Maják Rukkirahu
| Maják Rukkirahu | |
|---|---|
 | |
| Lokace | Rukkirahu, Baltské moře, Estonsko |
| Souřadnice | 58°54′15,18″ s. š., 23°21′0,48″ v. d. |
| Konstrukce | železobeton |
| První stavba | 1940 |
| Automatizován | ano |
| Označení/Konfigurace | Admiralty C3652.1 ARLHS EST-073 NGA 12588.1 EVA-482 |
| Výška | 16 m |
| Dosah | 6 nm (11 km) |
| Charakteristika | Fl(2) WR 6s |
 | |
Maják Rukkirahu (estonsky: Rukkirahu tuletorn) stojí na ostrově Rukkirahu v obci Ridala v kraji Läänemaa v Baltském moři v Estonsku.[1]
Maják je ve správě Estonského úřadu námořní dopravy (Veeteede Amet, EVA), kde je veden pod registračním číslem 482.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Maják se nachází dva kilometry od přístavu Rohuküla (Ruke-Rag), pomáhá navádět lodi, které proplouvají úžinami Voosi a Hari do přístavů Heltermaa, Rohuküllaa a Haapsalu a mimo mělčiny kolem ostrova. V roce 1916 byla prohloubena plavební dráha mezi ostrovy Hiiumaa a pevniniou (Rohuküla–Heltermaa).[3][4] Maják Rukkirahu tvoří s majáky Hobulaiu náběžné majáky.
První maják ve tvaru čtyřboké pyramidy o výšce 11 metrů byl postaven v roce 1860. Světlo ve výšce 12 metrů bylo viditelné do 7 nm. V roce 1895 byla postavena nová věž. V roce 1922 byla věž vysoká 17 metrů bez lucerny. V roce 1925 byl maják vybaven acetylénovou lampou. Světlo ve výšce 19 m n. m. bylo viditelné do vzdálenosti 9 nm. Už v té době bylo světlo sektorové. V roce 1940 byl postaven současný maják, který byl vybaven acetylénovou automatickou lampou. V devadesátých letech byl maják napájen elektřinou vyráběnou v radioizotopovém termoelektrickém generátoru. V roce 1993 byl nahrazen slunečními panely.[3][4]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Válcová železobetonová věž vysoká 18 metrů je ukončená ochozem s lucernou. Maják má bílou barvu. Lucerna je vysoká 1,8 metrů.[5] V roce 2015 byla instalována nová svítilna.[5]
Data
[editovat | editovat zdroj]- výška světla 18 m n. m.
- dosvit 6 námořních mil
- záblesky bílého a červeného světla v intervalu 6 sekund
| Barva | bílá | červená | bílá | bílá | červená | bílá | červená |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Charakteristika
0,3s 0,9s 0,3s 4,5s |
|
|
|
|
|
|
|
| Azimut | 14°–104° | 104°–194° | 194°–211° | 211°–216° | 216°–243° | 243°–183° | 183°–14° |
| Výseč | 90° | 90° | 17° | 5° | 27° | 40° | 91° |
| Dosvit [nm] | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 |
| svítivost [cd] | 400 | 400 | 400 | 2000 | 400 | 400 | 400 |
| zdroj[5] | |||||||
označení
- Admiralty: C3652.1
- ARLHS: EST-073
- NGA: 12588.1
- EVA 482
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Phare de Rukkirahu na francouzské Wikipedii.
- ↑ Lighthouses of Northwestern Estonia. www.ibiblio.org [online]. [cit. 2018-12-18]. Dostupné online.
- ↑ a b NAVIGATSIOONIMÄRGID EESTI VETES Archivováno 6. 6. 2020 na Wayback Machine. LIST OF LIGHTS ESTONIA Archivováno 6. 6. 2020 na Wayback Machine. s. 42, ř. 482 RUKKIRAHU tuletorn
- ↑ a b 482 - Rukkirahu tuletorn, sihi ülemine. www.etts.ee [online]. [cit. 2018-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-12-19. (estonsky)
- ↑ a b 482 - Rukkirahu tuletorn, sihi ülemine. www.etts.ee [online]. [cit. 2018-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-20. (anglicky)
- ↑ a b c Navigatsioonimärgi 482, Rukkirahu tuletorn andmed. nma.vta.ee [online]. [cit. 2018-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-19.
- ↑ PUB. 116 LIST OF LIGHTS RADIO AIDS AND FOG SIGNALS 2018 Archivováno 1. 8. 2017 na Wayback Machine. s. 173, Rukkirahu, N. end of islet, rear, 3706 meters 213° 42′ from front.
- ↑ Rukkirahu rear range lighthouse. World of Lighthouses [online]. [cit. 2018-12-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Rukkirahu Light. foghornpublishing.com [online]. [cit. 2018-12-18]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Maják Rukkirahu na Wikimedia Commons
- Seznam majáků Estonska estonsky
- NAVIGATSIOONIMÄRGID EESTI VETES LIST OF LIGHTS ESTONI Archivováno 6. 6. 2020 na Wayback Machine. estonsky