Maximilian Vološin
| Maximilian Vološin | |
|---|---|
 | |
| Narození | 16.jul. / 28. května 1877greg. nebo 28. května 1877 Kyjev |
| Úmrtí | 11. srpna 1932 (ve věku 55 let) Koktebel |
| Příčina úmrtí | cévní mozková příhoda |
| Místo pohřbení | Koktebel Grave of Maximilian Voloshin |
| Alma mater | Feodosia male gymnasium (1893–1897) Právnická fakulta Lomonosovovy univerzity (1897–1899) |
| Povolání | malíř, básník, spisovatel, literární kritik, překladatel, esejista, novinář, duelant a bibliofil |
| Choť | Margarita Woloschin (1906–1907) Marija Stepanovna Vološina (od 1927) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Maximilian Alexandrovič Kirienko-Vološin, rusky Максимилиа́н Алекса́ндрович Кирие́нко-Воло́шин (28. května 1877, Kyjev – 8. listopadu 1932, Koktěbel) byl ruský básník, překladatel a literární kritik rusko-německého původu, představitel symbolismu.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Dětství strávil na Krymu. Studoval na Moskevské univerzitě, ale roku 1899 byl vyloučen kvůli účasti na radikálním studentském hnutí. Poté cestoval po Rusku, často pěšky. Nakonec se usadil znovu na Krymu, kde roku 1910 vydal první básnickou sbírku. Roku 1914 vydal knihu esejů. Za první světové války žil ve Švýcarsku a ve Francii. Ve Švýcarsku se přitom setkal se zakladatelem antroposofie Rudolfem Steinerem a jeho pohled na svět do značné míry přijal. [1] Roku 1916 se vrátil do Ruska a usadil se znovu na Krymu, kde už dožil. Během občanské války ve svém domě skrýval ohrožené lidi, bělogvardějce i bolševiky. Po vítězství bolševiků se zřekl soukromého majetku a pozval do svého domu řadu spisovatelů, aby ho s ním volně sdíleli. Přesto se nestal komunistou a pro režim byl nepohodlný, takže v letech 1928-1961 nevyšla v Rusku jediná jeho práce.
Velkým tématem jeho poezie byla ruská historie, příroda a Krym. Překládal zejména z francouzštiny. V závěru života též maloval akvarely.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maximilian Voloshin na anglické Wikipedii.
- ↑ C, Putna Martin. Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity. [s.l.]: Albatros Media a.s. 397 s. Dostupné online. ISBN 9788074295546. Google-Books-ID: eWR5DwAAQBAJ.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Maximilian Vološin na Wikimedia Commons
