEL.cz [online]. 22. června 2017. Dostupné online.  (česky)
  5. Newham, E.; et al. (2020). Reptile-like physiology in Early Jurassic stem-mammals. Nature Communications. 11. Article number: 5121. doi: https://doi.org/10.1038/s41467-020-18898-4
  6. Shai Meiri & Eran Levin (2022). Revisiting life history and morphological proxies for early mammaliaform metabolic rates. Nature Communications. 13: 5562. doi: https://doi.org/10.1038/s41467-022-32715-0
  7. Kühne, Walter G. (1949-50). "On a Triconodont tooth of a new pattern from a Fissure-filling in South Glamorgan", Proceedings of the Zoological Society of London. 119: 345–350.
  8. Rigney, H. W. (1963). A specimen of Morganucodon from Yunnan. Nature, 197(4872): 1122-1123.
  9. Young, C.-C. (1978). New materials of Eozostrodon. Vertebrata PalAsiatica, 16: 1-3.
  10. Clemens, W. A. (1980). Rhaeto-Liassic mammals from Switzerland and West Germany. Zitteliana, 5: 51-92.
  11. Butler, P. M. and Sigogneau-Russell, D. (2016). Diversity of triconodonts in the Middle Jurassic of Great Britain. Palaeontologia Polonica, 67: 35–65.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]