Mokřady pod Vlčkem
 Mokřady pod Vlčkem | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
.JPG) Mokřady pod Vlčkem v roce 2012 | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 10. července 1995[1] |
| Nadm. výška | 750–810[1] m n. m. |
| Rozloha | 40,86 ha[2][3] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Cheb |
| Umístění | Prameny |
| Souřadnice | 50°2′25,44″ s. š., 12°43′50,16″ v. d. |
  Mokřady pod Vlčkem | |
| Další informace | |
| Kód | 1755 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mokřady pod Vlčkem je přírodní rezervace vyhlášená v roce 1995. Nachází se v centrální části CHKO Slavkovský les. Svojí rozlohou patří k jedněm z největších zachovalých komplexů nelesních mokřadů centrální části Slavkovského lesa.[4]
Předmětem ochrany jsou zrašelinělé, slatinné a podmáčené louky s výskytem vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a také pozůstatky terciérní sopečné činnosti mofety. Péčí o území je pověřena správa CHKO Slavkovský les.
Popis oblasti
[editovat | editovat zdroj]Přírodní rezervace leží přibližně 1 km jižně od obce Prameny, na severním úpatí hlavního hřebene Vlčku (Vlčí kámen 883 m n. m.).
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Území se nachází na rozhraní geomorfologických celků Slavkovského lesa a Tepelské vrchoviny.
.jpg)
Geologický podklad území tvoří horniny mariánskolázeňského metabazitového komplexu, převážně amfibolity, při jižním okraji hadcové sutě z výše ležícího hřebene Vlčku. Díky tomu jsou vody stékající ze svahu Vlčku, i zde pramenící vody, silně obohaceny hořečnatými ionty z hadců a ovlivňují zdejší vegetaci.[4]
Krajinářskou hodnotou a počtem chráněných a vzácných druhů cévnatých rostlin pak patří mezi nejvýznamnější mokřadní lokality západních Čech. Ve východní části rezervace leží několik malých rybníčků s nejcennějšími slatinnými společenstvy. Východně od nich se nalézají mofety (výrony plynů).[5]
Rybníčky sloužily na začátku 20. století jako sádky na pstruhy pro nedalekou výletní restauraci Wolfstein, zaniklou po druhé světové válce.[6]
Chráněné území je pramennou oblastí pravostranného bezejmenného přítoku Pramenského potoka. Lokalita patří mezi botanicky nejpestřejší mozaiku mokřadních společenstev v rámci celé České republiky.[7]
Flóra a fauna
[editovat | editovat zdroj]Vegetačně nejcennějšími místy jsou zde drobné pramenné deprese s hladinou vody stagnující při povrchu půdy a rovněž svahové slatiniště s rákosem. Několik malých vodních ploch a drobné potůčky umožňují mnoho různorodých stanovišť s vysokou druhovou diverzitou.[4]
Asi nejvzácnější rostlinou je zde kriticky ohrožená ostřice dvoudomá (Carex dioica), která ve Slavkovském lese roste jen na dvou lokalitách. Tou druhou lokalitou, kde byla tato rostlina objevena v roce 2006, jsou Jankovice na Tepelsku.[8]
Ze silně ohrožených a ohrožených rostlin rostou na území prha arnika (Arnica Montana), korálice trojklaná (Corallorhiza trifida), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), hvozdík pyšný (Dianthus superbus), hvozdík lesní (Dianthus sylvaticus), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia,) bahnička chudokvětá (Eleocharis quinqueflora), vřesovec pleťový (Erica carnea), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), tolije bahenní (Parnassia palustris), všivec lesní (Pedicularis sylvatica), všivec bahenní (Pedicularis palustris), zimostrázek alpský (Polygala chamaebuxus), tučnice obecná (Pinguicula vulgaris) a upolín nejvyšší (Trollius altissimus) a rožec kuřičkolistý (Cerastium alsinifolium).Ten nebyl zařazen mezi hlavní předměty ochrany, protože jeho výskytu význam v území je okrajový a populace málo početná.[4]
V tůních žije zbytková populace střevle potoční (Phoxinus phoxinus), dále potom čolek obecný (Triturus vulgaris), ropucha obecná (Bufo bufo), skokan krátkonohý (Rana lessonae). Z ptáků na území hnízdí chřástal polní (Crex crex), bekasina otavní (Gallinago gallinago), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), ťuhýk obecný (Lanius collurio) a bramborníček hnědý (Saxicola rubetra).[4][9] Traduje se, že se zde nacházejí tokaniště vzácného tetřívka obecného (Tetrao tetrix), ten však již ze Slavkovského lesa téměř vymizel a na lokalitě nebyl nově potvrzen.[10]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Prstnatec Fuchsův v červenci 2013 -
Prstnatec májový v květnu 2015 -
Hvozdík pyšný v červenci 2015 -
Vlochyně bahenní v červenci 2015 -
Tolije bahenní v září 2018 -
Suchopýr pochvatý v červnu 2022 -
Rožec kuřičkolistý v červnu 2022 -
Upolín nejvyšší v červnu 2023 -
Všivec lesní v červnu 2023
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
_%C4%8Derven_2023_(2).jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b PR Mokřady pod Vlčkem [online]. AOPK ČR [cit. 2010-12-07]. Dostupné online.
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ a b c d e TÁJEK, Přemysl. Plán péče o přírodní rezervaci Mokřady pod Vlčkem na období 2013 – 2022. Mariánské Lázně: Správa CHKO Slavkovský les, 2013. S. 7–8.
- ↑ Mokřady pod Vlčkem [online]. Mariánské Lázně - stránky obce [cit. 2015-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-29.
- ↑ Redakční článek Mokřady pod Vlčkem – úspěch dvou ochranářských generací. Časopis Arnika. 2014, čís. special, s. 10.
- ↑ ZAHRADNICKÝ, Jiří; MACKOVČIN, Peter a kol. Chráněná území ČR sv. XI – Plzeňsko a Karlovarsko. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. ISBN 80-86064-68-9. S. 527.
- ↑ MELICHAR, Vladimír; KRÁSA, Petr; TÁJEK, Přemysl. Zvláště chráněné rostliny Karlovarského kraje. Karlovy Vary: Karlovarský kraj a AOPK ČR, 2012. ISBN 978-80-260-2252-7. S. 28.
- ↑ ŘEPA, Pavel. Ptactvo v přírodní rezervaci Mokřady pod Vlčkem. Časopis Arnika. 2009, čís. 1, s. 2–4.
- ↑ ŘEPA, Pavel. Jak zmizel ve Slavkovském lese tetřívek obecný. Časopis Arnika. 2014, čís. special, s. 32–34.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mokřady pod Vlčkem na Wikimedia Commons - ČT Minuta z přírody Mokřady pod Vlčkem
- Na webu botany.cz
