Přeskočit na obsah

Mezipatra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mezipatra
Slavnostní zahájení 17. ročníku Mezipater
Slavnostní zahájení 17. ročníku Mezipater
Hlavní cenaCena hlavní poroty,
Cena studentské poroty,
Cena publika
Rok založení2000
ZakladatelStud Brno
LokaceČesko Brno a Praha
První ročník19.–23. června 2000
Oficiální stránky
Oficiální stránky festivalu

Mezipatra jsou queer filmový festival uvádějící české i zahraniční filmy s gay, lesbickou, bisexuální a transgender tematikou. Proklamovaným smyslem festivalu je „prostřednictvím queer programu a jeho reflexe rozšiřovat vnímavým divákům v České republice prostor pro objevování různorodosti genderových a sexuálních identit“.[1] Festival probíhá tradičně v Praze, Brně a formou festivalových ozvěn pak v dalších městech, např. Ostravě, Olomouci, Plzni, Pardubicích nebo Českých Budějovicích.

V průběhu roku pořadatelé festivalu organizují v Praze také cyklus projekcí zvaný Mezipatra Approved uvádějící snímky z předchozích ročníků.[2] Navíc se v srpnu účastní Prague Pride, a to nejen v průvodu městem, ale i skrze doprovodný program – letní kino a tematické diskuse.[3][4] V roce 2019, před 20. ročníkem festivalu, pořadatelé oznámili také zahájení kinodistribuce queer filmů do českých kin.[5]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Festival byl založen v roce 2000 v Brně jako doprovodný program soutěže o nejsympatičtějšího českého gaye Gay Man ČR. V následujícím roce již byl pořádán jako samostatná akce – filmová přehlídka s názvem Duha nad Brnem. Od roku 2002 používal festival název Mezipatra s podtitulem český gay a lesbický filmový festival. Název Mezipatra (plurál středního rodu) odkazuje k symbolickému prostoru, ve kterém se mohou setkávat různorodí lidé bez rozdílu, a vyjadřuje festivalovou strategii spojovat diváky všech genderových a sexuálních idenit. V témže roce se festival rozrostl i do Prahy a v následujících letech také do dalších měst České republiky a Slovenska. Od roku 2009 používá festival nový podtitul queer filmový festival. Festival založilo občanské sdružení gayů, leseb a přátel STUD Brno, od roku 2013 jej na základě licenční smlouvy organizuje zapsaný spolek Mezipatra, STUD je spolupořadatelem.[6]

Na prvním ročníku bylo uvedeno 8 hraných a dokumentárních filmů, 3 divadelní představení a 3 výstavy obrazů. Třetí ročník se již pod novým názvem „Mezipatra“ představil v Brně i Praze.

Při pátém ročníku (2004) navštívilo 8000 diváků projekce 67 filmů a dalších 20 akcí: divadelní představení, scénická čtení, výstavy i hudební produkce. Festival poprvé zdůraznil jedno hlavní téma, kterým se stalo gay a lesbické rodičovství. Ozvěny festivalu proběhly také v Hradci Králové.

Šestý ročník (2005) proběhl v Brně, Praze a poprvé i v Českém Těšíně. Filmový program doplnily 4 výstavy fotografií, 2 panelové diskuse, večer scénického čtení, literární večer, dva koncerty a 15 divadelních představení. Festival navštívilo 8500 diváků.

Sedmý ročník (2006) s tématem „Puberta“ se konal opět v Brně, Praze s ozvěnami v Českém Těšíně. Ve dvou hlavních městech proběhlo 85 projekcí a 30 akcí doprovodného programu, s celkovou návštěvností 10 500 diváků a divaček. Hostem festivalu byl John Cameron Mitchell, v porotě zasedl krom jiných Amnon Buchbinder.[7][8] Festivalové ceny vytvořil Zdeněk Vacek, renomovaný designér a vítěz prestižní přehlídky designblok, předávání cen moderovala držitelka Ceny Alfréda Radoka herečka Ivana Uhlířová. Záštitu nad festivalem převzal poprvé také Václav Havel.

