Přeskočit na obsah

Kuroslepy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kuroslepy
Centrum s kaplí, která slouží i jako hasičská zbrojnice, vpravo obecní úřad
Centrum s kaplí, která slouží i jako hasičská zbrojnice, vpravo obecní úřad
Znak obce KuroslepyVlajka obce Kuroslepy
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecNáměšť nad Oslavou
Obec s rozšířenou působnostíNáměšť nad Oslavou
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°9′16″ s. š., 16°12′36″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel161 (2024)[1]
Rozloha8,56 km²[2]
Katastrální územíKuroslepy
Nadmořská výška334 m n. m.
PSČ675 75
Počet domů84 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduKuroslepy 19
675 75 Mohelno
[email protected]
StarostaVladimír Bureš
Oficiální web: www.kuroslepy.cz
Kuroslepy
Kuroslepy
Další údaje
Kód obce550302
Kód části obce14451
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kuroslepy (česky do roku 1918 i Kůroslepy či Koroslepy; německy Koroslep[4]) jsou obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží v chráněné oblasti soutoku řeky Oslavy a říčky Chvojnice. Žije zde 161[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Senorady, Ketkovice, Březník, Kladeruby nad Oslavou, Mohelno a Sudice.

Název

[editovat | editovat zdroj]

Jako jméno vesnice slouží původní (posměšné) označení jejích obyvatel Kuroslepi. Jméno možná bylo chápáno doslovně jako označení lidí, kteří oslepovali čili zabíjeli kury (obdobnou motivaci má původ jména (zaniklé) vesnice Kuromrtvy v Čechách).[zdroj?] Je nicméně též možné, že motivace obyvatelského jména byla jiná, například odlehlá poloha vsi, jejíž obyvatelé proto daleko neviděli a byli tedy "slepí jako kury". Od 17. do počátku 20. století se v zápisech objevoval i nářeční tvar Koroslepy, na začátku 20. století opravovaný na domněle spisovné Kůroslepy.[5][6]

Geografie

[editovat | editovat zdroj]

Ze severu na jih přes území obce Kuroslepy a její část Ve Vilách prochází silnice II/392 z Březníku do Mohelna, z této silnice pak vychází silnice vedoucí do Kuroslep, z Kuroslep pak vychází užitková silnice do Březníka. Ze severu na jih vede po silnici II/392 Mlynářská cyklostezka, západně od Skřipiny pak prochází podél Oslavy cyklostezka 5106, východně pak cyklostezka 5181, ta pak pokračuje podél samoty Sedlečko do vesnice Kuroslepy a následně do Březníka. Podél Oslavy po jižním okraji území obce vede červená turistická stezka, ta následně pokračuje od kopce k hradu Kraví hora a pak zpět do údolí Oslavy k Senoradskému mlýnu. Od Senoradského mlýna na sever údolím Chvojnice vede modrá turistická stezka.

Velká část území obce je zalesněná, jižní část území obce je tvořena zalesněným svahem údolí Oslavy, východní část obce je tvořena údolím Chvojnice a kopci nad údolím, až k vesnici a k údolí potoka Luh je území zalesněno. Zemědělsky využívaná část území je spíš severní až severozápadní. Velká část území obce je tvořena PR Údolí Oslavy a Chvojnice.

Východní část hranice území obce je tvořena řekou Chvojnicí, do ní se vlévá několik nepojmenovaných potoků, na jihovýchodním okraji území obce se pak u Senoradského mlýna vlévá do Oslavy. Jižní hranice území obce je tvořena řekou Oslavou, která se posléze vlévá do Jihlavy u Ivančic. V Březníku pramení potok Luh, který následně teče jižně a protéká zastavěnou částí obce a pak se vlévá do Oslavy. Část západní hranice území obce je tvořena nepojmenovaným potokem, který protéká údolím Kančí žlíbek. Západně od obce pramení potok Hájek, který protéká Kuroslepy a tamtéž se vlévá do potoka Luh.

Ve východní části zalesněné a kopcovité části území se nachází vrchol Rovina (410 m) a kopec Kraví hora (379 m) se stejnojmenným hradem. Údolí Oslavy i Chvojnice je místy hluboké téměř 100 metrů. V údolí Chvojnice na severozápadním okraji území obce se nachází skály Kozí hřbety.

