Mare Nubium
Mare Nubium (česky Moře oblaků nebo Moře mraků) je měsíční moře přibližně kruhového tvaru s průměrem kolem 750 km a rozlohou cca 254 000 km²[1] rozkládající se na přivrácené straně Měsíce, východně od Mare Humorum (Moře vláhy) a jihovýchodně od Mare Cognitum (Moře poznání). Jeho severní hranice je neurčitá.[1] V jeho západní části leží výrazný kráter Bullialdus s terasovitými valy a středovými vrcholy. Jižně je dvojice kráterů Pitatus (větší kráter s brázdami Rimae Pitatus, průměr cca 100 km) a Hesiodus (menší, průměr cca 43 km). Nedaleko kráteru Birt je nejznámější zlom na Měsíci – Rupes Recta (Přímý zlom).[1] Na jihozápadním okraji moře se nachází zlom Rupes Mercator.[2]
Expedice
[editovat | editovat zdroj]První odvysílané snímky sondy Lunar Reconnaissance Orbiter v roce 2009 byly z Mare Nubium. Do oblasti dopadla kvůli technickým potížím sovětská sonda Luna 5 (na souřadnicích 25,0° Z, 1,6° J).[3]
Název
[editovat | editovat zdroj]Mare Nubium pojmenoval (stejně jako většinu ostatních měsíčních moří) italský astronom Giovanni Battista Riccioli, jehož nomenklatura z roku 1651 se stala standardem.[4] Ještě dříve jej anglický vědec William Gilbert zahrnul ve své mapě do kontinentu pojmenovaného Continens Meridionalis[5] a nizozemský astronom Michael van Langren mu dal jméno Mare Borbonicum (podle rodu Bourbonů) ve své mapě z roku 1645.[6]
Mare Nubium v kultuře
[editovat | editovat zdroj]- Mare Nubium pojmenované jako Moře mraků je zmíněno ve vědeckofantastickém románu britského spisovatele Arthura C. Clarka Měsíční prach.[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mare Nubium na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c RÜKL, Antonín. Atlas Měsíce. Praha: Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-10-7. Kapitola Birt, s. 134/54.
- ↑ RÜKL, Antonín. Atlas Měsíce. Praha: Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-10-7. Kapitola Bullialdus, s. 132/53.
- ↑ VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Měsíční a meziplanetární sondy, s. 228.
- ↑ Ewen A. Whitaker, Mapping and Naming the Moon (Cambridge University Press, 1999), str. 61 (anglicky)
- ↑ Ewen A. Whitaker, Mapping and Naming the Moon (Cambridge University Press, 1999), str. 15 (anglicky)
- ↑ Ewen A. Whitaker, Mapping and Naming the Moon (Cambridge University Press, 1999), str. 41, 198 (anglicky)
- ↑ CLARKE, Arthur Charles. Měsíční prach. Praha: Baronet, 2000. ISBN 80-7214-266-6. Kapitola první, s. 8.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- RÜKL, Antonín. Atlas Měsíce. Praha: Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-10-7.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mare Nubium na Wikimedia Commons - Mare Nubium, Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
- Mare Nubium, NASA.gov (anglicky)