Kyselina laurová
Kyselina laurová | |
---|---|
Strukturní vzorec | |
Obecné | |
Systematický název | kyselina dodekanová |
Triviální název | kyselina laurová, Acidum lauricum (lat.) |
Funkční vzorec | CH3[CH2]10COOH |
Sumární vzorec | C12H24O2 |
Vzhled | bílý prášek |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 143-07-7 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 200,317 76 g/mol |
Teplota tání | 44–46 °C |
Teplota varu | 298,9 °C |
Hustota | 0,880 g/cm³ (pevná látka) |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kyselina laurová (kyselina dodekanová, dříve též kyselina laurinová) je nasycená mastná kyselina se vzorcem CH3[CH2]10COOH . Je hlavní složkou palmojádrového a kokosového oleje, v ostatních rostlinných tucích je obsažena v podstatně menším množství. Je též obsažena v mléčném tuku (5,8 % v tuku lidského mléka, 2,2 % v kravském a 4,5 % v kozím)[zdroj?]. V čistém stavu je to pevná, sypká látka bílé barvy, pachem připomínající mýdlo.
Použití
[editovat | editovat zdroj]I když je v čistém stavu lehce dráždivá na sliznice, toxicita kyseliny laurové je velmi nízká. Jsou z ní vyráběny saponáty používané ve většině šamponů a tekutých mýdel. Nejčastěji používaným derivátem je laurylsulfát sodný.[2]
Kyselina laurová je známa tím, že urychluje reakce.
Jelikož je kyselina laurová levná, stabilní, netoxická a dobře se s ní pracuje, bývá používána ke studiu vlivu různých látek na snížení bodu tuhnutí.
Její redukcí získáme alkohol 1-dodekanol.
Fyzikální vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]- Hustota par: 6,20 g/cm³
- Tlak nasycených par: 1 mmHg při 121 °C
- Bod vzplanutí: >113 °C (>235 °F)
- Viskozita: 7,30 mPa.s při 323 K
- Bod tuhnutí: 44 °C
Stabilita
[editovat | editovat zdroj]Za běžných podmínek stabilní, hořlavá, nekompatibilní se zásadami, oxidačními a redukčními činidly. Při zahřívání se nejprve taví a odpařuje, pouze při styku s oxidačními činidly se může vznítit přímo.
Přeprava látky
[editovat | editovat zdroj]Bezpečná pro dopravu vzduchem, po vodě i po zemi. Může způsobit popáleniny.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Lauric acid. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ David J. Anneken, Sabine Both, Ralf Christoph, Georg Fieg, Udo Steinberner, Alfred Westfechtel "Fatty Acids" in Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry 2006, Wiley-VCH, Weinheim. DOI:10.1002/14356007.a10_245.pub2
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu kyselina laurová na Wikimedia Commons