Kuroslepy se nachází na severním okraji západní části území obce, u hlavní silnice se nachází část Ve Vilách, východně od vesnice se nachází samota Zamazalky, východně od Kuroslep nedaleko hradu Kraví hora se nachází samota Sedlečko. Na jižním okraji území v údolí Oslavy se nachází Skřipinský mlýn.[7]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349 (Skurosleb),[8][9] kdy patřily Ješkovi z Náchoda.[10][11] Kolem roku 1320 získali březnické panství pánové z Náchoda, Ješek z Náchoda se už nazýval jako Ješek Březnický z Náchoda, Ješek pak kolem roku 1360 nad soutokem řek Oslava a Chvojnice nechal postavit hrad Kraví Hora. V roce 1360 byla část březnického panství prodána Jaroslavovi z Knínic, součástí prodeje byla o část Kuroslep, v roce 1371 pak dokoupil další majetky v Kuroslepech a někdy v tu dobu také nechal postavit hrad Langenberk (dnešní Lamberk). V roce 1387 Jan Ješek z Březníka, Náchoda a Kraví Hory prodal hrad Kraví Hora a další majetky Jindřichovi a Přibkovi z Dřevohostic a Šelemberka. V Březníku ale nadále žil i bratr Jana Ješka Matěj. Posléze hrad a okolí zdědila Eliška z Náchoda. V roce 1437 pak byl hrad již opuštěn a kolem roku 1440 bylo rozhodnuto, že hrad bude zbořen, neboť jej obývaly loupeživí lapkové.[12] Manžel Elišky z Náchoda Jan Komorovský zemřel a následně Jiří z Poděbrad předal do rukou Matěje z Náchoda, část Kuroslep pak získali také Kraličtí vladykové a to způsobilo rozpory. V roce 1492 pak získali celý majetek Kraličtí vladykové.[13] Roku 1572 pak prodal Jindřich Kralický Kuroslepy a další majetky Janu Staršímu ze Žerotína a ti tak rozšířili náměšťské panství.[14]

V roce 1927 byla v obci zřízena škola, ta pak byla zrušena v roce 1975.[15] V roce 1911 byl v obci založen čtenářský spolek, v roce 1924 byla založena i Domovina a hasiči.[4]

Současnost

[editovat | editovat zdroj]

Na počátku roku 2015 byla severovýchodně od obce otevřena rozhledna Kalimeta, připomínající moderní kostel. Kruhová stavba o průměru 14 metrů zahrnuje krom vyhlídkové terasy restauraci a pokoje k ubytování.[16]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[17][18]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 262 261 301 313 349 360 343 297 321 287 248 201 185 162 159
Počet domů 36 39 41 44 46 49 69 89 81 80 74 78 82 89 84

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1849 patřily Kuroslepy do náměšťského panství, od roku 1850 patřily do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč, mezi lety 1949 a 1960 patřila do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1888 patřily Kuroslepy pod Březník a mezi lety 1964 a 1990 byla obec začleněna opět pod Březník, následně se obec osamostatnila.[19][20]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 20. října 2022.[21]

Politika

[editovat | editovat zdroj]

Volby do Poslanecké sněmovny

[editovat | editovat zdroj]
Volby do PSP ČR v obci Kuroslepy
2006[22] 2010[23] 2013[24] 2017[25] 2021[26]
1. ODS (30,9 %) ČSSD (27,17 %) ANO 2011 (38,54 %) ANO (43,01 %) ANO (41,93 %)
2. ČSSD (30,0 %) KSČM (15,21 %) ČSSD (17,7 %) SPD (16,12 %) SPOLU (21,5 %)
3. KSČM (18,18 %) TOP 09 (14,13 %) KSČM (15,62 %) KSČM (7,52 %) SPD (10,75 %)
účast 73,33 % (110 z 150) 63,45 % (92 z 145) 67,61 % (96 z 142) 69,92 % (93 z 133) 69,85 % (95 z 136)

