Lidija Aleksejevna Čarská

Lidija Aleksejevna Čarská
Lidija Aleksejevna Čarská
	Na dače v Sestrorecku (1913)
Rodné jméno	Lidija Aleksejevna Voronovová
Narození	31. ledna 1875; Petrohrad
Úmrtí	18. března 1938 (ve věku 62 let); Adler
Místo pohřbení	Smolenský pravoslavný hřbitov
Národnost	ruská
Stát	Ruské impérium
Období	1901–1918
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lidija Aleksejevna Čarská (rusky Лидия Алексеевна Чарская); 31. ledna 1875, Sankt-Petěrburg – 18. března 1938, Adler, dnes sídliště v Soči) byla ruská spisovatelka, autorka knih pro děti a mládež a divadelní herečka.

Život a tvorba

Lidija se narodila 19. ledna 1875^greg. (podle jiných údajů 1878) v Carském Selu (některé zdroje udávají místo narození Kavkaz). Věrohodné údaje o její rodině chybí; otec Alexej Aleksandrovič Voronskoj byl vojenský inženýr, plukovník, v roce 1913 již generálporučík, matka, o které není známo téměř nic, zemřela při porodu. (V autobiografickém příběhu rusky За что? píše Čarská, že ji vychovávaly tety z matčiny strany.) Později se otec znovu oženil, v některých dílech autorka vzpomíná na nevlastní bratry a sestry. Sedm let (1886–1893) strávila v Pavlovském ženském institutu v Petrohradu. Dojmy ze školního života se staly materiálem pro její knihy. V deseti letech se pokoušela psát verše a od patnácti let si psala deník, který se zčásti zachoval.

Studovala herectví na Carské divadelní škole v Petrohradu, v roce 1898, po ukončení studia, nastoupila do Petrohradského Alexandrovského Carského divadla, ve kterém pracovala do roku 1924. Hrála v nevýznamných vedlejších rolích, za které byla bídně placena. Lydia, mající syna Jurije, trpěla nedostatkem prostředků, což ji přivedlo k práci spisovatelky. V roce 1901 začala psát povídku Записки маленькой гимназистки (Zápisky mladé gymnasistky) založenou na jejích deníkových zápiscích z dob studií, kterou publikovala na pokračování v dětském časopise Задушевное слово pod divadelním pseudonymem L. Čarská (pocházejícím od чары - kouzla). Zápisky jí přinesly neobyčejný úspěch a Čarská skutečně „ovládla mysl“ ruských dětí, především školaček. Například v roce 1911 komise Moskevské společnosti pro šíření znalostí provedla mezi školáky průzkum, jehož výsledky byly prezentovány na sjezdu knihovníků. Děti četly většinou Gogola (34%), Puškina (23%), Čarskou (21%), Twaina (18%), Turgeněva (12%).

Rodina

Poprvé se vdala v osmnácti letech, za muže si vzala důstojníka Borise Čermilova, narodil se jim syn Jurij. Manželství netrvalo dlouho, brzy po narození syna Boris odjel na Sibiř a s Lidijí se rozvedl. Další osudy Jurije i jeho otce jsou neznámé, je možné, že zahynul v období Občanské války, avšak podle jiných údajů zůstal naživu a ve třicátých letech sloužil na Dálném východě.

Podle některých údajů byl druhý manžel Lidije výrazně mladší, v dětství čítal její práce, v dospělém věku oblíbenou spisovatelku vyhledal, několik let jí pomáhal a poté si ji vzal.^[1] Jeho další osudy jsou také neznámé.

Bibliografie (výběr)

Княжна Джаваха (česky: Džavachovské hnízdo; přeložil Ladislav Ryšavý, ilustroval Věnceslav Černý)
Смелая жизнь (česky: Smělý život; přeložil Jaroslav Janeček, ilustroval Věnceslav Černý)
Записки институтки (česky: Zápisky malé gymnasistky; přeložil F.J. Matěcha ; ilustroval Josef Kočí
Lidunčino štěstí (též jako Dvorec v lese); přeložil Jan Jílek ; illustroval František Ženíšek jun.; V Praze : Jos. R. Vilímek, 1923
Лесовичка (česky: Lesní žínka, překlad Bohumila Mužíka s 11 ilustracemi V. Čutty; V Praze : Šolc a Šimáček, 1929)
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Lidija Aleksejevna Čarská

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Чарская, Лидия Алексеевна na ruské Wikipedii.

↑ Фея с петербургского двора

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Lidija Aleksejevna Čarská na Wikimedia Commons
Lidija Aleksejevna Čarská v Databázi knih

[1] Фея с петербургского двора

[1]