Přeskočit na obsah

Ludmila Jankovcová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ing. Ludmila Jankovcová
Poslankyně Ústavodárného NS
Ve funkci:
1946 – 1948
Poslankyně Nár. shromáždění ČSR a ČSSR
Ve funkci:
1948 – 1963
Čs. ministryně průmyslu
Ve funkci:
1947 – 1948
PředchůdceBohumil Laušman
NástupceZdeněk Fierlinger
Čs. ministryně výživy
Ve funkci:
1948 – 1954
PředchůdceVáclav Majer
NástupceJindřich Uher
Místopředsedkyně 2. a 3. vlády V. Širokého
Ve funkci:
1954 – 1963
Stranická příslušnost
ČlenstvíČSSD
KSČ

Narození8. srpna 1897
Kutná Hora
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí5. září 1990 (ve věku 93 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťVolfgang Jankovec
PříbuzníMichal Jankovec (vnuk)
Profesepolitička
OceněníČestné občanství města Kutná Hora (1948)
čestné občanství města Strakonice (1950)
Řád republiky
CommonsLudmila Jankovcová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludmila Jankovcová, rozená Stračovská (8. srpna 1897 Kutná Hora[1]5. září 1990 Praha[2]) byla česká a československá politička Československé sociální demokracie, po roce 1948 Komunistické strany Československa, poválečná poslankyně Ústavodárného Národního shromáždění, Národního shromáždění ČSR a ČSSR a ministryně vlád Československa. Po roce 1968 politicky pronásledovaná, signatářka Charty 77.[3]

Narodila se v Kutné Hoře jako Ludmila Stračovská, v Kutné Hoře také navštěvovala střední školu. Mezi lety 1919–1923 studovala Vysokou školu obchodní v Praze, kde získala inženýrský titul a později působila jako středoškolská učitelka v Praze, Teplicích a Košicích. Svého manžela, středoškolského pedagoga Volfganga Jankovce poznala v Košicích, kde vyučovali na stejné škole. Roku 1921 se tamtéž vzali. Během okupace se s ním zapojila do domácího protinacistického odboje, za což byl Volfgang v roce 1941 zatčen a roku 1944 i popraven.[4]

Roku 1922 se stala členkou Československé sociálně demokratické dělnické strany a po druhé světové válce vstoupila do celostátní politiky. V parlamentních volbách v roce 1946 byla zvolena do Ústavodárného Národního shromáždění za ČSSD.[5] V parlamentu setrvala do konce funkčního období, tedy do voleb do Národního shromáždění roku 1948, v nichž byla zvolena do Národního shromáždění za ČSSD ve volebním kraji Ostrava.[6] Stala se místopředsedkyní ČSSD, v níž patřila k levicovému křídlu, které se během únorového převratu v roce 1948 orientovalo na KSČ. Po fúzi ČSSD a KSČ přešla v červnu 1948 do poslaneckého klubu komunistů. Mandát získala i ve volbách do Národního shromáždění roku 1954 (volební kraj Ústí nad Labem)[7] a volbách do Národního shromáždění roku 1960 (po nich poslankyní Národního shromáždění ČSSR). V parlamentu zasedala do své rezignace roku 1963. Pak ji nahradila Jiřina Turečková.[8][9]

Zastávala i stranické funkce. V červnu 1948 byla při sloučení ČSSD a KSČ kooptována do Ústředního výboru Komunistické strany Československa. V této funkci ji pak potvrdil IX. sjezd KSČ, X. sjezd KSČ, XI. sjezd KSČ, XII. sjezd KSČ a XIII. sjezd KSČ. Z funkce byla uvolněna až v září 1969. V letech 1948–1954 byla navíc členkou politbyra ÚV KSČ a v letech 1954–1963 kandidátkou politbyra. V roce 1955 a znovu letech 1957 a 1967 jí byl udělen Řád republiky.[10]

Podstatná byla její vládní kariéra. Roku 1947 se jako první žena v Československu stala členkou vlády (první vláda Klementa Gottwalda), v níž nastoupila na post ministryně průmyslu. V druhé vládě Klementa Gottwalda (již po únorovém převratu) a ve vládě Antonína Zápotockého (později první vláda Viliama Širokého) byla ministryní výživy (od roku 1950 ministryní potravinářského průmyslu). V letech 1954–1963 byla náměstkyní předsedy vlády (vicepremiérkou) v druhé vládě Viliama Širokého a třetí vládě Viliama Širokého.

V roce 1968 se zapojila do reformního hnutí v KSČ. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa byla v rámci normalizačních čistek z KSČ vyloučena v roce 1970. V roce 1977 podepsala Chartu 77.

Roku 1948 jí bylo uděleno čestné občanství rodného města Kutné Hory[11] a 1950 města Strakonice.[12]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Kutná Hora
  2. Ludmila Jankovcová | Vláda ČR. vlada.gov.cz [online]. [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. 
  3. ENCYKLOPEDIE ČSSD: Jankovcová Ludmila. www.historiecssd.cz [online]. [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. 
  4. Životopis V. Jankovce na stránkách teplického gymnázia. www1.gymtce.cz [online]. [cit. 2016-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-23. 
  5. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-23. 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-09]. Dostupné online. 
  7. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-09]. Dostupné online. 
  8. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-09]. Dostupné online. 
  9. 23. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-17]. Dostupné online. 
  10. Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-01-09]. Dostupné online. 
  11. PROVAZ, Lukáš. Čestní občané města Kutná Hora. Kutná Hora: [s.n.], 2013. ISBN 978-80-86699-72-1. 
  12. Čestní občané města Strakonice

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]