Lčovice
| Lčovice | |
|---|---|
 Zámek ve Lčovicích | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Vimperk |
| Obec s rozšířenou působností | Vimperk (správní obvod) |
| Okres | Prachatice |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°6′53″ s. š., 13°51′2″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 139 (2024)[1] |
| Rozloha | 5,77 km²[2] |
| Katastrální území | Lčovice |
| Nadmořská výška | 566 m n. m. |
| PSČ | 384 81 |
| Počet domů | 89 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Lčovice 64 384 81 Čkyně [email protected] |
| Starostka | Ivo Müller |
| Oficiální web: www | |
  Lčovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 561649 |
| Kód části obce | 24252 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lčovice (dříve a v místním nářečí Elčovice[4]) jsou obec v okrese Prachatice v Jihočeském kraji. Leží zhruba devět kilometrů severovýchodně od Vimperka a šest kilometrů jihozápadně od Volyně. Žije zde 139[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Nejstarší historicky doložená zmínka o Lčovicích je z roku 1321, kdy se uvádí jistý Zbraslav ze Lčovic (Sbraslao de Ebizouiz). Na místě dnešního zámku byla v té době vybudována gotická tvrz.
Roku 1360 připadla ves jako odúmrť koruně a král ji věnoval Bočkovi z Velhartic. Přesto se ještě v roce 1397 připomíná Jan ze Lčovic jako purkrabí na strakonickém hradě.
Po několika dalších majitelích získal Lčovice na konci 14. století rod vladyků z Čestic. Poslední mužský člen rodu, Přech, odkázal statky Lčovice a Čestice své dceři Janě, která se na začátku 17. století provdala za Bernarta z Hodějova. Za jejich vlády byla zřejmě stará tvrz přestavěna na renesanční zámek.
Bernart a jeho bratr Jan Jiří zemřeli za stavovského povstání a po bitvě na Bílé hoře byl zámek, dvůr i ves Lčovice a čestický statek zkonfiskovány.
V roce 1622 je koupil Jindřich Michal Hýzrle z Chodů a zámek přestavěl a rozšířil. V roce 1629 vypuklo na panství nevolnické povstání, které bylo tvrdě potlačeno.
Jindřichův syn, František Michal Hýzrle, prodal Lčovice v roce 1694 hraběnce Anně Marii Althanové, rozené z Aspermontu, která zanedlouho postoupila statek manželce svého syna Anně Marii, rozené Lažanské. Z této doby se zachoval popis zámku s hlubokým příkopem a mostem, „pěkným mázhausem, velkou síní, palácem s tabulnicí a 11 pokoji, komorami, kaplí, lékárnou a dalšími světnicemi“.
V roce 1719 si panství pronajímal bývalý volyňský hejtman Vilém Adam Foltýn.[5]
Od roku 1768 vlastnil lčovické panství rod Sickingenů, za nichž byl přestavěn zámek v pozdně barokním slohu. V roce 1791 hraběnka Františka Sickingenová odevzdala lčovické panství svému bratru hraběti Františku Sweerts-Šporkovi.
V následujících letech se majitelé panství a zámku často měnili. Nejvýznamnějším z nich byl architekt Josef Zítek (Národní divadlo, Rudolfinum, Mlýnská kolonáda v Karlových Varech), který se v roce 1881 oženil s Bertou, dcerou dosavadního vlastníka lčovického velkostatku Jana Adolfa Lipperta a v roce 1883 Lčovice od tchána koupil.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 407 | 417 | 388 | 362 | 360 | 386 | 349 | 236 | 261 | 252 | 187 | 156 | 132 | 143 | 133 |
| Počet domů | 52 | 56 | 58 | 61 | 60 | 62 | 65 | 69 | 65 | 66 | 58 | 72 | 77 | 81 | 89 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Mezi lety 1850–1921 Lčovice patřily jako osada obce k Malenicím v okrese Strakonice. V letech 1922–1963 byly obcí v okrese Strakonice (1922–1930), poté v okrese Vimperk (1950) a později v okrese Prachatice. Od roku 1964 do 31. prosince 1991 patřily jako část obce ke Čkyni a od 1. ledna 1992 jsou opět samostatnou obcí.[8]
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 6. ledna 2021.[9]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Zámek
[editovat | editovat zdroj]Zámek je dvoupatrová budova nepravidelného půdorysu s raně barokním arkádovým průčelím. Půdorys hlavní budovy zámku je z větší části tvořen původní gotickou tvrzí s dvěma metry silným zdivem. Ve výklenku v levé stěně nástupního schodiště je také dodnes dochován lomený gotický portál. Vstupní brána pochází z první poloviny 19. století. K severnímu nároží zámku je připojena patrová desetiboká barokní přístavba s klenutým přízemím.
