Missa solemnis (Beethoven)
| Missa solemnis D dur, Op. 123 | |
|---|---|
 Missa solemnis, začátek části Kyrie. Beethovenův autograf s nadpisem »Von Herzen — Möge es wieder — Zu Herzen gehn!« a předepsaným provedením »Mit Andacht« (rozjímavě). | |
| Žánr | duchovní hudba |
| Tónina | D dur |
| Skladatel | Ludwig van Beethoven |
| Textař | tradiční latinský liturgický text - mešní ordinarium |
| První verš | Kyrie eleison |
| Alternativní názvy | Velká mše D dur |
Missa solemnis D dur op. 123 Ludwiga van Beethovena byla skladatelem vytvořena mezi lety 1817 a 1823. Je považována za jedno z Beethovenových nejvýznamnějších děl a řadí se mezi nejznámější mše západní klasické hudby. Formálně patří do typu velkých slavnostních mší – missae solemnes. Sám Beethoven označil tuto skladbu v pozdějších letech života jako své nejvydařenější dílo a vrchol své tvorby. Jedná se o jeho druhou mši po Mši C dur, op. 86 z roku 1807.
Vznik mše
[editovat | editovat zdroj]Kompozice tohoto díla je spjata s Beethovenovým přátelstvím s arcivévodou a kardinálem Rudolfem Janem Habsbursko-Lotrinským (1788–1831). Arcivévoda byl asi od roku 1808 skladatelovým žákem hry na klavír a komponování a jeho dlouholetým podporovatelem v materiálním ohledu. Proto Beethoven věnoval svému příteli několik ze svých nejvýznamnějších skladeb, například svou jedinou operu Fidelio. Poté, co Beethoven obdržel zprávu o Rudolfově jmenování arcibiskupem olomouckým, napsal:
„Der Tag, wo ein Hochamt von mir zu den Feierlichkeiten für I.K.H. soll aufgeführt werden, wird für mich der schönste meines Lebens sein; und Gott wird mich erleuchten, dass meine schwachen Kräfte zur Verherrlichung dieses feierlichen Tages beitragen.“
„Den, kdy má být k oslavám Vaší císařské Výsosti provedena moje mše, bude pro mne nejkrásnějším mého života. Nechť mne Bůh osvítí, aby mé slabé síly dokázaly přispět ke slávě tohoto velkého dne.“
Biskupské svěcení v Olomouci v roce 1819 však proběhlo bez provedení této Beethovenovy mše, jelikož skladba daleko přesáhla rámec běžných mší a skladatele navíc vedla k více než čtyřem letům intenzivního bádání v oblastech teologie, liturgiky a dějin duchovní hudby, gregoriánského chorálu od Giovanniho Palestriny po Johanna Sebastiana Bacha a Georga Friedricha Händela a k většímu pochopení Božích záměrů. Mši skladatel napsal v Mödlingu, ve svém tamním letním domě, kde je dnes Beethovenův památník.[1]
První uvedení
[editovat | editovat zdroj]
Teprve v roce 1823, tři roky po plánovaném prvním uvedením mše, předal Beethoven svému příteli, kardinálu a arcibiskupovi olomouckému Rudolfu Janu Rakousko-Toskánskému, jemu věnovanou Missu solemnis. Části mše (Kyrie, Credo, Agnus Dei) byly poprvé provedeny nikoli v rámci liturgie, nýbrž při setkání Filharmonického spolku v Petrohradě 7. dubna 1824 a poté 7. května 1824 v c. k. Divadle u Korutanské brány ve Vídni. Jako součást liturgie zazněla celá Missa solemnis až v roce 1830 v kostele svatých Petra a Pavla ve Varnsdorfu.[2]
Podle jiných zdrojů již v Petrohradu zazněla mše celá (označena jako "oratorium"), o měsíc později ve Vídni jen její části Kyrie, Credo a Agnus Dei (označeny jako "hymny"), protože celá mše by se nevešla do programu koncertu - šlo totiž především o premiéru Beethovenovy Symfonie č. 9 . Ve Varnsdorfu se tedy konalo první kompletní provedení díla na území Rakouského císařství a historicky první kompletní provedení v rámci liturgie.[3][4][5]
Obsazení
[editovat | editovat zdroj]- Klasický symfonický orchestr s pozouny a kontrafagoty (2, 2, 2, 2 – 4, 2, 3, 0, tympány, smyčce)
- čtyřhlasý smíšený sbor
- čtyři sólisté (soprán, alt, tenor, bas)
- varhany (s pedály)
Struktura
[editovat | editovat zdroj]Beethovenova Missa solemnis je jako většina mší dělena do pěti vět:
| I | Kyrie |
| II | Gloria: Gloria in excelsis Deo. Qui tollis. Quoniam tu solus sanctus. |
| III | Credo: Credo in unum Deum. Et incarnatus est. Et resurrexit. |
| IV | Sanctus: Sanctus. Benedictus. |
| V | Agnus Dei: Agnus Dei. Vb Dona nobis pacem. |
Trvání
[editovat | editovat zdroj]Provedení díla trvá přibližně hodinu a čtvrt (70–80 minut).
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Missa solemnis (Beethoven) na německé Wikipedii.
- ↑ Beethovenhaus, zpřístupněno 10. února 2016
- ↑ Rainer Lepuschitz: Beethovenova Mše jako úvod ke koncertu Tonkünstler-Orchester Niederösterreich, říjen 2007
- ↑ Ludwig van Beethoven: Missa solemnis. www.rozhlas.cz. Dostupné online [cit. 2017-12-06].
- ↑ Missa solemnis - Ludwig van Beethoven - Concerts, Introduction & Performances - BBC Music. www.bbc.co.uk [online]. [cit. 2017-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-29. (anglicky)
- ↑ MICHELS, Ulrich. Encyklopedický atlas hudby. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. 611 s. ISBN 80-7106-238-3. S. 359, 387.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Sven Hiemke: Ludwig van Beethoven. Missa solemnis. Bärenreiter, Kassel 2003, ISBN 3-7618-1516-6.
- Wolfgang Rathert: Die Messen. In: Birgit Lodes, Armin Raab (Hrsg.): Beethovens Vokalmusik und Bühnenwerke. Laaber, Laaber 2014, ISBN 978-3-89007-474-0 (Beethoven-Handbuch. Band 4).
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Missa solemnis na Wikimedia Commons - Hörbeispiele Archivováno 22. 6. 2013 na Wayback Machine.
- 'Missa Solemnis,' a Divine Bit of Beethoven – National Public Radio o Beethovenově Misse solemnis (anglicky)