Osmý ročník (2007) jako hlavní téma prezentoval „Buřičství“. Celkem bylo uvedeno 95 projekcí v 9 kinosálech. Ozvěny festivalu proběhly v Českém Těšíně, Olomouci a v Bratislavě. Festivalovou znělku vytvořil český vizuální umělec Michal Pěchouček, držitel prestižní Ceny Jindřicha Chalupeckého.

Devátý ročník (2008) nesl motto „Život po...“ a představil tak osudy neokázalých hrdinů a hrdinek po změně pohlaví, po diagnóze, po ztrátě partnerky či partnera. Znělku festivalu vytvořil režisér Janek Růžička, autorem grafického vizuálu byl Martin Hrdina. V retrospektivě filmů festival představil režiséra Rosu von Praunheim.

Tématem desátého ročníku (2009) byla „Třetí světová válka pohlaví“. Filmy a akce doprovodného programu mapovaly stereotypní představy o genderových rolích, které společnost připisuje biologické odlišnosti. Retrospektiva byla věnována režisérovi Dereku Jarmanovi. Nový logotyp a vizuál festivalu navrhl Jan Kolář, držitel Národní ceny za design. Znělku festivalu natočil režisér Mark Ther.

Jedenáctý ročník festivalu (2010) představil téma „High art“ spolu s dvěma osobnostmi, režisérkou Barbarou Hammer a choreografem Matthew Bournem. Autorem festivalové znělky byl držitel ceny Jindřicha Chalupeckého Radim Labuda.

Dvanáctý ročník (2011) byl uveden festivalovou znělkou od režisérky Tamary Moyzes s hudbou Moimira Papalescu a hlasem Alexandra Hemaly v duchu hlavního tématu „Cestování časem“. Hlavním hostem byl britský režisér Todd Haynes, jehož retrospektivu spolu s filmy Toma Kalina festival uvedl.

Tématem třináctého ročníku (2012) bylo vyhlášeno „Moc, manipulace a šílenství“. Autory ročníkového vizuálu byli Zdeněk Vacek a Daniel Pošta. Znělku natočil opět režisér Janek Růžička. Poprvé v historii začínal festival v Praze a vyvrcholení s vyhlášením divácké ceny proběhlo v Brně.

Čtrnáctý ročník (2013), jehož tématem byly „Pravdivé lži“, uvítal režisérku Annu Margaritu Albelo či dokumentaristu Tima Lienharda. Autorem znělky byl Jakub Šmíd.[9]

Patnáctý ročník (2014) byl uveden sloganem „Dokud nás smrt nerozdělí“[10] a znělku k němu natočil Štěpán FOK Vodrážka.[11] Mezi hosty byli Eli Levén, Monika Treut či ruští dokumentaristé Askold Kurov a Pavel Loparev.[12][13] Zvláštností byla např. projekce Teddym oceněného snímku „V jeho očích“ pro zrakově postižené s dabingem a popisem děje.[14]

Šestnáctý ročník (2015) měl svým sloganem „Dny, které otřásly světem“ odkazovat k filmu Ejzenštejn v Guanajuatu režiséra Petera Greenawaye, uvedenému v hlavní soutěži festivalu, resp. k samotnému Sergeji Ejzenštejnovi a jeho vlastnímu snímku Deset dní, které otřásly světem. Festivalovou znělku natočil opět Jakub Šmíd, s herci Stanislavem Majerem a Janem Nedbalem.[15] Celkem bylo do programu zařazeno 66 hraných a dokumentárních filmů.[16]

Sedmnáctý ročník festivalu (2016) měl za téma „Hranice volnosti“ a proběhl 3.–10. listopadu v Praze, 11.–18. listopadu v Brně a poté formou ozvěn v dalších městech. Představil 64 hraných a dokumentárních filmů. Plakát k festivalu s fotografií Michaely Karásek-Čejkovové graficky zpracoval Marius Corradini / Side 2.[17] O festivalovou znělku se postarala herečka, režisérka a hudebnice Johana Švarcová.[18] V doprovodném programu byly i diskuse, speciální projekce, party nebo výstavy. Speciálními hosty byli koproducent seriálu Transparent Rhys Ernst, jeden z autorů dokumentu Chemsex William Fairman nebo newyorská režisérka a queer aktivistka Nneka Onuorah.[19]