Volby do krajského zastupitelstva

[editovat | editovat zdroj]
Volby do krajského zastupitelstva v obci Kuroslepy
1. 2. 3. účast
2000[27] 4KOALICE (24,56 %) SNK (21,05 %) ČSSD (21,05 %) 42,46 % (62 z 146)
2004[28] ODS (29,82 %) MoDS (17,54 %) KSČM (14,03 %) 37,01 % (57 z 154)
2008[29] ČSSD (35,52 %) KSČM (22,36 %) ODS (18,42 %) 53,52 % (76 z 142)
2012[30] KSČM (20,51 %) Pro Vysočinu (17,94 %) ČSSD (15,38 %) 34,29 % (48 z 140)
2016[31] ANO 2011 (26,66 %) STO (17,77 %) STAN SNK ED (13,33 %) 33,09 % (45 z 136)
2020[32] ANO (37,5 %) ODS STO (16,66 %) KDU-ČSL (12,5 %) 37,21 % (48 z 129)
2024[33] ANO (61,22 %) ODS TOP 09 STO (10,2 %) SOCDEM (8,16 %) 37,31 % (50 z 134)

Prezidentské volby

[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (37 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (20 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (15 hlasů). Volební účast byla 73,05 %, tj. 103 ze 141 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (73 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (33 hlasů). Volební účast byla 74,65 %, tj. 106 ze 142 oprávněných voličů.[34]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (48 hlasů), druhé místo obsadil Pavel Fischer (18 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Drahoš (18 hlasů). Volební účast byla 75,00 %, tj. 102 ze 136 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (73 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (35 hlasů). Volební účast byla 78,83 %, tj. 108 ze 137 oprávněných voličů.[35]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (56 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (21 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (14 hlasů). Volební účast byla 75,56 %, tj. 102 ze 135 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (63 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (47 hlasů). Volební účast byla 79,71 %, tj. 110 ze 138 oprávněných voličů.[36]

Pamětihodnosti a zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Zřícenina středověkého hradu Kraví hora[4]
  • Kaple, která slouží i jako hasičská zbrojnice
  • Kříž u kaple
  • Pamětní desky obětem první světové války, Antonínu Pelánovi (ruskému legionáři umučenému v Německu v roce 1942), Miloši Oulehlovi (umučenému v roce 1942 v Kounicových kolejích) a k založení místní školy v roce 1926
  • Pamětní deska Stanislavu Rejtharovi na budově obecního úřadu[37]

Sekta Most ke svobodě

[editovat | editovat zdroj]

V bývalé hájovně nedaleko vesnice žijí příslušníci náboženské sekty Most ke svobodě.[38] Ačkoliv se tato sekta vnitřním děním velmi izoluje od okolního světa, provozuje zahradnictví ZEN. Nyní kuroslepská komunita vyznává učení Kosmický zen-buddhismus.[39] Sekta žije z darů bývalých nebo současných členů, v devadesátých letech tři z členů sekty byli ve vedení obce.[40]

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Obecní úřad
    Obecní úřad
  • Řeka Oslava
    Řeka Oslava
  • Pamětní deska ruského legionáře
    Pamětní deska ruského legionáře
  • Boží muka
    Boží muka

