Lékořice lysá

Lékořice lysá
	Lékořice lysá (Glycyrrhiza glabra)
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	bobotvaré (Fabales);
Čeleď	bobovité (Fabaceae);
Rod	lékořice (Glycyrrhiza);
Binomické jméno
	Glycyrrhiza glabra; L., 1753
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lékořice lysá (Glycyrrhiza glabra) je léčivá rostlina z čeledi bobovitých.

Popis

Lékořice je 1 m až 1,5 m vysoká vytrvalá rostlina s rovným silným stonkem a dlouhými kořeny. Květy jsou uspořádány do bledě fialových rovných hroznů. Kvete v červnu a červenci. Plodem je lysý lusk. Listy má lichozpeřené, jednotlivé lístky jsou vejčité.

Areál rozšíření

Původně pochází ze Středomoří. V českých zemích se začala pěstovat až v 16. století, kdy ji do střední Evropy rozšířili benediktini z Bamberku.^[2] Zplaněla na jižní Moravě, v okolí Mikulova, Bzence a Hustopečí.

Použití

Kořeny této rostliny patří k důležitým přírodním drogám užívaným hojně jak v lidovém léčitelství tak i v praktickém lékařství. Kořeny lékořice lysé se sbírají na podzim. Sušení probíhá při teplotě kolem 30 °C. Droga má výraznou vůni a lehce štiplavou chuť. Z kořene lékořice se připravuje extrakt – naseká se na malé kousky a rozemele se. Vzniklá hmota se dále vaří dokud nezíská černou barvu a potřebnou hustotu. Extrakt má potom podobu tzv. pendreku.

Lékořice byla využívána již v léčitelství starověkého Egypta. Ve starověké Indii byla lékořice svařená v mléce společně s cukrem, kořenem šáchoru a pepřem používána jako afrodisiakum.^[3] Užívala se i ve středověku – Mattioliho herbář zmiňuje zevrubný postup při pěstování, sklizni i přípravě léčivých prostředků z lékořice. V Českých zemích bylo pak nejoblíbenější užívání léčivého odvaru z lékořice ke tlumení dráždivého kašle.

Látky z lékořice podporují tvorbu žaludečních šťáv a naopak působí proti tvorbě žaludečních a dvanáctníkových vředů. Dále vyvolávají naředění hustého hlenu z dýchacích cest. Proto se používá jako doplněk ke zmírnění kašle a na podporu vykašlávání při astmatu nebo chronické bronchitidě. V malých dávkách podporuje lékořice častější močení, ve vyšších dávkách močopudné účinky naopak mizí. Z dalších účinků je známo například působení proti zánětu a zvýšenému svalovému napětí.

Nadměrné užívání extraktu z lékořice se může projevit zvýšením krevního tlaku a potlačením močení. Při dlouhodobé konzumaci působí látky z lékořice podobně jako kortikosteroidy, proto se dlouhodobé užívání nedoporučuje.

Účinné látky

Obsahuje asi 20 % škrobu, 6 % hořčin, saponiny – glycyrrhizin (který je 50krát sladší než sacharóza), monosacharidy, oligosacharidy s uronovými kyselinami, glykosidy (likviricin, likviricigenin, izolikviricigenin, formononetin), oxykumariny, cyklitoly (pinitol) a dibenzoylmethan.^[4] V semenech lékořice je obsažen toxický kanavanin.

Toxicita

Je známé, že nadměrná konzumace lékořice, nebo lékořicových cukrovinek je toxická pro játra, kardiovaskulární systém, může vyvolat hypertenzi a otoky. V ojedinělých případech se krevní tlak zvyšuje nadměrnou konzumací lékořicového čaje, ale příznaky vždy brzy odezní, pokud se s konzumací přestane. Většina případů hypertenze z lékořice byla způsobena tím, že člověk pozřel příliš velké množství lékořice. Konzumace pouhých 50 g cukrovinek z lékořice denně za dva týdny může způsobit významné zvýšení krevního tlaku.^[5]

Odkazy

Reference

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
↑ BÖHM, Jan. Průvodce nevymrzající zahradou, její vliv na výživu a zdraví lidské, s hlavním zřetelem na nezamrzající ovocné keře a stromy Mičurinovy, vyzkoušené ovoce domácí a plody málo známé. Blatná: Nákladem a tiskem firmy Bratří Římsové, (nedatováno). S. 79.
↑ ZENTRICH, Josef A.; JONÁŠ, Josef. Věčně zelené naděje. Ústí nad Labem: Severočeské nakladatelství Dialog, 1990. ISBN 80-7047-035-6. Kapitola Touha po mladosti, s. 330.
↑ MANCIA, Marisela D.; REID, Michelle E.; DUBOSE, Evan S.; CAMPBELL, James A.; JACKSON, Kimberly M. Qualitative identification of dibenzoylmethane in licorice root (Glycyrrhiza glabra) using gas chromatography-triple quadrupole mass spectrometry. S. 91–94. Natural Product Communications [online]. 2014-01. Roč. 9, čís. 1, s. 91–94. Dostupné online. ISSN 1934-578X. PMID 24660472. (anglicky)
↑ CRAMER, Maria. A Man Died After Eating a Bag of Black Licorice Every Day. The New York Times. 2020-09-26. Dostupné online [cit. 2020-09-27]. ISSN 0362-4331. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu lékořice lysá na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo lékořice lysá ve Wikislovníku
Lékořice lysá na www.lekorice.eu
Lékořice lysá na www.leros.cz
Lékořice lysá na serveru Beltina
Lékořice lysá na mujweb.atlas.cz

[16925ce1812f795ce2e166e3fa8e11087fc6fa03-1] The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].

[2] BÖHM, Jan. Průvodce nevymrzající zahradou, její vliv na výživu a zdraví lidské, s hlavním zřetelem na nezamrzající ovocné keře a stromy Mičurinovy, vyzkoušené ovoce domácí a plody málo známé. Blatná: Nákladem a tiskem firmy Bratří Římsové, (nedatováno). S. 79.

[3] ZENTRICH, Josef A.; JONÁŠ, Josef. Věčně zelené naděje. Ústí nad Labem: Severočeské nakladatelství Dialog, 1990. ISBN 80-7047-035-6. Kapitola Touha po mladosti, s. 330.

[4] MANCIA, Marisela D.; REID, Michelle E.; DUBOSE, Evan S.; CAMPBELL, James A.; JACKSON, Kimberly M. Qualitative identification of dibenzoylmethane in licorice root (Glycyrrhiza glabra) using gas chromatography-triple quadrupole mass spectrometry. S. 91–94. Natural Product Communications [online]. 2014-01. Roč. 9, čís. 1, s. 91–94. Dostupné online. ISSN 1934-578X. PMID 24660472. (anglicky)

[5] CRAMER, Maria. A Man Died After Eating a Bag of Black Licorice Every Day. The New York Times. 2020-09-26. Dostupné online [cit. 2020-09-27]. ISSN 0362-4331. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]