Tématem osmnáctého ročníku (2017) se stalo „Sami za sebe“.[20][21] Festival byl ohlášen na termín od 2. do 9. listopadu v Praze a od 10. do 17. listopadu v Brně, následovaný ozvěnami v Olomouci, Hradci Králové a Českém Krumlově.[20]

Devatenáctý ročník (2018) se uskutečnil 8. až 15. listopadu v Praze, kde probíhal v kinech Lucerna, Světozor a Kino Pilotů, a 16. až 23. listopadu v Brně v kinech Scala a NoArt. Programové motto znělo „Mimo realitu“, filmy podřízené tomuto tématu se zaměřovaly na svět fantazie.[22][23]

Jubilejní dvacátý ročník festivalu (2019) se dle svého sloganu nesl „V proudu změn“. Proběhl 7.–14. listopadu v Praze a 15.–22. listopadu v Brně. Odtud se přesunul na festivalové ozvěny do Olomouce, Ostravy a Napajedel. Poprvé proběhlo navíc i ohlédnutí za festivalem v Praze, kde se uskutečnily ozvěny krátkých filmů.[24] Tento rok došlo také k založení distribuční značky Queer Kino[25], která si dala za cíl dostávat queer filmy do českých kin po celý rok.

Dvacátýprvní ročník (2020) byl poznamenán koronavirovou pandemií. Naplánován byl na 5.–12. listopadu v Praze a 14.–21. listopadu v Brně, uskutečnil se však pod heslem „Zotavení“ celý online.[26][27] Nově byly do hlavní soutěže zařazeny také dokumentární filmy.[28] Na internetu byl vysílán také doprovodný program festivalu.[29]

Dvaadvacátý ročník (2021) festivalu byl prezentován jako „Oslav života“. Proběhl v Praze 4.–11. listopadu, v Brně 13.–20. listopadu a ve formě festivalových ozvěn i v Olomouci. Své filmy uvedli režiséři hlavní soutěže celovečerních snímků Timothy Hall (Vzdálená) a Daniel Sánchez López (Před odletem), dokumentaristka Yana Ugrekhelidze (Návod k přežití), umělec Aleksandr M. Vinogradov (Bare) nebo autor krátkých snímků Dawid Ullgren (Země svobody).

Dvacátý čtvrtý ročník (2023) se dle sloganu ocital „Na rozcestí“. V Praze se konal 2.–9. listopadu, v Brně 10.–17. listopadu. Slavnostní zahájení proběhlo v pražském kině Lucerna, na úvod moderátorského dua Buchty navázala projekce italského snímku Ohňostroje. V programu se celkem představilo 69 hraných, dokumentárních i krátkých filmů.[30]

V roce 2024 festival oslavil svoji čtvrtstoletou existenci a tématem „Queer osvobozuje“ připomněl někdejší přejmenování z gay a lesbického na queer filmový festival u příležitosti svého 10. ročníku. Dvacátý pátý ročník se konal v Praze od 7. do 14. listopadu 2024 a v Brně od 15. do 22. listopadu 2024. Režisérkou znělky s motivem sedmi barev duhy byla Lenka Karaka. Festival uvedl 25 celovečerních (z nich 10 soutěžních) a 48 krátkometrážních (z nich 41 soutěžních) filmů. Svoji retrospektivu osobně uvedl argentinský filmař Marco Berger.[31][32][33][34][35]

Vítězné filmy

[editovat | editovat zdroj]
Mezipatra 2007
Hlediště kina Světozor při zakončení festivalu Mezipatra 2007
Mezipatra 2009
Festivalová výzdoba brněnského kina Art
Mezipatra 2009
Mezipatra 2009 v pražském kině Světozor
Mezipatra 2009
Závěrečný ceremoniál Mezipater v kině Lucerna
Mezipatra 2014
Zahájení brněnské části 15. ročníku v kině Scala
Mezipatra 2024
Malý sál kina Art před projekci 25. ročníku

