Přeskočit na obsah

Mika Aaltola

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mika Aaltola
Mika Aaltola (2024)
Mika Aaltola (2024)

Rodné jménoMika Petteri Aaltola
Narození2. května 1969 (55 let)
Jämsänkoski nebo Petäjävesi
RodičeJuhani Aaltola
PříbuzníElisa Aaltola (sourozenec)
Alma materTamperská univerzita
Kolumbijská univerzita
Profesepolitolog a politik
Náboženstvíluteránství
CommonsMika Aaltola
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mika Petteri Aaltola (* 2. května 1969, Jämsänkoski)[1] je finský politolog, psycholog, docent společenských věd na univerzitách v Tampere a Tallinnu, ředitel Finského institutu mezinárodních vztahů (FIIA) a nezávislý kandidát na post prezidenta ve volbách 2024.

Odmaturoval na střední škole v Petäjävesi, poté absolvoval bakalářské studium v oboru psychologie na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, během studií pracoval jako barman. Původně se chtěl stát psychiatrem, nakonec se však roku 1992 vrátil do Finska, kde studoval politiku a mezinárodní vztahy na Tamperské univerzitě a v roce 1999 získal doktorát ze společenských věd.[2]

Aaltola je docentem mezinárodních vztahů na Univerzitě v Tampere. V letech 2013 až 2023 působil jako profesor na částečný úvazek na Univerzitě v Tallinnu v Estonsku. Mezi lety 2006 a 2008 byl hostujícím profesorem na University of Minnesota v Spojených státech amerických. Byl také hostujícím výzkumným pracovníkem na Univerzitě v Cambridge ve Velké Británii, na univerzitě Sciences Po v Paříži a na Univerzitě Johnse Hopkinse ve Spojených státech.

Aaltola publikoval sedm knih, z nichž mnohé se zaměřují na finskou zahraniční politiku.

Kandidatura na prezidenta 2024

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Prezidentské volby ve Finsku 2024.

Dne 3. srpna 2023 Aaltola oznámil, že bude usilovat o prezidentskou funkci ve volbách v roce 2024. Ke dni 10. října 2023 nasbíral 25 000 nominací pro svou kandidaturu, limit požadovaný pro kandidaturu byl 20 000 podpisů.[3]

Ačkoliv Aaltola zdůrazňuje svou neutralitu, zároveň uvedl, že v parlamentních volbách 2023 hlasoval pro Národní koalicii.[4]

Soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se dne 2. května 1969 v obci Jämsänkoski.[5][6] Vyrůstal v obci Kintaus v Petäjävesi, kde jeho matka Sinikka Aaltola pracovala jako pedagožka na tamější škole, zatímco jeho otec Juhani Aaltola byl profesorem na Jyväskyläské univerzitě. Jeho sestrou je filozofka Elisa Aaltola.[7]

Aaltola je ženatý. Se svou manželkou, kterou je filosofka Kirsi Hyttisen, se poprvé setkal v roce 2016 nebo 2017. Sňatek uzavřeli v září 2019 a v dubnu 2022 se jim narodil první potomek.[8] Rodina žije v helsinské čtvrti Ullanlinna.[9]

Ve věku 37 letech byl Aaltolovi ve Spojených státech operativně odstraněn nezhoubný nádor z čelní dutiny na mozku, bylo však poškozeno jeho pravé oko, čímž ztratil 30 procent zraku.[10]

Aaltola se hlásí ke křesťanskému vyznání.[11]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Mika Aaltola na anglické Wikipedii a Mika Aaltola na finské Wikipedii.

