Přeskočit na obsah

Ludvík Dietrich

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ludvík Dietrich
Základní informace
Narození8. března 1803
Brno
Moravské markrabstvíMoravské markrabství Moravské markrabství
Úmrtí11. června 1858 (ve věku 55 let)
Olomouc
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Povoláníhudební skladatel, kytarista, hudebník a učitel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rytíř Ludvík Dietrich z Dietrichů (8. března 1803 Brno[1]11. června 1858 Olomouc[2]) byl český hudební skladatel a kytarista.

Pamětní deska Ludvíka Ditricha na jeho rodném domě v Brně

Pocházel z drobné moravské šlechty. Byl synem zemského advokáta, který měl v Jesenci u Konice na Prostějovsku malé panství. První zmínka o něm je z roku 1351 a patřilo postupně příslušníkům různých rodů drobné šlechty, mezi nimi i rytířům z Dietrichů. Obci vévodí poutní kostel sv. Libora postavený v letech na začátku 18. století podle návrhu architekta Jana Blažeje Santiniho a zámek. V zámku hrála zámecká kapela, jejíž repertoár měl významný vliv na Ludvíkovo hudební vzdělání.

Vystudoval gymnázium a lyceum v Olomouci a filosofii v Brně. Vedle toho studoval hudbu u Gottfrieda Riegera. Stal se v Olomouci učitelem hudby a pokračoval ve studiu skladby Antonína Emila Titla. Byl vynikajícím virtuosem na kytaru a značná část jeho díla je tvořena skladbami pro tento hudební nástroj.

Jeho tvorba byla do značné míry ovlivněna moravskou lidovou písní. Oblíbil si ji již v dětství v Jesenci a jeho zájem podporovalo i přátelství s Františkem Sušilem, autorem sbírky moravských národních písní, a příslušnost ke skupině vlastenců vedených Aloisem Šemberou. Pod jejím vlivem skládal vlastenecké písně na slova moravských a českých básníků. Vznikly tak Vlastenské písně, Písně z Rukopisu královéhradeckého na slova Václava Hanky, Růže stolistá na slova Ladislava Čelakovského, či písně na jeho vlastní slova, jako např. Kdož jste duchem Moravané.

Byl jedním z prvních moravských skladatelů, kteří zhudebnili texty na husitská témata. Zkomponoval oratorium Jan Hus (také 6. červenec), či na slova vlasteneckého kněze Františka Matouše Klácela písňovou baladu Navrácení poslů z Kostnice.

Přes veškeré úspěchy, kterých dosáhl jako kytarový virtuóz a skladatel zemřel v chudobě. Většina jeho velkých skladeb se nedochovala. Nesmrtelnost mu zajišťuje píseň Moravo, Moravo napsaná na text Václava Hanky (Hanka autorství připsal králi Jiříkovi z Poděbrad) ze sbírky Vlastenské písně. Ta byla již v 19. století považována za neoficiální moravskou hymnu.[3] Nově ji jako hymnu vyhlásila hnutí na Moravě.[kdy?]

Chrámové skladby

[editovat | editovat zdroj]
  • Mše C-dur (1843)
  • 5 pangelingua (1830)
  • Bergmanslied (1841)
  • Písně na slova rukopisu Královédvorského (nedochováno – 1842)
  • Navrácení poslů z Kostnice (balada – 1843)
  • Vlastenské písně (1843)
  • Přání Šemberovi (čtyřzpěv – 1843)
  • Poutnická (1848)

Orchestrální skladby

[editovat | editovat zdroj]
  • Ouvertura (1840)
  • Jagdsymfonie (1841)
  • Jan Hus (6. červenec, oratorium, 1844 – nedochováno)

Skladby pro kytaru

[editovat | editovat zdroj]
  • Polonézy pro housle a kytaru (1853)
  • Tři etudy
  • Uherské tance
  • Variace na operní melodie
  • Úpravy operních árií a písní
  • Taneční skladby (valčíky, polky)
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv. Petra a Pavla v Brně
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv. Michala v Olomouci
  3. STRNAD, František. O našich hymnách a jejich osudech. Praha: Ústřední nakladatelství a knihkupectví učitelstva českoslovanského, 1924. Dostupné online. Kapitola Moravská hymna, s. 55–58. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]