Ludmila Jankovcová
Ing. Ludmila Jankovcová | |
---|---|
Poslankyně Ústavodárného NS | |
Ve funkci: 1946 – 1948 | |
Poslankyně Nár. shromáždění ČSR a ČSSR | |
Ve funkci: 1948 – 1963 | |
Čs. ministryně průmyslu | |
Ve funkci: 1947 – 1948 | |
Předchůdce | Bohumil Laušman |
Nástupce | Zdeněk Fierlinger |
Čs. ministryně výživy | |
Ve funkci: 1948 – 1954 | |
Předchůdce | Václav Majer |
Nástupce | Jindřich Uher |
Místopředsedkyně 2. a 3. vlády V. Širokého | |
Ve funkci: 1954 – 1963 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | ČSSD KSČ |
Narození | 8. srpna 1897 Kutná Hora Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 5. září 1990 (ve věku 93 let) Praha Československo |
Choť | Volfgang Jankovec |
Příbuzní | Michal Jankovec (vnuk) |
Profese | politička |
Ocenění | Čestné občanství města Kutná Hora (1948) čestné občanství města Strakonice (1950) Řád republiky |
Commons | Ludmila Jankovcová |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ludmila Jankovcová, rozená Stračovská (8. srpna 1897 Kutná Hora[1] – 5. září 1990 Praha[2]) byla česká a československá politička Československé sociální demokracie, po roce 1948 Komunistické strany Československa, poválečná poslankyně Ústavodárného Národního shromáždění, Národního shromáždění ČSR a ČSSR a ministryně vlád Československa. Po roce 1968 politicky pronásledovaná, signatářka Charty 77.[3]
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Narodila se v Kutné Hoře jako Ludmila Stračovská, v Kutné Hoře také navštěvovala střední školu. Mezi lety 1919–1923 studovala Vysokou školu obchodní v Praze, kde získala inženýrský titul a později působila jako středoškolská učitelka v Praze, Teplicích a Košicích. Svého manžela, středoškolského pedagoga Volfganga Jankovce poznala v Košicích, kde vyučovali na stejné škole. Roku 1921 se tamtéž vzali. Během okupace se s ním zapojila do domácího protinacistického odboje, za což byl Volfgang v roce 1941 zatčen a roku 1944 i popraven.[4]
Roku 1922 se stala členkou Československé sociálně demokratické dělnické strany a po druhé světové válce vstoupila do celostátní politiky. V parlamentních volbách v roce 1946 byla zvolena do Ústavodárného Národního shromáždění za ČSSD.[5] V parlamentu setrvala do konce funkčního období, tedy do voleb do Národního shromáždění roku 1948, v nichž byla zvolena do Národního shromáždění za ČSSD ve volebním kraji Ostrava.[6] Stala se místopředsedkyní ČSSD, v níž patřila k levicovému křídlu, které se během únorového převratu v roce 1948 orientovalo na KSČ. Po fúzi ČSSD a KSČ přešla v červnu 1948 do poslaneckého klubu komunistů. Mandát získala i ve volbách do Národního shromáždění roku 1954 (volební kraj Ústí nad Labem)[7] a volbách do Národního shromáždění roku 1960 (po nich poslankyní Národního shromáždění ČSSR). V parlamentu zasedala do své rezignace roku 1963. Pak ji nahradila Jiřina Turečková.[8][9]
Zastávala i stranické funkce. V červnu 1948 byla při sloučení ČSSD a KSČ kooptována do Ústředního výboru Komunistické strany Československa. V této funkci ji pak potvrdil IX. sjezd KSČ, X. sjezd KSČ, XI. sjezd KSČ, XII. sjezd KSČ a XIII. sjezd KSČ. Z funkce byla uvolněna až v září 1969. V letech 1948–1954 byla navíc členkou politbyra ÚV KSČ a v letech 1954–1963 kandidátkou politbyra. V roce 1955 a znovu letech 1957 a 1967 jí byl udělen Řád republiky.[10]
Podstatná byla její vládní kariéra. Roku 1947 se jako první žena v Československu stala členkou vlády (první vláda Klementa Gottwalda), v níž nastoupila na post ministryně průmyslu. V druhé vládě Klementa Gottwalda (již po únorovém převratu) a ve vládě Antonína Zápotockého (později první vláda Viliama Širokého) byla ministryní výživy (od roku 1950 ministryní potravinářského průmyslu). V letech 1954–1963 byla náměstkyní předsedy vlády (vicepremiérkou) v druhé vládě Viliama Širokého a třetí vládě Viliama Širokého.
V roce 1968 se zapojila do reformního hnutí v KSČ. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa byla v rámci normalizačních čistek z KSČ vyloučena v roce 1970. V roce 1977 podepsala Chartu 77.
Roku 1948 jí bylo uděleno čestné občanství rodného města Kutné Hory[11] a 1950 města Strakonice.[12]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Kutná Hora
- ↑ Ludmila Jankovcová | Vláda ČR. vlada.gov.cz [online]. [cit. 2024-01-13]. Dostupné online.
- ↑ ENCYKLOPEDIE ČSSD: Jankovcová Ludmila. www.historiecssd.cz [online]. [cit. 2024-01-13]. Dostupné online.
- ↑ Životopis V. Jankovce na stránkách teplického gymnázia. www1.gymtce.cz [online]. [cit. 2016-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-23.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-23.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-09]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-09]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-09]. Dostupné online.
- ↑ 23. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-17]. Dostupné online.
- ↑ Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-01-09]. Dostupné online.
- ↑ PROVAZ, Lukáš. Čestní občané města Kutná Hora. Kutná Hora: [s.n.], 2013. ISBN 978-80-86699-72-1.
- ↑ Čestní občané města Strakonice
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludmila Jankovcová na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ludmila Jankovcová
- Ženy ve vládách: 1. díl – Československo
- Český rozhlas: Ecce Homo - Ludmila Jankovcová
- Ludmila Jankovcová na stránkách vlády ČR
- Heslo Jankovcová Ludmila na stránkách Encyklopedie ČSSD
- České pedagožky
- Českoslovenští ministři průmyslu
- Českoslovenští ministři pro zásobování lidu
- Místopředsedové vlád Československa
- Poslanci československého Národního shromáždění
- Členové KSČ
- Členové Ústředního výboru Komunistické strany Československa
- Nositelé Řádu republiky
- Signatáři Charty 77
- Českoslovenští politici české národnosti
- Osobnosti československého odboje během druhé světové války
- Vyloučení z KSČ
- Členky SOCDEM
- Čestní občané města Kutná Hora
- Čestní občané města Strakonice
- Narození 8. srpna
- Narození v roce 1897
- Narození v Kutné Hoře
- Úmrtí 5. září
- Úmrtí v roce 1990
- Úmrtí v Praze