Přeskočit na obsah

Megalosaurus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxMegalosaurus
Stratigrafický výskyt: Střední jura, asi před 166 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Rekonstrukce vzezření rodu Megalosaurus
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Reptilia)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
Podřádteropodi (Theropoda)
Nadčeleďmegalosauroidi (Megalosauroidea)
Čeleďmegalosaurovití (Megalosauridae)
RodMegalosaurus (Megalosaurus)
Buckland, 1824
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Megalosaurus (znamená "velký plaz", z řeckého, μεγαλο-/megalo- 'velký', 'vysoký', a σαυρος/sauros 'plaz'), vědeckým názvem M. (=Megalosaurus) bucklandii, byl rod velkých masožravých teropodních dinosaurů středního až svrchního jurského období (před 174 až 164 miliony let) v Evropě (jižní Anglie, Francie, Portugalsko).[1] Je významný jako vůbec první rod dinosaurů (vyjma ptáků), který byl vědecky popsán a pojmenován. Rod byl stanoven roku 1824, druh pak o tři roky později.[2]

Megalosaurus byl prvním (neptačím) dinosaurem popsaným formálně ve vědecké literatuře (vědeckému světu představen při přednášce 20. února 1824).[3] Část jeho kosti byla poprvé nalezena ve vápencovém lomu u Cornwellu nedaleko Chipping Nortonu v anglickém hrabství Oxfordshire v roce 1676. Tato fosilie je dnes již pravděpodobně ztracena.[4] Přesto nešlo o první evropský objev dinosauří kosti, k tomu došlo zřejmě již roku 1614[5].

Tzv. Cornwellská kost byla popsána nejprve ředitelem Ashmolean museum Robertem Plotem, který její popis publikoval ve svém díle Natural History of Oxfordshire (Vývoj přírody oxfordského hrabství) v roce 1677. Plot fragment sice správně určil jako spodní výběžek stehenní kosti, která ale vzhledem ke své předpokládané velikosti nemohla patřit žádnému známému tvoru. Usoudil tedy, že patřila patrně obrům, například takovým, jací jsou popsáni v Bibli (Gn 6,4; Nu 13, 33). Znovu byla zkamenělina popsána Richardem Brookesem v roce 1763.[6] Ten ji pro její podobnost s lidskými varlaty nazval "Scrotum humanum" ("šourek lidský").[7][8] Mohlo se však jednat také o fosilie neznámého druhu megalosauridního teropoda příbuzného rodu Torvosaurus.[9]

Fosilie megalosaura, popsané později Bucklandem, byly objeveny v lomech oblasti Stonesfield Slate nejpozději roku 1797. Buckland se k nim poprvé dostal někdy po roce 1815, trvalo mu ale dalších devět let, než se odhodlal formálně je popsat a představit veřejnosti. K tomu pak došlo při setkání Geologické společnosti dne 20. února 1824 v Londýně.[10]

Moderní konzervace

[editovat | editovat zdroj]

Fosilní čelist, popsaná již Bucklandem, byla v roce 2018 podrobena detailnímu výzkumu za pomoci nejmodernějších rentgenových a tomografických zobrazovacích technik. Výsledkem je nejen lepší pochopení stavby kostí dávného teropoda, ale také digitální konzervace tohoto historicky významného exempláře.[11][12]

Původní představa o vzhledu megalosaura ze 30. let 19. století

Paleobiologie

[editovat | editovat zdroj]

Megalosaurus byl štíhle stavěný dvounohý dravec, dlouhý přibližně 9 metrů[13] a vážící kolem 1 tuny (podle jiných odhadů však spíše jen 6 metrů a 700 kg)[14]. Jeho ostré a mírně vroubkované zuby měly dlouhé kořeny, které byly pevně zasazené v čelisti. Jejich korunky byly ze stran zploštělé a ohýbaly se směrem vzad. Na předních končetinách měl tři prsty, na zadních pak čtyři (jeden drobný) vybavené silnými a ostrými drápy. Nový výzkum za pomoci moderních technologií odhalil v čelisti megalosaura dalších pět mladých zubů, které se teprve měly prořezat a nahradit zuby staré.[15]

Pod rodovým názvem Megalosaurus byla v průběhu doby popsána řada velmi různých teropodů, avšak jediným validním (platným) druhem se dnes zdá být pouze Megalosaurus bucklandii z Anglie.

Dinosauři zaměňovaní s megalosaurem

[editovat | editovat zdroj]
Obálka Plotova díla Natural History of Oxfordshire (1677), a ilustrace zkamenělého výběžku stehenní kosti megalosaura z této knihy. Tato kost byla popsána R. Brookesem v roce 1763 jako "Scrotum humanum".

Teropodní dinosauři:

Ceratosaurus, jeden ze zaměňovaných dinosaurů

Jiní dinosauři zaměňovaní s megalosaurem:

  1. SOCHA, Vladimír (2020). Pravěcí vládci Evropy. Kazda, Brno. ISBN 978-80-88316-75-6. (str. 20)
  2. BENTON, Michael, J. (2019). Dinosaurs Rediscovered (The Scientific Revolution in Paleontology). Thames and Hudson, London (str. 67). (anglicky)
  3. SOCHA, Vladimír (2020). Pravěcí vládci Evropy. Kazda, Brno. ISBN 978-80-88316-75-6. (str. 168)
  4. https://tetzoo.com/blog/2022/12/12/robert-plots-lost-dinosaur-bone
  5. http://dinosaurusblog.wordpress.com/2013/03/22/byli-dinosauri-v-anglii-objeveni-jiz-roku-1614/
  6. Olivier Rieppel (2021). The first ever described dinosaur bone fragment in Robinet’s philosophy of nature (1768). Historical Biology (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1080/08912963.2021.1954176
  7. https://www.idnes.cz/technet/veda/nazev-prvniho-dinosaura-scrotum-humanum.A190308_110027_veda_mla
  8. SOCHA, Vladimír (2020). Pravěcí vládci Evropy. Kazda, Brno. ISBN 978-80-88316-75-6. (str. 15-16)
  9. http://theropoddatabase.blogspot.com/2023/01/scrotum-humanum-torvosaur-and-jurassic.html
  10. SOCHA, Vladimír. Dinosauři slaví dvě století. OSEL.cz [online]. 19. února 2024. Dostupné online.  (česky)
  11. P. F. Wilson, M. P. Smith, J. Hay, J. M. Warnett, A. Attridge & M. A. Williams (2018). X-ray computed tomography (XCT) and chemical analysis (EDX and XRF) used in conjunction for cultural conservation: the case of the earliest scientifically described dinosaur Megalosaurus bucklandii. Heritage Science 6: 58. doi: https://doi.org/10.1186/s40494-018-0223-0
  12. https://morethanadodo.com/2018/10/12/restoring-the-great-lizard-of-stonesfield/
  13. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  14. Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 86 (anglicky)
  15. http://www.osel.cz/9428-dve-stoleti-megalosaura_1.html
  16. SOCHA, Vladimír. Stále záhadný Ceratosaurus ingens. OSEL.cz [online]. 5. října 2020. Dostupné online.  (česky)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]