Luisa Pruská (1808–1870)
| Luisa Pruská | |
|---|---|
_Louise_van_Pruisen_(1808-1870)_Nieuw_paviljoen_Slot_Charlottenburg_25-10-2018.jpg) | |
| Úplné jméno | Luisa Augusta Vilemína Amálie |
| Narození | 1. února 1808 Kaliningrad nebo Berlín, Pruské království |
| Úmrtí | 6. prosince 1870 (ve věku 62 let) Wassenaar, Nizozemsko |
| Pohřbena | Královská hrobka Nieuwe Kerk |
| Sňatek | 21. května 1825 |
| Manžel | Frederik Nizozemský |
| Potomci | Luisa Frederik Vilém Marie |
| Dynastie | Hohenzollernové |
| Otec | Fridrich Vilém III. |
| Matka | Luisa Meklenbursko-Střelická |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Luisa Pruská (německy Luise Auguste Wilhelmine Amalie von Preußen; 1. února 1808 Königsberg – 6. prosince 1870 Wassenaar) byla rodem pruská a sňatkem nizozemská princezna. Dcera pruského krále Fridricha Viléma III., manželka nizozemského prince Frederika, matka švédské královny Luisy, sestra ruské carevny Alexandry Fjodorovny.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Původ, mládí
[editovat | editovat zdroj]Princezna Luisa se narodila jako osmé dítě/čtvrtá (nejmladší) dcera pruského krále Fridricha Viléma III. a jeho první manželky Luisy Meklenbursko-Střelické. Jméno dostala na počest své matky a jedné ze svých předchůdkyň, Luisy Henrietty Oranžské. Křtiny se konaly v königsberské katedrále a účastnily se jich zástupci různých společenských vrstev na znamení jednoty národa.[1] Mezi jejími bratřími a sestrami byli Fridrich Vilém (budoucí král Fridrich Vilém IV.), Vilém (budoucí německý císař Vilém I.) a Šarlota (pozdější ruská carevna, manželka ruského cara Mikuláše I.
Luisa přišla na svět v Königsbergu (Královec, nyní Kaliningrad), kde se v té době nacházelo sídlo jejích rodičů. Ti se sem, do Východního Pruska, pod ochranu ruského cara Alexandra I. uchýlili po porážce pruských vojsk v bitvě u Jeny Napoleonovou armádou. Po uzavření Tylžského míru ztratilo Prusko polovinu svého území, stalo se závislým na Francii a Fridrich Vilém III. s rodinou měl zakázáno vrátit se do Berlína. Princeznina matka Luisa často stonala a stěžovala si na špatné místní klima.[2] V zimě 1808–1809 pruský královský pár strávil osm týdnů v Sankt Petěrburgu. V říjnu roku 1809 se narodil Luisin nejmladší bratr Albrecht.
23. prosince roku 1809 se s dovolením Napoleona rodina vrátila do Berlína a byla národem radostně přivítána. Již v červnu následujícího roku však královna Luisa zemřela. Její nejmladší dcerce Luise bylo v okamžiku její smrti pouhých dva a půl roku.
Manželství, potomci
[editovat | editovat zdroj]Roku 1823 učinil Luise nabídku k sňatku její bratranec Frederik, nizozemský princ, se kterým vyrůstala společně na berlínském dvoře. Byl druhým synem nizozemského krále Viléma I. a jeho manželky Vilemíny Pruské. Nabídka byla přijata a došlo k zásnubám, uzavření sňatku však bylo o dva roky odloženo pro nízký věk nevěsty.
Pro Nizozemské království tento svazek znamenal posílení mezinárodní pozice monarchie v rámci Evropy. Oficiální zpráva z 1. listopadu 1824 konstatovala, že sňatek «je příslibem štěstí pro druhého syna krále i pro zájmy národa, neboť přátelské vztahy mezi královskými rodinami a dvory Pruska a Nizozemí budou stále pevnější».[3] Svatba Frederika a Luisy se uskutečnila 21. května roku 1825 v Berlíně. Nevěstě bylo 17 a ženichovi 28 let. Oslavy v hlavním městě Pruska trvaly šest dní a poté pokračovaly v Bruselu a v Leuven. Do Haagu přibyli novomanželé na podzim. Zpočátku se usadili v paláci na centrálním náměstí Haagu a později přesídlili do rekonstruovaného paláce na ulici Korte Voorhout.