Od 4. ročníku udělují dvě mezinárodní poroty ocenění nejlepším filmům:

Cena hlavní poroty pro nejlepší celovečerní hraný film

[editovat | editovat zdroj]

Cena studentské poroty pro nejlepší krátký hraný film

[editovat | editovat zdroj]
  • 2004: Tlusté rty, tenké rty (Thick Lips Thin Lips, r. Paul Lee, Kanada)
  • 2005: Zamilované noci (Nights in Love / Kär i natten), r. Hakon Liu, Švédsko)
  • 2006: Mimořádná nabídka (Offerte speciali, r. Gianni Gatti, Itálie)
  • 2007: Kdo je tady dominantní? (Who's the Top?, r. Jennie Livingston, USA)
  • 2008: Islandský zápas (Bræðrabylta / Wrestling, r. Grímur Hákonarson, Island)
  • 2009: Zrádce (Haboged, r. Tomer Velkoff, Izrael)
  • 2010: Tom (Tom, r. Nimrod Shapira, Izrael)
  • 2011: Dvě postele (Two Beds, r. Kanoko Wynkoop, USA)
  • 2012: Dont brejk maj Turbofolk hart (Dont brejk maj Turbofolk hart, r. Miona Bogovic, Srbsko/Německo)
  • 2013: Svlékni mě (Ta av mig, r. Victor Lindgren, Švédsko)
  • 2014: Taková normální korejská rodinka (Vacance, r. Hyun-Ju Lee, Jižní Korea)
  • 2015: 9:55–11:00, Ingrid Ekman, bytem Bergsgatan 4B (9:55–11:00, Ingrid Ekman, Bergsgatan 4B, r. Cristine Berglund a Sophie Vukovic, Švédsko)
  • 2016: Díky za všechno (Takk for turen, r. Henrik Martin Dahlsbakken, Norsko)
  • 2017: Tranzice (Tranzicija, r. Milica Tomović, Srbsko)
  • 2018: Zahřívací kolo (Pre-Drink, r. Marc-Antoine Lemire, Kanada)[41]
  • 2019: Život není peříčko (Miss Inga Issues, r. Dawid Ullgren, Švédsko)[42]
  • 2020: Hugo v 18:30 (Hugo 18h30, r. Helloco Simon a Maciver James, Francie).[44]
  • 2021: Syn Sodomy (Son of Sodom, r. Thea Montoya, Kolumbie)
  • 2022: Warsha (Warsha, r. Dania Bdeir, Francie-Libanon)[46]
  • 2023: Bezesná noc (Nuit Blonde, r. Gabrielle Demers, Kanada)[47][51][52]
  • 2024: Kafe grep kakao (Café Pamplemousse Cacao, r. Dominique Preusse, Francie)[49][53]

Cena publika pro nejlepší celovečerní hraný film

[editovat | editovat zdroj]

