Krzanowice
| Chřenovice Krzanowice | |
|---|---|
 Ulice Zawadzkiego | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°1′5″ s. š., 18°7′31″ v. d. |
| Nadmořská výška | 220 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC 01:00 (standardní čas) UTC 02:00 (letní čas) |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Slezské |
| Okres | Ratiboř |
| Gmina | Krzanowice |
  Chřenovice | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 3,19 km² |
| Počet obyvatel | 2 166 (2019) |
| Hustota zalidnění | 673,6 obyv./km² |
| Etnické složení | Moravci, Poláci, Němci |
| Správa | |
| Starosta | Andrzej Strzedulla |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | ul. 15 Grudnia 5 47-470 Krzanowice |
| Telefonní předvolba | 48 32 |
| PSČ | 47-470 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chřenovice[1][2] nebo Křenovice[3][4] (polsky Krzanowice; německy Kranowitz, v letech 1936–1945 Kranstädt) je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Ratiboř, sídlo stejnojmenné gminy. Leží na Bílé vodě v bezprostřední blízkosti česko-polské státní hranice 17 km severovýchodně od Opavy v té části historického území Horního Slezska, která do roku 1972 příslušela k Olomoucké arcidiecézi. V roce 2019 čítalo 2 166 obyvatel.[5] Žijí zde z velké části potomci Moravců, kteří se nyní hlásí k německé národnosti a proto je obec oficiálně dvojjazyčná.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Chřenovice (poprvé zmiňované v latinských dokumentech jako Cranewicz) získaly městská práva v roce 1265. Zakladatelem byl Herbert z Fulštejna, stolník olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburka. Patřily Opavskému knížectví, které se roku 1318 odtrhlo od Moravy jako samostatné léno Koruny české a nejpozději od konce 15. století bylo považováno za součást Slezska. Nadále však Chřenovice až do roku 1972 spadaly pod olomouckou diecézi, což napomáhalo udržení kulturních vztahů s Moravou a kontaktu s českým jazykem. Městečko leželo na obchodní cestě z Opavy do Ratiboře a často měnilo majitele.[6]
Po první slezské válce byly Chřenovice spolu s většinou Slezska připojeny k Pruskému království. Spadaly původně pod okres Hlubčice a od roku 1818 pod okres Ratiboř ve vládním obvodu Opolí v provincii Slezsko, později v provincii Horní Slezsko. V roce 1877 ztratily status trhového městečka (Marktflecken).[6]
Chřenovice byly součástí souvislého území obývaného Moravci – slovanským etnikem používajícím nářečí lašského typu, které označovali za moravštinu. Podle sčítání lidu z roku 1910 mluvilo moravsky (mährische Sprache) 97 % obyvatel městečka.[4] Po první světové válce vznesl československý stát územní nároky na Ratibořsko. Na základě článku 83. Versailleské smlouvy[7] byla k Československu připojena jižní část ratibořského okresu (Hlučínsko), avšak bez Chřenovic, které zůstaly na německé straně v bezprostřední blízkosti nové hranice. V hornoslezském plebiscitu v roce 1921 se 96,9 % obyvatel městečka vyslovilo pro setrvání v Německu, pro připojení k Polsku padlo jen 69 hlasů.[8]
Po druhé světové válce opět vyvstala otázka přičlenění moravských obcí k Československu, ale nakonec bylo celé německé Slezsko, včetně Chřenovic, připojeno k Polsku. Moravci nebyli polskými orgány zařazeni k odsunu, ale po roce 1956 jich velká část v několika vlnách emigrovala do Západního Německa spolu se Slezany a Němci. Přes svůj slovanský původ se Moravci ve 20. století politicky a kulturně ztotožnili s německou národností a zůstavší se v 90. letech přihlásili k organizacím německé menšiny v Polsku. V roce 1991 získala Mniejszość Niemiecka – Deutsche Minderheit 75,1 % hlasů ve volbách v Chřenovicích. Při sčítání lidu 2002 uvedlo 53,43 % obyvatel polskou národnost, 20,64 % německou, 7,1 % slezskou a 18,77 % se nepřihlásilo k žádné.[4] V roce 2011 stoupl počet německých deklarací na 27,8 %. Od roku 2008 je němčina oficiálně druhým úředním jazykem v gmině. Moravská a lašská identita se v současnosti projevují především formou folklorních událostí, nářeční soutěže Morawske rzadzyni selske hospodyni, působení kabaretu Krzanowickie Omy apod.[4]
V roce 2001 byl Chřenovicím po 124 letech obnoven status města.[6]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Chřenovice ležely na železniční trati Opava – Ratiboř, provoz v pohraničním úseku Chuchelná – Chřenovice však nebyl po skončení druhé světové války obnoven.[9] Na rozdíl od českého úseku do Chuchelné, který je stále v provozu, byl provoz v úseku Ratiboř – Chřenovice zastaven v roce 1994.[10]
Veřejnou dopravu směrem k Ratiboři zajišťují autobusové spoje společnosti PKS Racibórz. Přeshraniční spojení aktuálně (2020) neexistuje. Vlaková stanice Chuchelná a autobusové zastávky v obci jsou vzdáleny 3,5 kilometru od centra městečka.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ottův slovník naučný, 12. Ch-Sv. Jan, s. 387
- ↑ Idnes.cz: Poláky proti své vůli. Aniž se stěhovali, probudili se Češi v zahraničí, 27. 7. 2019
- ↑ Podrobná mapa Moravy a Slezska, Praha: V. Neubert a synové, 1922
- ↑ a b c d KOWALSKI, Mariusz. Morawianie (Morawcy) w Polsce. Studia z Geografii Politycznej i Historycznej 5 (2016) [online]. Uniwersytet Łódzki, 2016. Dostupné online.
- ↑ Polsko v číslech – údaje Hlavního statistického úřadu
- ↑ a b c 750 lat Krzanowic. Krzanowice i okolice. VII–VIII 2015, roč. 17, čís. 7–8. Dostupné online. ISSN 1642-637.
- ↑ K nahlédnutí zde
- ↑ Výsledky plebiscitu podle obcí, Stefan Dziewulski 1922
- ↑ Hinčica, Jaromír: O stavbě trati Ratiboř - Opava; 1995
- ↑ Woźny, Jarosław: Railmap 2.2, údaje ze dne 18.4.2007. [1] Archivováno 4. 3. 2006 na Wayback Machine.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chřenovice na Wikimedia Commons - Oficiální webové stránky
- Web kulturamorawska.eu věnovaný polským Moravcům Archivováno 25. 6. 2022 na Wayback Machine.
