Louis de Marillac
| Louis de Marillac | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1573 |
| Úmrtí | 10. května 1632 Place de Grève, Paříž |
| Místo pohřbení | Kostel Saint-Jacques-de-la-Boucherie |
| Rodiče | Guillaume de Marillac |
| Příbuzní | Michel de Marillac a Louis de Marillac (sourozenci) |
| Civilní činnost | dvořan |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | maršál Francie |
| Velel | armáda v Itálii armáda v Champagni |
| Války | Obléhání La Rochelle (1627–1628) Válka o dědictví mantovské |
 multimediální obsah na Commons | |
Louis de Marillac, hrabě de Beaumont-le-Roger (1573[1] – 10. května 1632, Place de Grève, Paříž) byl francouzský voják a šlechtic, bratr francouzského politika Michela de Marillac. Dosáhl hodnosti maršála Francie. Ačkoli proti němu nebyly žádné důkazy, byl v roce 1630 na příkaz kardinála Richelieua zatčen, souzen za velezradu a roku 1632 popraven.
Život
[editovat | editovat zdroj]Za vlády Jindřicha IV. žil na jeho dvoře. Díky funkci, kterou zde vykonával, byl v častém kontaktu s králem.[2] Poté působil jako guvernér Verdunu a velitel armády v Champagni.[3] Roku 1629 byl jmenován maršálem Francie.[2] Po boku Ludvíka XIII. se účastnil obléhání La Rochelle.[4]
Oběť spiknutí
[editovat | editovat zdroj]Dne 10. listopadu 1630 byl Louis de Marillac jmenován velitelem armády v Itálii, kde právě probíhala Válka o dědictví mantovské. V té době se jeho bratr Michel de Marillac stal účastníkem neúspěšného spiknutí, jehož cílem bylo svržení kardinála Richelieu z pozice prvního ministra Francie. Tento pokus o odstranění Richelieua se nazývá Den oklamaných. Existovalo podezření, že by maršál Marillac mohl s armádou táhnout svému bratrovi na pomoc. Ačkoli proti němu nebyly žádné důkazy, byl na příkaz Richelieua zatčen a obviněn z velezrady. Přelíčení s Marillacem se konalo před zvláštním tribunálem, jehož členy vybral osobně kardinál Richelieu. Protože soudci neprojednávali případ zcela podle kardinálových představ, bylo jednání přesunuto do domu v Rueilu, který Richelieu vlastnil. Jednalo se o formu nátlaku na členy tribunálu.[5] Celý proces dohromady trval osmnáct měsíců a maršál Marillac v něm byl odsouzen k trestu smrti a následně popraven na náměstí de Grève v Paříži.[1] Záznamy o jednání soudu byly příkazem krále Ludvíka XIII. zničeny.[5]
Poprava Louise de Marillac měla působit jako exemplární trest, který měl zabránit dalšímu spiknutí proti vévodovi de Richelieu. Nespravedlnost tohoto rozhodnutí ale také vyvolala ve Francii vlnu nesouhlasu.[5]
Neteří maršála de Marillac byla svatá Louisa de Marillac.[6][7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b KAMEN, Henry. Who's who in Europe, 1450-1750. Londýn: Routledge, 2000. Dostupné online. ISBN 0-415-14727-1. S. 195. (anglicky)
- ↑ a b PARDOE, Julia. Louis XIV. and the Court of France, svazek I.. Londýn: Richard Bentley, 1847. S. 113. (anglicky)
- ↑ BLANCHARD, Jean-Vincent. Eminence: Cardinal Richelieu and the Rise of France. New York: Walker Publishing Company, 2001. ISBN 978-0-8027-1704-7. (anglicky)
- ↑ REGNAULTOVÁ, Vincent. St. Louise de Marillac: Servant of the Poor, kapitola III.. Charlotte: TAN Books, 1984. ISBN 0-89555-215-9. (anglicky)
- ↑ a b c KNECHT, Robert J. Richelieu. Překlad Stanislava Pošustová. Litomyšl: Paseka, 2002. ISBN 80-7185-430-1. S. 41–44, 57. [Dále jen: Knecht].
- ↑ DINAN, Susan E.; MEYEROVÁ, Debra. Women and Religion in Old and New Worlds. Londýn, New York: Routledge, 2001. ISBN 0-415-93035-9. S. 91. (anglicky)
- ↑ Sv. Luisa de Marillac [online]. Vincentky.cz, Kongregace milosrdných sester sv. Vincenta de Paul [cit. 2016-09-03]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Louis Marillac na Wikimedia Commons
