Lord strážce pěti přístavů

Lord strážce pěti přístavů (Lord Warden of the Cinque Ports) je čestná ceremoniální funkce ve Spojeném království. Jako jedna z nejstarších a dodnes existujících institucí v Anglii byl zřízen v 11. století (název lord strážce pěti přístavů „Cinque Ports“ se ustálil až ve 13. století). Ve středověku byl lord strážce pěti přístavů faktickým správcem jižního pobřeží Anglie s rozsáhlými pravomocemi v politickém uspořádání království. Přibližně od doby anglické revoluce ztratil úřad politický vliv, ale jako čestná hodnost byl udělován významným osobnostem britských dějin včetně sedmi premiérů. Díky bezmála tisícileté existenci je hodnost lorda strážce pěti přístavů dodnes prestižním postem v hierarchii dvorských úřadů Spojeného království. V letech 2004–2022 funkci zastával bývalý vrchní velitel britského loďstva velkoadmirál baron Michael Boyce (1943–2022).

Historie

Když Vilém I. Dobyvatel v roce 1066 ovládl Anglii, z vlastní zkušenosti poměrně snadné možnosti dobytí britských ostrovů si byl vědom zranitelnosti jižního anglického pobřeží. Proto vybral pět přístavů, jimž udělil zvláštní výsady a postavení nezávislé na správě hrabství, kam administrativně spadaly. Jednalo se o města Sandwich, Dover, Hythe, Romney a Hastings, později k nim přibyly ještě přístavy Winchilsea a Rye. Do čela tohoto zvláštního samosprávného celku byl postaven guvernér se sídlem na hradě Dover Castle. Původní název funkce byl Keeper of the Coast, pojmenování lord strážce pěti přístavů se ustálilo až ve 13. století. Kromě výsad měly jmenované přístavy také povinnosti, a to především stavbu a vyzbrojování lodí pro státní potřeby, stejně jako udržování určitého počtu válečných plavidel ve svých loděnicích. Lord strážce také nominoval poslance za přístavy do Dolní sněmovny. Jednalo se o 16 poslaneckých mandátů, takže přibližně do 16. až 17. století měl lord strážce i značný politický vliv. Poklesem významu jmenovaných přístavů došlo k redukci poslanců parlamentními reformami v letech 1832 a 1885 na pouhé tři^[1]. Následnou zákonnou úpravou místní samosprávy zanikl i institut tzv. pěti přístavů.

Přibližně od doby restaurace Stuartovců nebyly s úřadem lorda strážce pěti přístavů spojeny žádné mimořádné pravomoce, funkce však přetrvává dodnes a díky téměř tisícileté tradici patří k nejvyšším čestným postům Spojeného království. Zhruba od 18. století byl úřad udělován jako čestná a často doživotní funkce pro významné osobnosti britských dějin, takže mezi lordy strážci pěti přístavů je několik premiérů (William Pitt mladší, Winston Churchill) nebo slavných vojevůdců (maršál Wellington). Úřad zastávalo během historie také několik členů královské rodiny, mezi nimi i jedna žena, královna-matka Alžběta. Po její smrti zůstala funkce dva roky neobsazena a od roku 2004 je lordem strážcem pěti přístavů bývalý vrchní velitel loďstva Spojeného království velkoadmirál baron Michael Boyce (*1942).

Walmer Castle

Původním sídlem lorda strážce pěti přístavů byl hrad Dover Castle v Kentu, v 18. století se oficiální rezidencí stal hrad Walmer Castle, postavený v letech 1539–1540 Jindřichem VIII. jako součást obranného systému proti případné francouzské invazi. Z nepohodlného Doveru se do Walmer Castle jako první nastěhoval vévoda z Dorsetu, který byl lordem strážcem pěti přístavů téměř čtyřicet let a zahájil stavební úpravy stírající původní ráz vojenské pevnosti. Úpravám hradu a parku se věnovali i jeho další nástupci (William Pitt nebo 2. hrabě Granville). Někteří lordi strážci zde také zemřeli, například vévoda Wellington. Hned při své první návštěvě zde zemřel také ministr financí William Henry Smith ještě předtím, než byl do funkce lorda strážce oficiálně uveden. Ve 20. století byl hrad Walmer Castle k dlouhodobým pobytům využíván již jen zřídka. V současnosti zůstává stále oficiálním sídlem lorda strážce pěti přístavů, ale spravuje jej organizace English Heritage a je přístupný veřejnosti.