V parku, který byl založen v roce 1660, stojí osmiboká, raně barokní kaple Nejsvětější Trojice (1669) zakončená kupolí a lucernou, vyzdobenou malbou s bohatým štukem. Osmiboký je i pavilón se znakem Hýzrlů z Chodů. Stejný půdorys má i grotta s částečně dochovanými nástěnnými malbami.
Mezi majiteli zámku byl i architekt (a pozdější baron) prof. Josef Zítek, který se oženil s dcerou majitelky zámku Bertou Lippert.
Před rokem 1989 zámek sloužil jako rekreační zařízení ROH pro zaměstnance podniku ČKD Praha. O letních prázdninách byl areál zámku vyhrazen pionýrským táborům. Dnes je budova zámku i přilehlý zámecký park soukromým majetkem a není běžně veřejnosti přístupná. Zámek i park jsou však památkově chráněné objekty.
Nádraží
[editovat | editovat zdroj]Slavnostně otevřeno současně s tratí č.198 dne 14.10 1893. Za zmínku stojí, že v roce 1905 zde projel císař František Josef I. u příležitosti císařských vojenských manévrů. V době, kdy vlastnil zámek Josef Zítek, stavitel Národního divadla, se na nádraží vozily bedny se sýry, které se ve Lčovicích vyráběly. Sýry měly na reklamním štítku zelený čtyřlístek a uprostřed písmeno E.[10] Nebo také to že se v roce 1980 objevilo ve filmu Trhák. Po roce 1989 upadl na trati provoz a nádraží začalo chátrat, v roce 2011 byl na budovu od SŽDC vydán demoliční záměr. Zastupitelstvo obce s tímto záměrem nesouhlasilo a tak budovu v r. 2017 obec odkoupila. Budova vyžadovala rozsáhlou rekonstrukci na kterou obec neměl peníze a tak je od r. 2017 budova nádraží v soukromém vlastnictví[10] Současný majitel budovu zrekonstruoval a pořádá v ní kulturní akce[11]
Další pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kaple svatého Antonína Paduánského
- Kaple svatého Jana Nepomuckého
- Kaple svatého Václava
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Brána zámku -
-
Kaplička svatého Václava
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Lčovice, s. 6.
- ↑ SOkA Strakonice, Archiv města Volyně 1370 - 1945 (1952), inventární číslo 48. Liber contractuum, Knihy městské Nr. 1, zal. 1703. Volyně: [s.n.], (1686) 1691–1852. Dostupné online. S. 221.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 276.
- ↑ Udělené symboly – Lčovice [online]. 2021-01-06 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ a b LČOVICE, Obec. O obci. www.lcovice.cz [online]. [cit. 2024-03-04]. Dostupné online.
- ↑ nádraží Lčovice | zachraňujeme budovu nádraží pošumavské lokálky [online]. [cit. 2024-03-04]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- August Sedláček: Hrady zámky a tvrze Království českého XI/276, ARGO 1997, ISBN 80-7203-140-6
- Ladislav Svoboda a kol.: Encyklopedie českých tvrzí, II. díl, ARGO 2000. ISBN 80-7203-279-8
- František Kašička ; Bořivoj Nechvátal ; Kresby Kateřina Kábrtová: Tvrze a hrádky na Prachaticku, Okresní muzeum v Prachaticích 1990, ISBN 80-950058-2-9
- Karel Tříska a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 5., Jižní Čechy, Praha, Svoboda, 1986
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lčovice na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Lčovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Státní správa