  1. Mika Aaltola analysoi Ukrainan sodan käänteitä esikoisen syntymän kynnyksellä - Seura (finsky)
  2. NYBERG, Dan. Meet Our Professors: Mika Aaltola [online]. 14 September 2021. Dostupné online. 
  3. HONKONEN, Juha. Näin paljon Mika Aaltola on saanut kannatuskortteja kokoon [online]. 2023-09-06 [cit. 2023-09-11]. Dostupné online. (finsky) 
  4. Mika Aaltola arvostelee uutuuskirjassaan Pekka Haavistoa: ”Hän on taustalla häärivä vaikuttaja” [online]. 2023-10-10 [cit. 2023-10-10]. Dostupné online. (finsky) 
  5. PENNANEN, Tyyne. Mika Aaltola analysoi sodan käänteitä esikoisen syntymän kynnyksellä: "En tiedä, milloin olisi ollut oikea hetki tulla isäksi - ehkä se on juuri nyt" [online]. 2022-03-17 [cit. 2023-09-11]. Dostupné online. (finsky) 
  6. CV [online]. [cit. 2023-09-11]. Dostupné online. (finsky) 
  7. Sinikka Aaltola: "Jonkun elämä voi mennä niin, ettei siinä ole yhtään valoa" [online]. 18 May 2021 [cit. 2022-10-30]. Dostupné online. (finsky) 
  8. Perhesiteitä | Mika Aaltolalla oli jatkuvasti kipuja, jotka paljastuivat vuosien kuluttua kasvaimeksi: "Luin netistä, että on 80 prosentin todennäköisyys kuolla leikkauksessa" [online]. 2022-04-01 [cit. 2023-09-11]. Dostupné online. (finsky) 
  9. SAIRANEN, Sara. Mika Aaltolan lapsi syntyi – koskettava Twitter-päivitys julki [online]. 2022-04-10 [cit. 2023-09-11]. Dostupné online. (finsky) 
  10. Vakavasta sairaudesta selvinnyt Mika Aaltola, 53, on esikoispojan isä – herää joka päivä aamuviideltä kommentoimaan maailmaa: "Lapsesta on tullut ankkuri elämään" [online]. 2022-07-24 [cit. 2023-09-11]. Dostupné online. (finsky) 
  11. Mika Aaltola: "Totta kai olen kristitty" [online]. 2022-11-28 [cit. 2023-09-11]. Dostupné online. (finsky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Aaltola, Mika: The rhythm, exception, and rule in international relations : the case of mad cow disease. University of Tampere, 1999. ISBN 951-44-4574-0
  • Aaltola, Mika: Suomen ulkopolitiikan kielipelejä : analyysi ulkopolitiikan tutkimuksesta 1970–2003, Tampere University Press : Taju [jakaja], 2003. ISBN 951-44-5758-7
  • Aaltola, Mika: Uskontoa politiikan tiloissa. Tampereen yliopisto, politiikan tutkimuksen laitos, 2007. ISBN 978-951-44-6985-5
  • Aaltola, Mika: Sowing the seeds of sacred : political religion of contemporary world order and American era. Leiden : Martinus Nijhoff, 2008. ISBN 978-90-04-16563-2
  • Aaltola, Mika: Western Spectacle of Governance and the Emergence of Humanitarian World Politics. Palgrave Macmillan, 2009.
  • Aaltola, Mika: Understanding the Politics of Pandemic Scares. Palgrave Macmillan, 2012.
  • Aaltola, Mika: Towards the Geopolitics of Flows : implications for Finland. Finnish Institute of International Affairs, 2014. ISBN 978-951-769-419-3 (tištěné) ISBN 978-951-769-418-6 (online)
  • Aaltola, M., Käpylä, J., Vuorisalo, V.: The Challenge of Global Commons and Flows for US Power. Routledge, 2014
  • Aaltola, Mika: Poutasään jälkeen. Docendo, 2019. ISBN 978-952-291-616-7
  • Aaltola, Mika: Mihin menet Suomi? : pelon aika Euroopassa. Helsinki, Tammi, 2022. ISBN 978-952-04-4790-8
  • Aaltola, Mika: Havahtuminen – Turvallisuus Euroopassa. Helsinki, Tammi, 2023. ISBN 978-952-04-5565-1

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]