Přeskočit na obsah

Lotrando a Zubejda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lotrando a Zubejda
Země původuČeskoČesko Česko
BulharskoBulharsko Bulharsko
FrancieFrancie Francie
Jazykčeština
Délka106 min
Žánrpohádka
PředlohaKarel Čapek
ScénářZdeněk Svěrák
RežieKarel Smyczek
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleJiří Strach
Barbora Seidlová
Pavel Zedníček
Arnošt Goldflam
Jiří Pecha
Jiří Lábus
Miroslav Táborský
Ladislav Gerendáš
Jaroslav Sypal
Marián Labuda
Ljuba Krbová
ProdukceKarel Škop
Robert Fuksa
HudbaJaroslav Uhlíř
KameraJan Malíř
StřihZdeněk Patočka
Výroba a distribuce
PremiéraČesko 11. září 1997
Lotrando a Zubejda na FP, ČSFD, Kinoboxu, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lotrando a Zubejda je bulharsko-francouzsko-česká koprodukční filmová pohádka režiséra Karla Smyczka a scenáristy Zdeňka Svěráka z roku 1997. Děj je založen na motivu pocházejícího ze dvou pohádek z knihy Devatero pohádek Karla Čapka (konkrétně: Druhá loupežnická pohádka a Velká pohádka doktorská). Film byl v českých kinech premiérově uveden 11. září 1997. Česká televizní premiéra se odehrála na stanici ČT1 24. prosince 1998, kdy byl odvysílán jako štědrovečerní pohádka České televize.

Film byl natáčen mj. v Polné v muzejní expozici věnované školství v minulosti.[1]

V Čechách je mnoho lesů, kde si na člověka mohou počíhat loupežníci, z nich nejstrašnější je vyvrhel Lotrando. Lotrandův syn vyrostl jak dříví v lese, a tak se otec rozhodl dát syna do klášterní školy. Z loupežnického synka se však stane mírumilovný vzdělanec. Když mladý Lotrando vidí svého otce umírat, slíbí mu na smrtelné posteli, že se ujme jeho živnosti a nikdy nebude pracovat. Tento slib se však vůbec neslučuje s jeho výchovou. Tak se stane, že ji se svou povahou nemůže vykonávat a je bez živnosti. Mezitím v sultánství Solimánském si nikdo neví rady s princeznou Zubejdou, která již dlouhou dobu stůně. Proto se vypraví delegace v čele s Halím do české kotliny. Zde naleznou hned dvojitého doktora, DrVoštěpa DrNce. Ten ale odmítne jít vykonat své služby do sultánství Solimánského bez svého nového přítele Lotranda. Teprve po příjezdu zjistí, že cizinci nepotřebují služeb drvoštěpa, ale doktora. Pokud se jim ale nepodaří vyléčit princeznu, budou oba o hlavu kratší. Lotrando si ale včas vzpomene, že kam nechodí slunce, tam chodí lékař. Vykácí tedy les vedle princeznina okna, čímž se princezna vyléčí. Než však stihnou vyrazit na cestu zpátky, princezna Zubejda se s Lotrandem do sebe zamilují. Lotrando pak zjistí, že Zubejdina chůva La Mad / Madla je jeho matka. Tak se Zubejda vydá s Lotrandem, jeho matkou, cestovatelem Lustigem a Drncem do české kotliny, kde se z Lotranda stane mladý pan učitel.

Česká kotlina

[editovat | editovat zdroj]

Loupežníci a okradení

[editovat | editovat zdroj]
Jiří Strach mladý Lotrando
Jiří Pecha starý Lotrando
Jaroslava Kretschmerová maceška
Jiří Lábus loupežník Vincek
Jan Bonaventura loupežník
Otmar Brancuzský loupežník
Zdeněk Vronský loupežník
Jan Müller loupežník
Jan Hraběta loupežník
Miloslav Čížek loupežník
Josef Kubíček oloupený forman z Vimperka
Petr Brukner přepadený kupec z Vizovic
Josef Karlík otec převor
Vladimír Javorský páter Amadeus
Bořivoj Penc páter Dominik
Antonín Bubeník páter Spiridion
Jakub Hladík mnich
Jakub Staněk mnich
Petr Smyczek mnich
Lukáš Kočí mnich

Drnec s rodinou

[editovat | editovat zdroj]
Pavel Zedníček drvoštěp Drnec
Naďa Konvalinková Drncova žena
Barbora Srncová-Kveviková Drncova sestra Anna
Josef Kolínský Drncův syn
Johan Kolínský Drncův syn
Anna Kolínská Drncova dcera
Viktorie Kolínská Drncova dcera
Bedřich Zedníček Drncův otec
matka Pavla Zedníčka Drncova matka

Sultánství Solimánské

[editovat | editovat zdroj]
Barbora Seidlová princezna Zubejda
Marián Labuda sultán Solimán
Miroslav Táborský vyslanec Hálí
Ladislav Gerendáš vyslanec Bélí
Jaroslav Sypal vyslanec Zélí
Oldřich Navrátil muezzin
Petar Ivanov kat
Karel Smyczek léčitel na konci řady
velbloudice Aisha velbloud
Zdeněk Svěrák vypravěč
Arnošt Goldflam cestovatel a obchodník s bižuterií Lustig z Jablonce
??? nomád s oslem

Zasazení do prostoru

[editovat | editovat zdroj]

Mladý Lotrando uvádí, že jeho domovem je „Zadní Lhota severně od Makotřas“. Takové místo skutečně existuje. Stojí však za zmínku, že Zadní Lhota, která se nachází u Děčína v Ústeckém kraji, leží asi 60 km severně od Makotřas, které se nachází u Kladna ve Středočeském kraji.

Pozoruhodné je i to, že první přepadený kupec pochází z Vimperka, který leží u Prachatic v Jihočeském kraji, druhý naopak z Vizovic, které leží u Zlína ve Zlínském kraji. Minimálně v případě druhého kupce je zřejmé, že je přepaden opravdu v blízkosti Vizovic, jelikož říká: „Tak starej Lotrando je po smrti. To budou mít chlapi ve vizovický hospodě radost.“

V pohádce zazní šestice písní od skladatele Jaroslava Uhlíře a textaře Zdeňka Svěráka. Píseň Řízni, řízni je zpívána celkem dvakrát, ostatní jen jednou. Postupně se tak ve filmu objeví písně:

  • Pod dubem
  • Lotr intelektuál
  • Mniši
  • Řízni, řízni
  • Seznamte se
  • Putování
  • Řízni, řízni
  • Nám se stalo něco překrásného
  1. MUDROVÁ, Ivana. Kam značky nevedou III. a další podivuhodné cesty. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-891-4. Kapitola Historická procházka půvabnou Polnou, s. 140–147. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]