Marl
Marl | |
---|---|
Kostel svatého Jiří | |
Poloha | |
Souřadnice | 51°40′ s. š., 7°7′ v. d. |
Nadmořská výška | 70 m n. m. |
Časové pásmo | UTC 01:00 (standardní čas) UTC 02:00 (letní čas) |
Stát | Německo |
Spolková země | Severní Porýní-Vestfálsko |
Vládní obvod | Münster |
Zemský okres | Recklinghausen |
Administrativní dělení | 11 městských částí |
Marl | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 87,65 km² |
Počet obyvatel | 84 680 (2011[1]) |
Hustota zalidnění | 966 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Werner Arndt (SPD) |
Oficiální web | www |
Adresa obecního úřadu | Creiler Platz 45765 Marl |
PSČ | 45768, 45770, 45772 |
Označení vozidel | RE |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Marl je město v německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Leží v zemském okrese Recklinghausen ve vládním obvodu Münster, přibližně 10 km severozápadně od Recklinghausenu. Nachází se nedaleko kanálu Wessel-Datteln v průmyslové oblasti Porúří. V roce 2011 zde žilo přes 84 tisíc obyvatel.
První zmínka o městu pochází z roku 890, ačkoliv archeologické nálezy vypovídají o existenci osady na místě dnešního Marlu již v období 600 let před naším letopočtem. V období 300 let před naším letopočtem byla oblast osídlena Kelty. Později sem vpadly Germáni, kteří byli vytlačeni Římany. V 5. století obsadili oblast Sasové. Během středověku bylo město zapojeno do několika válek. V 16. století zde žilo 800 obyvatel. Marl byl později součástí Pruska a během let byl součástí několika okolních měst a v roce 1837 mu byla navrácena samostatná správa. Hlavním zdrojem obživy obyvatel bylo vždy zemědělství. Průlom nastal v roce 1875, kdy zde byla objevena uhelná ložiska. V roce 1898 zde byl založen první uhelný důl Auguste Victoria a během následujících let byly otevřeny další doly. Důl Auguste Victoria patří k aktivním uhelným dolům v Německu až dodnes. V roce 1931 zde žilo přes 31 tisíc obyvatel. Během druhé světové války bylo několik továren v okolí poničeno nálety britských letounů, ale okolní civilní budovy nebyly příliš poničeny. V roce 1945 bylo město osvobozeno americkou armádou. Protože bylo k Marlu přičleněno několik okolních zemědělských a průmyslových obcí, nemělo město nikdy vlastní střed. Centrum města bylo vybudováno v 60. a 70. letech 20. století a vyrostlo zde několik výškových budov, nákupní centrum a další budovy.
Marl je v současnosti významné hornické a průmyslové město. Nachází se zde rozsáhlá průmyslová zóna Marl, která patří k jedněm z největších v Německu. Na ploše 6,5 km² zde pracuje přes 10 tisíc zaměstnanců především v chemickém průmyslu. Součástí průmyslové zóny jsou také tři velké kogenerační jednotky pro kombinovanou výrobu elektrické a tepelné energie. Zdejší průmyslový park byl založen v roce 1938.
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]- Bitterfeld, Sasko-Anhaltsko, Německo
- Creil, Francie
- Herzlija, Izrael
- Zalaegerszeg, Maďarsko
- Pendle, Spojené království
- Kuşadası, Turecko
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Uhelný důl Auguste Victoria
-
Letecký pohled na zdejší rozsáhlou průmyslovou zónu
-
Radnice
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Marl na německé Wikipedii a Marl, North Rhine-Westphalia na anglické Wikipedii.
- ↑ Gemeinden in Deutschland nach Bevölkerung am 31.12.2011 auf Grundlage des Zensus 2011 und früherer Zählungen [online]. Spolkový statistický úřad, 2011-12-31 [cit. 2013-07-29]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Marl na Wikimedia Commons
- (německy) (anglicky) (francouzsky) Oficiální stránky města Archivováno 22. 5. 2021 na Wayback Machine.