Přeskočit na obsah

Ministr (film)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ministr
Původní názevL’exercice de l’état
Země původuFrancieFrancie Francie
BelgieBelgie Belgie
Jazykfrancouzština
Délka112 min
Žánrfilmové drama
ScénářPierre Schoeller
RežiePierre Schoeller
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleOlivier Gourmet
Michel Blanc
Zabou Breitman
Laurent Stocker
Didier Bezace
… více na Wikidatech
ProdukceDenis Freyd
Jean Dardenne
Luc Dardenne
HudbaPhilippe Schœller
KameraJulien Hirsch
KostýmyPascaline Chavanneová
StřihLaurence Briaud
Výroba a distribuce
Premiéra2011
30. srpna 2012 (Maďarsko)
22. listopadu 2012 (Německo)
DistribucePFA Films
Netflix
Ministr na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ministr (v originále L'Exercice de l'État) je francouzsko-belgický hraný film z roku 2011, který napsal a režíroval Pierre Schoeller. Snímek měl premiéru 19. května 2011 na filmovém festivalu v Cannes,[1] v sekci Un certain regard.

Francouzská vláda chce uskutečnit plán privatizace francouzských nádraží. Ministr dopravy Bertrand Saint-Jean je vyzván, aby v této reformě sehrál hlavní roli. Ten s ní však nesouhlasí, stejně jako jeho tým, zejména jeho šéf kabinetu Gilles.

Bertrand je rozpolcený mezi svou loajalitou k premiérovi a svým přesvědčením. Nadále doufá, že prezident zakročí a prosadí měkkou reformu, protože privatizace je velmi nepopulární. Tváří v tvář Bertrandovu váhání jeho tým hrozí rezignací.

V té době je v rámci inkluze najat jako řidič nezaměstnaný Martin Kuypers. Mezi oběma muži vznikne přátelský vztah, což ovšem nesmaže jejich postavení a Martinovy výhrady vůči Bertrandovi. Když Bertrand trvá na tom, aby Martin jel po nedokončené silnici, aby dorazil včas na schůzku, mají autonehodu, při které Martin zahyne. Konfrontace mezi jeho přítelkyní a Bertrandem dále odhaluje sociální propast mezi jejich dvěma světy a Bertrandovu postupující osamělost.

Premiér rozhodne, že pět menších stanic poslouží jako experiment reformy. Gilles přichází ujistit Bertranda, že zůstane po jeho boku až do konce v jeho boji za provedení reformy v co nejpřijatelnější podobě.

Prezident si poté předvolá Bertranda, aby mu předložil své rozhodnutí. Ale zdaleka reformu nezmírňuje, ponechá ji v původném návrhu a nedává Bertrandovi žádnou pravomoc ji upravit. Jeho úlohou bude pouze obhajovat ji proti odpůrcům.

Gilles se staví proti této reformě a žádá o své znovuzařazení do úřadu prefektury, ze které pochází. Během čekání na své jmenování se od Bertranda dozví, že tento byl právě jmenován ministrem pro zaměstnanost a solidaritu. Když Bertrand zjistí, že jeho nová pozice bude stejně nepříjemná jako ta předchozí, žádá Gillese, aby s ním zůstal. Prezident však Bertrandovi předloží seznam možných ředitelů kabinetu, mezi kterými Gillese není.

Gillese opouští Elysejský palác a Bertrand je nyní sám.

Olivier Gourmet Bertrand Saint-Jean, ministr dopravy
Michel Blanc Gilles, ředitel kabinetu ministra
Zabou Breitman Pauline, ředitelka kominukace ministra
Laurent Stocker Yan
Sylvain Deblé Martin Kuypers
Didier Bezace Dominique Woessner
Jacques Boudet senátor Juillet
François Chattot ministr zdravotnictví, Falconetti
Gaëtan Vassart Loïk
Arly Jover Séverine Saint-Jean, Bertrandova žena
Éric Naggar premiér
Anne Azoulay Josepha, Kuypersova přítelkyně
Abdelhafid Meltasi Louis-Do
Christian Vautrin Nemrod
François Vincentelli Peralta, ministr pro rozpočet
Stéphan Wojtowicz prezident Francie
Philippe du Janerand hlavní tajemník prezidenta republiky
Ludovic Jevelot Tintin, řidič
Gilles Bellomi velitel hasičů
Brigitte Lo Cicero nahá žena
Jade Phan-Gia Kenza
Brice Fournier poslanec Prade
François Berland Guillemot ze SNCF
Marine Faure Gwenaëlle
Emmanuel Gayet Morange
Réginald Huguenin prefekt v Ardennes
Nicolas Jouhet odborář
Serge Noel Mougins
Régis Romele demonstrant

V tomto článku byl použit překlad textu z článku L'Exercice de l'État na francouzské Wikipedii.

  1. L'exercice de l'État (2011): Release Info [online]. IMDb [cit. 2023-02-25]. Dostupné online. (anglicky)