Marie Krupičková
| Marie Krupičková | |
|---|---|
 Marie Krupičková (uprostřed) s p. Krasíkem a pilotem Vavřincem Šedivcem na letišti Plzeň-Bory, 1930 | |
| Narození | 19. srpna 1909 Benátky nad Jizerou  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 9. prosince 1997 (ve věku 88 let) Praha  Česko |
| Národnost | česká |
| Povolání | sportovkyně, pilotka |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Marie Krupičková (19. srpna 1909 Nové Benátky – 9. prosince 1997 Praha) byla česká sportovkyně, pilotka a radiotelegrafistka, průkopnice zastoupení žen v letectví. 21. září 1930 uskutečnila na borském letišti v Plzni jako první Češka samostatný seskok padákem. Jako první žena v Evropě získala mezinárodní diplom v oboru radiotelegrafie.
Život
[editovat | editovat zdroj]Mládí
[editovat | editovat zdroj]Narodila se v Benátkách nad Jizerou v české rodině. Podle svých vzpomínek letěla poprvé ve svých sedmnácti letech dopravním letadlem z Prahy do Brna. Tato zkušenost ji výrazně ovlivnila.
Padákový seskok
[editovat | editovat zdroj]Po rozhodnutí stát se pilotkou se Krupičková zaměřila na uskutečnění padákového seskoku, který do té doby v Československu žádná žena neabsolvovala. Dva roky čekala na udělení povolení Ministerstva veřejných prací. Spojila se s bývalým kapitánem Československého letectva Janem Popelákem, vedoucím padákové továrny PAK a padákovým konstruktérem, který se rozhodl ji v záměru podpořit a zapůjčit padák své firmy. Krupičková prošla školením zkušeného padákového skokana Aloise Vrecla, naučila se rovněž s padákem zacházet a balit jej.
K uskutečnění jí dopomohlo přijetí za členku Západočeského aeroklubu, který využíval městské letiště na Borských polích za městem. S ním bylo ujednáno provedení seskoku 20. září 1930, z důvodu nepřízně počasí byl však seskok odložen na následující den, neděli 21. září. Krupičková nastoupila do letounu Aero A-14 pilotovaném Vavřincem Šedivcem[1], ve výšce asi 700 metrů nad zemí seskočila. Seskok byl proveden tzv. americkým způsobem, tedy výstupem na křídlo dvouplošného letounu, poté následovalo otevření menšího padáku, seskok a otevření hlavního padáku[2]. Po několikaminutovém letu bez obtíží přistála nedaleko borského letiště.
Pilotkou
[editovat | editovat zdroj]Marie Krupičková poté pokračovala ve své kariéře v letectví: stala se pilotkou a telegrafistkou, provedla rovněž několik dalších padákových seskoků. Později jí byly seskoky zcela zakázány (byly považovány za nebezpečné). Zařadila se mezi vůbec první ženy v Československu s pilotním průkazem, vedle pilotky a manželky Vavřince Šedivce Anežky Šedivcové - Formánkové. Usadila se v Praze.
Pracovala jako palubní technik u Československých aerolinií, zúčastňovala se zalétávání opravených letadel, vedla mzdovou účtárnu.
Její další působení v letectví ukončily události spojené se vznikem Protektorátu Čechy a Morava a druhou světovou válkou.
Po druhé světové válce pracovala jako palubní navigátorka v dopravních letadlech. Odmítla vstoupit do KSČ a po roce 1950 už u ČSA pracovat nemohla. Špatný kádrový posudek ji neumožnil najít si místo v letecké branži, a proto až do důchodu pracovala jako účetní a žila o samotě[3].
Úmrtí
[editovat | editovat zdroj]Marie Krupičková zemřela 9. prosince 1997 v Praze ve věku 88 let.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Plzeň Pilsen. www.vrtulnik.cz [online]. [cit. 2021-02-02]. Dostupné online.
- ↑ Marie Krupičková :: Večerníkovi - genealogie. rodokmen7.webnode.cz [online]. [cit. 2021-02-02]. Dostupné online.
- ↑ Informační panel v Leteckém muzeu v Mladé Boleslavi
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PLECITÁ, Lucie. Ženy v letu aneb fenomén aviatiky v Československu a v zahraničí v první třetině 20. století. Plzeň, 2023. bakalářská práce (Bc.). ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI. Fakulta filozofická. Dostupné online
