Ludvík Dietrich

Ludvík Dietrich
Ludvík Dietrich
Základní informace
Narození	8. března 1803; Brno; Moravské markrabství
Úmrtí	11. června 1858 (ve věku 55 let); Olomouc; Rakouské císařství
Povolání	hudební skladatel, kytarista, hudebník a učitel
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rytíř Ludvík Dietrich z Dietrichů (8. března 1803 Brno^[1] – 11. června 1858 Olomouc^[2]) byl český hudební skladatel a kytarista.

Pamětní deska Ludvíka Ditricha na jeho rodném domě v Brně

Život

Pocházel z drobné moravské šlechty. Byl synem zemského advokáta, který měl v Jesenci u Konice na Prostějovsku malé panství. První zmínka o něm je z roku 1351 a patřilo postupně příslušníkům různých rodů drobné šlechty, mezi nimi i rytířům z Dietrichů. Obci vévodí poutní kostel sv. Libora postavený v letech na začátku 18. století podle návrhu architekta Jana Blažeje Santiniho a zámek. V zámku hrála zámecká kapela, jejíž repertoár měl významný vliv na Ludvíkovo hudební vzdělání.

Vystudoval gymnázium a lyceum v Olomouci a filosofii v Brně. Vedle toho studoval hudbu u Gottfrieda Riegera. Stal se v Olomouci učitelem hudby a pokračoval ve studiu skladby Antonína Emila Titla. Byl vynikajícím virtuosem na kytaru a značná část jeho díla je tvořena skladbami pro tento hudební nástroj.

Jeho tvorba byla do značné míry ovlivněna moravskou lidovou písní. Oblíbil si ji již v dětství v Jesenci a jeho zájem podporovalo i přátelství s Františkem Sušilem, autorem sbírky moravských národních písní, a příslušnost ke skupině vlastenců vedených Aloisem Šemberou. Pod jejím vlivem skládal vlastenecké písně na slova moravských a českých básníků. Vznikly tak Vlastenské písně, Písně z Rukopisu královéhradeckého na slova Václava Hanky, Růže stolistá na slova Ladislava Čelakovského, či písně na jeho vlastní slova, jako např. Kdož jste duchem Moravané.

Byl jedním z prvních moravských skladatelů, kteří zhudebnili texty na husitská témata. Zkomponoval oratorium Jan Hus (také 6. červenec), či na slova vlasteneckého kněze Františka Matouše Klácela písňovou baladu Navrácení poslů z Kostnice.

Přes veškeré úspěchy, kterých dosáhl jako kytarový virtuóz a skladatel zemřel v chudobě. Většina jeho velkých skladeb se nedochovala. Nesmrtelnost mu zajišťuje píseň Moravo, Moravo napsaná na text Václava Hanky (Hanka autorství připsal králi Jiříkovi z Poděbrad) ze sbírky Vlastenské písně. Ta byla již v 19. století považována za neoficiální moravskou hymnu.^[3] Nově ji jako hymnu vyhlásila hnutí na Moravě.^[kdy?]

Dílo

Chrámové skladby

Mše C-dur (1843)
5 pangelingua (1830)

Písně

Bergmanslied (1841)
Písně na slova rukopisu Královédvorského (nedochováno – 1842)
Navrácení poslů z Kostnice (balada – 1843)
Vlastenské písně (1843)
Přání Šemberovi (čtyřzpěv – 1843)
Poutnická (1848)

Orchestrální skladby

Ouvertura (1840)
Jagdsymfonie (1841)
Jan Hus (6. červenec, oratorium, 1844 – nedochováno)

Skladby pro kytaru

Polonézy pro housle a kytaru (1853)
Tři etudy
Uherské tance
Variace na operní melodie
Úpravy operních árií a písní
Taneční skladby (valčíky, polky)

Odkazy

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv. Petra a Pavla v Brně
↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv. Michala v Olomouci
↑ STRNAD, František. O našich hymnách a jejich osudech. Praha: Ústřední nakladatelství a knihkupectví učitelstva českoslovanského, 1924. Dostupné online. Kapitola Moravská hymna, s. 55–58.

Literatura

Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ludvík Dietrich
Pamětní deska L. Dietricha v Encyklopedii dějin města Brna
Hlas Moravy^{[nedostupný zdroj]}
Píseň Moravo, Moravo

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv. Petra a Pavla v Brně

[matrikaZ-2] Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv. Michala v Olomouci

[3] STRNAD, František. O našich hymnách a jejich osudech. Praha: Ústřední nakladatelství a knihkupectví učitelstva českoslovanského, 1924. Dostupné online. Kapitola Moravská hymna, s. 55–58.

[1]

[2]

[3]