Seznam lordů strážců pěti přístavů od 16. století

Jméno	Foto	Nástup do funkce	Konec funkce	Životní data
Vévoda z Yorku (pozdější král Jindřich VIII.)^{[pozn. 1]}		1493	1509	1491–1547
Sir Edward Poynings		1509	1521	1459–1521
Sir Edward Guildford		1521	1533	1474–1534
George Boleyn, vikomt Rochford		1533	1536	1504–1536
Henry Fitzroy, vévoda z Richmondu (nemanželský syn Jindřicha VIII.)		1536		1519–1536
Sir Thomas Cheney		1536	1539	1485–1558
Arthur Plantagenet, 1. vikomt Lisle (nemanželský syn Eduarda IV.)		1539	1542	1461/1475–1542
Sir Thomas Cheney		1542	1558	1485–1558
William Brooke, 10. baron Cobham		1558	1597	1527–1597
Henry Brooke, 11. baron Cobham		1597	1603	1564–1618
Henry Howard, 1. hrabě z Northamptonu		1604	1614	1540–1614
Robert Carr, 1. hrabě ze Somersetu		1614	1615	1587–1645
Edward la Zouche, 11. baron Zouche		1615	1624	1556–1625
George Villiers, 1. vévoda z Buckinghamu		1624	1628	1592–1628
Theophilus Howard, 2. hrabě ze Suffolku		1628	1640	1584–1640
James Stewart, 4. vévoda z Lennoxu		1641	1642	1612–1655
Edward Boys		1642	1646	1579–1646
John Boys		1646	1648	1607–1664
Algernon Sidney		1648	1651	1623–1683
Thomas Kelsey		1651	1654	–1680
Robert Blake		1654	1657	1599–1657
Heneage Finch, 3. hrabě z Winchilsey^{[pozn. 2]}		1660		1628–1689
Vévoda z Yorku (pozdější král Jakub II.)		1660	1669	1633–1701
Heneage Finch, 3. hrabě z Winchilsey	]	1669	1689	1628–1689
John Beaumont		1689	1691	1636–1701
Henry Sydney, 1. hrabě z Romney		1691	1702	1641–1704
princ Jiří Dánský		1702	1708	1653–1708
Lionel Sackville, 7. hrabě z Dorsetu		1708	1713	1688–1765
James Butler, 2. vévoda z Ormonde		1713	1714	1665–1745
Lionel Sackville, 7. hrabě z Dorsetu		1714	1717	1688–1765
John Sidney, 6. hrabě z Leicesteru	]	1717	1727	1680–1737
Lionel Sackville, 1. vévoda z Dorsetu		1727	1765	1688–1765
Robert Darcy, 4. hrabě z Holdernessu		1765	1778	1718–1778
Frederick North, 2. hrabě z Guildfordu		1778	1792	1733–1792
William Pitt mladší		1792	1806	1759–1806
Robert Jenkinson, 2. hrabě z Liverpoolu		1806	1828	1770–1828
Arthur Wellesley, 1. vévoda z Wellingtonu		1829	1852	1769–1852
James Broun-Ramsay, 1. markýz z Dalhousie		1853	1860	1812–1860
Henry Temple, 3. vikomt Palmerston		1861	1865	1784–1865
Granville Leveson-Gower, 2. hrabě Granville		1865	1891	1815–1891
William Henry Smith^{[pozn. 3]}		1891		1825–1891
Frederick Hamilton-Temple-Blackwood, 1. markýz Dufferin		1891	1895	1826–1902
Robert Cecil, 3. markýz ze Salisbury		1895	1903	1830–1903
George Curzon, 1. baron Curzon		1904	1905	1859–1925
Princ waleský (pozdější král Jiří V.)		1905	1907	1865–1936
Thomas Brassey, 1. hrabě Brassey		1908	1913	1836–1918
William Lygon, 7. hrabě Beauchamp		1913	1934	1872–1938
Rufus Isaacs, 1. markýz z Readingu		1934	1935	1860–1935
Freeman Freeman-Thomas, 1. markýz z Willingdonu		1935	1941	1866–1941
Sir Winston Spencer Churchill^{[pozn. 4]}		1941	1965	1874–1965
Sir Robert Gordon Menzies		1965	1978	1894–1978
Alžběta, královna-matka		1978	2002	1900–2002
Michael Boyce, 1. baron Boyce		2004	2022	1943–2022
2022	neobsazeno

Odkazy

Poznámky

↑ Funkci obdržel ve věku dvou let a po dobu jeho nezletilosti jej zastupoval Edward Poynings, který pak po Jindřichově nástupu na trůn úřad formálně převzal.
↑ V roce 1660 byli naživu dva členové rodu Finchů se shodným křestním jménem Heneage a oba po restauraci Stuartovců zastávali vysoké funkce. I když z dostupných pramenů není úplně patrné, který z nich zastával v roce 1660 funkci lorda strážce pěti přístavů, většina zdrojů se dnes shoduje v tom, že se jednalo o 3. hrabě z Winchilsey, který měl s královskou rodinou blízké kontakty již z doby exilu.
↑ Zemřel ještě před oficiálním uvedením do funkce.
↑ Do funkce byl oficiálně uveden až po skončení druhé světové války v roce 1946.

Reference

↑ Ottův slovník naučný; díl V., s. 385 Praha, 1892 (reprint 1997) ISBN 80-7185-102-7

Externí odkazy

Oficiální web konfederace pěti přístavů

[2] Funkci obdržel ve věku dvou let a po dobu jeho nezletilosti jej zastupoval Edward Poynings, který pak po Jindřichově nástupu na trůn úřad formálně převzal.

[3] V roce 1660 byli naživu dva členové rodu Finchů se shodným křestním jménem Heneage a oba po restauraci Stuartovců zastávali vysoké funkce. I když z dostupných pramenů není úplně patrné, který z nich zastával v roce 1660 funkci lorda strážce pěti přístavů, většina zdrojů se dnes shoduje v tom, že se jednalo o 3. hrabě z Winchilsey, který měl s královskou rodinou blízké kontakty již z doby exilu.

[4] Zemřel ještě před oficiálním uvedením do funkce.

[5] Do funkce byl oficiálně uveden až po skončení druhé světové války v roce 1946.

[1] Ottův slovník naučný; díl V., s. 385 Praha, 1892 (reprint 1997) ISBN 80-7185-102-7

[1]

[pozn. 1]

[pozn. 2]

[pozn. 3]

[pozn. 4]