Kromě ocenění udělily poroty v některých letech také čestná uznání.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ O nás [online]. Mezipatra.cz [cit. 2017-05-13]. Dostupné online. 
  2. ↑ ksi. Švédské drama zboří konvence v lásce na Mezipatrech Approved. Týden.cz [online]. 2015-03-27 [cit. 2017-05-13]. Dostupné online. 
  3. ↑ Mezipatra na Prague Pride: Identita ve městě [online]. Mezipatra.cz, 2015. Dostupné online. 
  4. ↑ Mezipatra na Prague Pride 2017 [online]. Mezipatra.cz, 2017. Dostupné online. 
  5. ↑ Mezipatra budou v českých kinech distribuovat queer filmy – první už v červenci. www.totalfilm.cz [online]. Totalfilm.cz, 2019-06-21 [cit. 2019-06-29]. Dostupné online. 
  6. ↑ Výroční zpráva 2013 [online]. STUD Brno [cit. 2016-05-21]. Kapitola Organizační složka Mezipatra, s. 4. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-11. 
  7. ↑ Hosté festivalu [online]. Mezipatra.cz, 2006 [cit. 2016-02-13]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  8. ↑ Mezipatra. Kapitola 8:00–15:00. Kosmopolis [online]. 2006-11-22 [cit. 2013-02-13]. Dostupné online. 
  9. ↑ Mezipatra odhalují program 14. ročníku: přivezou vítěze z Cannes, příběh vášně polského duchovního i Pravdivé lži [online]. Mezipatra.cz [cit. 2014-11-08]. Dostupné online. 
  10. ↑ ČTK. Dokud nás smrt nerozdělí: queer festival na téma nesmrtelné lásky. Týden.cz [online]. 2014-11-05 [cit. 2014-11-08]. Dostupné online. 
  11. ↑ Znělku patnáctých Mezipater natočil režisér Štěpán FOK Vodrážka [online]. Mezipatra.cz [cit. 2014-11-08]. Dostupné online. 
  12. ↑ KOUBEK, Jiří. Začíná 15. ročník Queer filmového festivalu Mezipatra. Colour Planet [online]. 2014-11-05 [cit. 2014-11-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-08. 
  13. ↑ KEJLOVÁ, Sabine. První vzplanutí i láska až za hrob. Na queer Mezipatrech. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2014-11-06 [cit. 2014-11-08]. Dostupné online. 
  14. ↑ LIDOVKY.CZ, ČTK. Láska je láska, pohlaví navzdory, ukážou filmy s queer tematikou. Lidovky.cz [online]. 2014-11-05 [cit. 2014-11-08]. Dostupné online. 
  15. ↑ KRUMPHOLZ, Stanislav. Z plukovníka snímku Gangster-Ka hezouna Stanislava Majera je teď gay ocelář! Podívejte se na první fotografie z natáčení. LUI Online [online]. 2015-10-01 [cit. 2015-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-05. 
  16. ↑ ČTK. Festival Mezipatra uvede poslední film s Robinem Williamsem i snímky z Berlinale. iHNed.cz [online]. 2015-10-31 [cit. 2015-11-03]. Dostupné online. 
  17. ↑ KOUBEK, Jiří. Mezipatra letos prozkoumají hranice volnosti. Colour Planet [online]. 2016-09-18 [cit. 2016-09-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-21. 
  18. ↑ Premiéra znělky v klubu NEONE [online]. Mezipatra.cz, 2016. Dostupné online. 
  19. ↑ Hranice volnosti na letošních Mezipatrech [online]. Mezipatra.cz [cit. 2017-05-13]. Dostupné online. 
  20. ↑ a b Mezipatra 2017 [online]. Česká televize [cit. 2017-10-25]. Dostupné online. 
  21. ↑ HEZINOVÁ, Sandra. Sami za sebe [online]. Mezipatra Queer Film Festival [cit. 2017-10-25]. Dostupné online. 
  22. ↑ Program 19. Mezipater je online! [online]. Mezipatra Queer Film Festival, 2018-10-06 [cit. 2018-10-17]. Dostupné online. 
  23. ↑ ČTK. Festival Mezipatra: Letošní přehlídku queer filmů spojuje téma "Mimo realitu". EuroZprávy.cz [online]. 2018-10-06 [cit. 2018-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-10-17. 