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ a b c BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 99–100. 
  5. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 962 s. S. 479. 
  6. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 871. 
  7. ↑ Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 13. 1. 2024
  8. ↑ Moravské zemské desky (Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren). I. sv. řady brněnské 1348–1466. Kniha I, č. 75 [online]. Brno: 1856 [cit. 2024-09-22]. S. 5. Dostupné online. 
  9. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 576, 1 příloha (černobílá mapa) s. S. 478. 
  10. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588. 
  11. ↑ První písemná zmínka o obci [online]. Kuroslepy: Obec Kuroslepy, 2020-02-27 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  12. ↑ Kuroslepy za pánů Březnických z Náchoda a dalších vlastníků [online]. Kuroslepy: Obec Kuroslepy, 2020-02-27 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  13. ↑ Kuroslepy a hrad Kraví Hora pod pány z Kralic a Březníka [online]. Kuroslepy: Obec Kuroslepy, 2020-02-27 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  14. ↑ Kuroslepy pod pány z Náměště nad Oslavou [online]. Kuroslepy: Obec Kuroslepy, 2020-02-27 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  15. ↑ Zřízení školy [online]. Kuroslepy: Obec Kuroslepy, 2020-02-27 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  16. ↑ NOVÁK, Rostislav. Největší vyhlídková plošina na Moravě. Turista. Roč. 54, čís. 3, s. 4. 
  17. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  18. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  19. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 145. 
  20. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 283. 
  21. ↑ Udělené symboly – Kuroslepy [online]. 2022-10-20 [cit. 2022-11-29]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  23. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  24. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  25. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  26. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  27. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  28. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  29. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  30. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  31. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  32. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  33. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  34. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  35. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  36. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 
  37. ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. 
  38. ↑ GROMBIŘÍKOVÁ, Ludmila. Rozhovor s ing. Magdou Hauserovou – Most ke svobodě [online]. Dingir, 1998 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  39. ↑ Případová studie: Kosmický zen-buddhismus. www.sekuritaci.cz [online]. [cit. 2018-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-20. 
  40. ↑ MARTÍNEK, Roman. Náboženská sekta v lesích na Třebíčsku: bili nás klackem, říkala svědkyně. Třebíčský deník. 2020-04-25. Dostupné online [cit. 2020-06-26]. 
  41. ↑ pch. Na slavného rodáka nezapomínají [online]. Horácké noviny, 2015-10-29 [cit. 2016-01-20]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Města, městyse a obce okresu Třebíč
Babice • Bačice • Bačkovice • Benetice • Biskupice-Pulkov • Blatnice • Bohušice • Bochovice • Bransouze • Březník • Budišov • Budkov • Cidlina • Čáslavice • Častohostice • Čechočovice • Čechtín • Červená Lhota • Číhalín • Číchov • Čikov • Číměř • Dalešice • Dědice • Dešov • Dolní Lažany • Dolní Vilémovice • Domamil • Dukovany • Hartvíkovice • Heraltice • Hluboké • Hodov • Horní Heřmanice • Horní Smrčné • Horní Újezd • Horní Vilémovice • Hornice • Hrotovice • Hroznatín • Hvězdoňovice • Chlístov • Chlum • Chotěbudice • Jakubov u Moravských Budějovic • Jaroměřice nad Rokytnou • Jasenice • Jemnice • Jinošov • Jiratice • Kamenná • Kdousov • Kladeruby nad Oslavou • Klučov • Kojatice • Kojatín • Kojetice • Komárovice • Koněšín • Kostníky • Kouty • Kozlany • Kožichovice • Krahulov • Kralice nad Oslavou • Kramolín • Krhov • Krokočín • Kuroslepy • Láz • Lesná • Lesní Jakubov • Lesonice • Lesůňky • Lhánice • Lhotice • Lipník • Litohoř • Litovany • Lomy • Loukovice • Lovčovice • Lukov • Markvartice • Martínkov • Mastník • Menhartice • Meziříčko • Mikulovice • Mladoňovice • Mohelno • Moravské Budějovice • Myslibořice • Naloučany • Náměšť nad Oslavou • Nárameč • Nimpšov • Nová Ves • Nové Syrovice • Nový Telečkov • Ocmanice • Odunec • Okarec • Okřešice • Okříšky • Opatov • Oponešice • Ostašov • Pálovice • Petrovice • Petrůvky • Pokojovice • Police • Popůvky • Pozďatín • Přeckov • Předín • Přešovice • Přibyslavice • Příštpo • Pucov • Pyšel • Rácovice • Račice • Radkovice u Budče • Radkovice u Hrotovic • Radonín • Radošov • Radotice • Rapotice • Rohy • Rokytnice nad Rokytnou • Rouchovany • Rudíkov • Římov • Sedlec • Slavětice • Slavičky • Slavíkovice • Smrk • Stařeč • Stropešín • Střítež • Studenec • Studnice • Sudice • Svatoslav • Šebkovice • Štěměchy • Štěpkov • Trnava • Třebelovice • Třebenice • Třebíč • Třesov • Valdíkov • Valeč • Vícenice • Vícenice u Náměště nad Oslavou • Vladislav • Vlčatín • Výčapy • Zahrádka • Zárubice • Zašovice • Zvěrkovice • Želetava
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kuroslepy&oldid=24309265“