Přeskočit na obsah

Madona mezi sv. Kateřinou a sv. Markétou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Madona mezi sv. Kateřinou a sv. Markétou
Rok vznikupřed 1360
Technikamalba temperou a zlacené pozadí na křídovém podkladu s rytou kresbou
Rozměry102 × 98,5 cm
UmístěníAJG Hluboká nad Vltavou

Deskový obraz Madony mezi sv. Kateřinou a sv. Markétou z doby před rokem 1360 tvořil pravděpodobně střední část nedochovaného oltáře v cisterciáckém klášteře Zlatá Koruna. Patří ke klíčovým dílům českého raně gotického malířství.[1] Je vystaven ve stálé expozici Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Ze soukromého majetku v Českém Krumlově obraz roku 1880 zakoupilo Městské muzeum v Českých Budějovicích a odtud byl převeden do Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou.

Popis a zařazení

[editovat | editovat zdroj]

Malba temperou a zlacené pozadí na křídovém podkladu s rytou kresbou. Smrková deska o rozměru 102 × 98,5 cm, potažená plátnem, byla patrně druhotně po stranách seříznuta, neboť na jejím levém okraji je zřetelný zbytek oděvu další postavy.[2] Restauroval Bohuslav Slánský (1936, 1957).

Výjev sedící Madony s dítětem, provázené světicemi, je označován jako "Svatá konverzace (Santa conversazione)". Korunovaná Panna Maria sedí na trůnu s baldachýnem a na pravém koleni přidržuje do poloviny těla nahého Ježíška, který se tváří obrací k věřícím. Typ trůnící Madony, představující Trůn Moudrosti[3], pochází z Byzance a byl běžný také v italské gotické malbě. Vlevo stojící sv. Kateřina s kolem i sv. Markéta vpravo s drakem – symbolem pekelných sil, svírají v ruce palmové ratolesti jako odznak mučednictví. Koruny na hlavě Madony a světic jsou cennou pomůckou pro dataci. Liší se od precizního provedení korun u milostných Madon z okruhu Mistra vyšebrodského a proporcemi i dlouhými stonky trojlistů se podobají např. korunám na votivní desce Jana Očka z Vlašimi (1371).

Pro přechodné období slohu jsou charakteristické některé starší tradiční prvky, jako svatozáře, celková kompozice Madony s děckem, nebo složitá, subtilní a italizující kompozice trůnu. Naproti tomu mateřské rysy tváře Panny Marie a dětský půvab a hravost Ježíška představují posun námětu k větší přirozenosti. Také tvarování postav a zářivá barevnost spojují dílo s knižní a deskovou malbou 60.–70. let 14. století. Obraz je zhruba o dvacet let mladší než Vyšebrodský cyklus a má nejblíže k desce Seslání Ducha svatého. Časově je zařazován k závěru tohoto slohového období, kdy docházelo k uvolňování kánonu. Jsou v něm patrné tendence k překonání lineárního slohu směrem k větší abstrakci a změkčení tvaru, ke zduchovnění, novému řešení funkce světla a bohatě odstupňované barevnosti, které předznamenávají sloh 60. let a dílo Mistra třeboňského oltáře.[4][5] Technologický průzkum obrazu ukázal, že jako pojidlo byl užit olej. V podmalbách inkarnátu se obraz liší od Vyšebrodského cyklu a představuje tak nový druh malířské techniky.[6]

Příbuzná díla

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Národní galerie vystavuje madonu úzce spřízněnou s vyšebrodským oltářem. iDNES.cz [online]. 2015-08-13 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  2. ↑ Kramář V, 1937, s. 5
  3. ↑ Vrána K, Maria – Matka moudrosti
  4. ↑ Pešina, 1970, s. 217
  5. ↑ Rulíšek, 1989, s. 15
  6. ↑ Hamsík M, 1978

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Evidenční karta AJG, inv. č. 0-1
  • Hynek Látal a kol., Meziprůzkumy. Sbírka AJG 1300-2016, AJG 2016, ISBN 978-80-87799-52-9
  • Hynek Rulíšek, Gotické umění jižních Čech, Průvodce, sv. 3, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou 1989, ISBN 80-950057-6-4
  • Hynek Rulíšek, Gotické umění v jižních Čechách, Národní galerie v Praze 1989, ISBN 80-7035-013-X
  • Mojmír Hamsík, Die Technik der böhmischen Madonnenbilder um 1350-1360, Umění XXVI, 1978
  • Jaroslav Pešina, Studie k ikonografii a typologii obrazu madony s dítětem v českém deskovém malířství kolem poloviny 14. století, Umění XXV, 1977
  • Jaroslav Pešina, Desková malba, in: České umění gotické 1350-1420, Academia Praha 1970
  • Vladimír Denkstein, František Matouš, Jihočeská gotika, Praha 1953
  • Antonín Matějček, Česká malba gotická, Melantrich Praha 1950
  • Vincenc Kramář, Madona mezi sv. Kateřinou a s. Markétou Městského muzea v Českých Budějovicích, Praha 1937

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Madona_mezi_sv._Kateřinou_a_sv._Markétou&oldid=21469791“