  24. ↑ Představujeme dlouho očekávaný program festivalu. Mezipatra Queer Film Festival [online]. [cit. 2020-02-10]. Dostupné online. 
  25. ↑ Queer Kino. Mezipatra Queer Film Festival [online]. [cit. 2020-02-10]. Dostupné online. 
  26. ↑ jab. Nic ve zlým, queer festival Mezipatra je letos on-line a soustředí se na zotavení. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-11-05 [cit. 2020-12-12]. Dostupné online. 
  27. ↑ ŠRAJER, Martin. Polsko je queer, vzkazují Mezipatra. Program se věnuje historii LGBTQ komunity [online]. A2larm, 2020-11-06 [cit. 2020-12-12]. Dostupné online. 
  28. ↑ 21. Mezipatra věří v Zotavení. Festival láká na nejlepší queer filmy a úvahy nad zdravím společnosti. Mezipatra Queer Film Festival [online]. [cit. 2020-12-12]. Dostupné online. 
  29. ↑ Vyhonit ďábla, sexuální osvěta nebo industry sekce. Jaký bude doprovodný program Mezipater?. Mezipatra Queer Film Festival [online]. [cit. 2020-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  30. ↑ Dnes se Mezipatra ocitají Na rozcestí. Začíná 24. ročník festivalu. Mezipatra Queer Film Festival [online]. [cit. 2023-11-08]. Dostupné online. 
  31. ↑ Mezipatra odhalila téma, znělku i program 25. ročníku. Mezipatra Queer Film Festival [online]. [cit. 2024-11-26]. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. 
  32. ↑ Hosté letošních Mezipater: argentinská ikona, kamerunský dokumentarista nebo odbornice na Sapfó. Mezipatra Queer Film Festival [online]. [cit. 2024-11-26]. Dostupné online. 
  33. ↑ Mezipatra představují zahraniční i české filmy se silnými queer postavami. Vltava [online]. 2024-11-05 [cit. 2024-11-26]. Dostupné online. 
  34. ↑ Mezipatra Queer Film Festival begins two-week programme for 2024. Radio Prague International [online]. 2024-11-06 [cit. 2024-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ Marco Berger: “Si tengo que filmar una película con sexo explícito, no me quitará el sueño”. Radio Prague International [online]. 2024-11-12 [cit. 2024-11-26]. Dostupné online. (španělsky) 
  36. ↑ Vítězem Mezipater je autobiografické drama Neodcházej [online]. Mezipatra.cz [cit. 2012-11-19]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  37. ↑ ČTK. Vítězem festivalu Mezipatra je švédský film Něco se musí zlomit. České noviny.cz [online]. 2014-11-12 [cit. 2014-11-13]. Dostupné online. 
  38. ↑ 16. ročník Mezipater zná své nejlepší filmy [online]. Mezipatra.cz, 2015-11-11 [cit. 2015-11-11]. Dostupné online. 
  39. ↑ ČTK. Vítězem Mezipater se stal film Navždy pannou o albánské ženě. České noviny.cz [online]. 2015-11-11 [cit. 2015-11-11]. Dostupné online. 
  40. ↑ Známe vítěze letošního ročníku! [online]. Mezipatra.cz [cit. 2017-05-13]. Dostupné online. 
  41. ↑ a b NUSHI, Leonora. Vítězem Mezipater se stalo americké drama Jsme zvířaty. Od čtvrtka festival pokračuje v Brně. Mezipatra Queer Film Festival. 2018-11-15. Dostupné online [cit. 2018-11-16]. 
  42. ↑ a b c Vítězné filmy 20. Mezipater: Adam, Život není peříčko a Dokud se tančí. Mezipatra Queer Film Festival [online]. [cit. 2020-02-10]. Dostupné online. 
  43. ↑ Jsme ve fázi, kdy trans lidé mohou být v médiích pouze za svatoušky. Je to hrozná nuda, říká filmař. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2020-12-12]. Dostupné online. 