Z manželství vzešli čtyři potomci, dva synové však zemřeli ještě jako děti:
- 1. Vilemína Frederika Alexandrina Anna Luisa (5. 8. 1828 Haag – 30. 3. 1871 Stockholm), manž. 1851 Karel XV. (3. 5. 1826 Stockholm – 18. 9. 1872 Malmö), král švédský a norský od roku 1859 až do své smrti[4]
- 2. Vilém (6. 7. 1833 Haag – 1. 11. 1834 tamtéž)[5]
- 3. Frederik (22. 8. 1836 Haag – 23. 1. 1846 tamtéž)[6]
- 4. Vilemína Frederika Anna Alžběta Marie (5. 6. 1841 Wassenaar – 22. 6. 1910 Neuwied), manž. 1871 Vilém Adolf Maximilián Karel, 5. kníže zu Wied (22. 8. 1845 Neuwied – 22. 10. 1907 tamtéž)[7]
V rodině se hovořilo německy, rovněž služebnictvo komunikovalo s princeznou v její mateřštině.
V roce 1838 získali několik majetků ve Vassenaru. Zámek De Paauw, který se původně využíval jako letní sídlo, se nakonec stal jejich stálou rezidencí. Její zahrady projektovali v souladu s Luisinými přáními vyhlášení zahradní architekti Eduard Petzold a Jan David Zocher. Roku 1846 Frederik získal rovněž zámek u města Bad Muskau s parkem Muzakowski – krajinářským parkem v anglickém stylu. Tento zámek využíval jako dům pro hosty.
Do politiky se princezna nevměšovala. Vedla obšírnou korespondenci se svými sourozenci, často u nich pobývala na dlouhodobých návštěvách, především u sester Šarloty (ruská carevna Alexandra Fjodorovna) v Rusku, u bratra v Prusku a po svatbě dcery Luisy i ve Švédsku. Navštěvovala také manželovy slezské statky.
V roce 1869 podle příkladu své švagrové, pruské královny Augusty založila útulek pro chlapce v Haagu a posléze i internátní školu pro dívky v Arnhemu.
Poslední léta života se Luisa potýkala s vleklou chorobou, s níž se léčila ve švýcarských a německých lázních. Zemřela 6. prosince roku 1870 ve věku 62 let ve svém domě De Paauw. Pohřbena byla 21. prosince v královské hrobce v Nieuwe Kerk v Delft. Manžel ji přežil o jedenáct let a zemřel jako nejstarší člen nizozemské královské rodiny.
16. dubna roku 1827 byla na počest princezny Luisy nazvána ulice Luisenstrasse v centru Berlína. [2]
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Луиза Прусская (1808—1870) na ruské Wikipedii.
- ↑ История Нидерландов. Луиза Прусская [1]
- ↑ Christian Graf von Krockow. Porträts berühmter deutscher Frauen von Königin Luise bis zur Gegenwart. List Taschenbuch, 2004, ISBN 3-548-60448-X, с. 48
- ↑ «De echtverbintenis beloofde bevorderlijk te zijn aan het geluk van ’s konings tweede zoon en aan de belangen der natie, aangezien de reeds bestaande familie en vriendschappelijke betrekkingen tussen het hof van Pruisen en dat der Nederlanden meer en meer zouden worden bevestigd»
- ↑ skbl.se - Lovisa, drottning. skbl.se [online]. [cit. 2023-06-29]. Dostupné online.
- ↑ Willem Frederik Nicolaas Karel van Oranje-Nassau, Prins der Nederlanden. geni_family_tree [online]. 1833-07-06 [cit. 2023-06-29]. Dostupné online.
- ↑ Willem Frederik Nicolaas Albert van Oranje-Nassau, Prins der Nederlanden. geni_family_tree [online]. 1836-08-22 [cit. 2023-06-29]. Dostupné online.
- ↑ Johann the Younger - wizg40.htm. www.hansdenyngre.dk [online]. [cit. 2023-06-29]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- F. de Bas «Prins Frederik der Nederlanden en zijn tijd, 4 delen», Schiedam, 1887—1913.
- C. Postma «Prins Frederik der Nederlanden. Een vorstelijk burger in de 19de eeuw: 1797—1881», Den Haag, 1961.
- Peter Wander «Haagse huizen van Oranje. Vier eeuwen paleizen en huizen van de Oranjes in en om de residentie», Den Haag, 1981.
- L.A. Struik «Oranje in ballingschap 1795—1813. Een odyssee», Amsterdam, 2006.
- Daniel Schönpflug «Louise von Preussen. Königin der Herzen», München, 2010.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Luisa Pruská na Wikimedia Commons - Profil на Geneall.net
- Profil на Thepeerage.com
- Genealogie Lusiy Pruské
.svg)