  44. ↑ a b c 21. ročník Mezipater zná své vítěze. Festivalové snímky budou dostupné až do ledna.. Mezipatra Queer Film Festival [online]. [cit. 2020-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  45. ↑ 22. Mezipatra znají své vítěze! Cenu získaly filmy Jumbo, Bod zlomu a Syn Sodomy. Mezipatra Queer Film Festival [online]. [cit. 2021-12-08]. Dostupné online. 
  46. ↑ a b red. Mezipatra znají vítěze festivalu, startuje brněnská část [online]. Totalfilm, 2022-11-10 [cit. 2024-11-14]. Dostupné online. 
  47. ↑ a b ŠVAGROVÁ, Adéla. Paví tanec, Bezesná noc. Festival Mezipatra zná své vítěze. Novinky.cz [online]. 2023-11-09 [cit. 2024-11-14]. Dostupné online. 
  48. ↑ a b ČTK. Diváckou cenu Mezipater získala italská lovestory Ohňostroje. ČeskéNoviny.cz [online]. Česká tisková kancelář, 2023-11-20 [cit. 2024-11-14]. Dostupné online. 
  49. ↑ a b red. Sólo: Mezipatra vyhrál emocemi nabitý film o životě drag queen [online]. Totalfilm, 2024-11-14 [cit. 2024-11-14]. Dostupné online. 
  50. ↑ Mezipatra znají vítěze. Deník N [online]. 2024-11-14 [cit. 2024-11-14]. Dostupné online. 
  51. ↑ a b Video dne: Na Mezipatrech u diváků bodoval snímek Ohňostroje. Deník N [online]. 2023-11-20 [cit. 2024-11-14]. Dostupné online. 
  52. ↑ Bezesná noc / Nuit Blonde. Mezipatra Queer Film Festival [online]. [cit. 2024-11-14]. Dostupné online. 
  53. ↑ Kafe grep kakao / Café Pamplemousse Cacao. Mezipatra Queer Film Festival [online]. [cit. 2024-11-14]. Dostupné online. 
  54. ↑ Mezipatra přivítala 10 200 diváků, nejvíc nadchlo Místy oblačno [online]. Mezipatra.cz, 2012. Dostupné online. 
  55. ↑ BLICHOVÁ, Larisa. Divácká cena putuje do Ruska [online]. Mezipatra.cz, 2014-11-22 [cit. 2014-11-23]. Dostupné online. 
  56. ↑ Mezipatra. Diváckou cenu získal film Antonia [online]. 2015-11-18 [cit. 2015-11-22]. Dostupné online. 
  57. ↑ Brno: Divácká cena zná vítěze [online]. Mezipatra.cz [cit. 2017-05-13]. Dostupné online. 
  58. ↑ Divácká cena: Převýchova Cameron Post. Mezipatra Queer Film Festival [online]. [cit. 2019-03-07]. Dostupné online. 
  59. ↑ Diváckou cenu 22. Mezipater získává dokument Zákon lásky. Mezipatra Queer Film Festival [online]. [cit. 2021-12-08]. Dostupné online. 
  60. ↑ red. Skončila Mezipatra, mezi diváky zvítězila armádní lovestory Eismayer [online]. Totalfilm, 2022-11-21 [cit. 2024-11-14]. Dostupné online. 
  61. ↑ VAVANOVÁ, Ana. Eismayer: i gay love story z vojny usiluje o cenu publika na festivalu Mezipatra. Co o ní prozradil režisér?. Deník N [online]. 2022-11-15 [cit. 2024-11-14]. Dostupné online. 
  62. ↑ Video dne: Diváckou cenu Mezipater vyhrál dokument Ještě nejsem, kým chci být. Deník N [online]. 2024-11-25 [cit. 2024-11-26]. Dostupné online. 
  63. ↑ red. Diváci dali na Mezipatrech cenu filmu o známé fotografce, do kin pošle Queer Kino pětici filmů z festivalu [online]. Totalfilm.cz, 2024-11-26 [cit. 2024-11-26]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ŽÁČKOVÁ, Andrea. Prezentace „podivného“ v české kultuře a festival Mezipatra. Brno: FF MU, 2010. Dostupné online. S. 134. 
  • SOKOLOVÁ, Věra. Reprezentace gayů a leseb v mainstreamových vizuálních médiích. In: KOUT, Jan; RUMPEL, Aleš; STRACHOŇ, Martin. Mediální obraz leseb a gayů. Středoevropská konference při festivalu Mezipatra 2006. Brno: STUD Brno, 2006. ISBN 80-239-8120-X. Kapitola 1, s. 3–7. (cs/en)
  • MALÍKOVÁ, Kristýna. Situační analýza a návrh optimalizace využití zdrojů QFF Mezipatra. Brno, 2014. 101 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Vladimír Hyánek. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mezipatra&oldid=24425874“