Přeskočit na obsah

Kryolit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kryolit
Obecné
KategorieMinerál
Chemický vzorecNa3[AlF6]
Identifikace
Barvabílá, šedá, načervenalá...
Vzhled krystalupseudokubické
Soustavajednoklonná
Tvrdost2,5–3
Leskskelný až mastný
Štěpnostdobrá
Index lomunα = 1,339
nβ = 1,339
nγ = 1,340
Vrypbílý
Hustota2,97 g ⋅ cm−3
Rozpustnostv H2SO4, částečně v HCl

Kryolit (Abildgaard, 1799), chemický vzorec Na3[AlF6] (hexafluorohlinitan sodný), je jednoklonný minerál. Název pochází z řeckého κρύος (krýos) = led a λίθος (líthos) = kámen a odráží vzhled minerálu.

  • magmatický: minerál pozdní fáze v některých žulových pegmatitech, v alkalických žulách obsahujících ložiska cínu, z magmatických par pronikajících podél zlomů, v základní hmotě některých ryolitů bohatých na fluor, v zrnech karbonatitových žil pronikajících skrze fenitizované biotitické ruly,
  • sedimentární: vzácně jako autigenní složka slínovců a břidlic ve formaci Green River (USA).

Morfologie

[editovat | editovat zdroj]

Krystaly do velikosti 3 cm, pseudokubické nebo krátce hranolovité podél [001], rýhované. Také hrubě zrnité nebo masivní agregáty. Běžně dvojčatí podle jednoho nebo i více ze 13 zákonů.

Vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 2,5–3, křehký, hustota 2,97 g/cm³, štěpnost dobrá podle {001}, lom nerovný.
  • Optické vlastnosti: Barva: bezbarvý, bílá, hnědavá, růžová až červená, kouřově šedá až černá. Lesk skelný až mastný, perleťový na {001}, průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp bílý.
  • Chemické vlastnosti: Složení: Sodík 32,85 %, Hliník 12,85 %, Fluor 54,30 %. Lehce se taví v bezbarvé sklo (teplota tání 1012 °C). Rozpustný v H2SO4 a částečně v HCl.
  • Jiné vlastnosti: Bezbarvý minerál po ponoření do vody (zdánlivě) zmizí. Index lomu minerálu je téměř stejný jako u vody.

Podobné minerály

[editovat | editovat zdroj]

Parageneze

[editovat | editovat zdroj]

Získávání

[editovat | editovat zdroj]
Důl na kryolit v Ivittuutu, Grónsko, léto 1940

Jediný lom, kde se kryolit od roku 1865 těžil, byl v roce 1987 vyčerpán.

Zpočátku jako surovina pro výrobu hliníku, později užíván při elektrolytické výrobě hliníku z bauxitu. Dále k výrobě glazur, optických skel.

Naleziště

[editovat | editovat zdroj]

Řídce se vyskytující minerál.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Palache, C., H. Berman, and C. Frondel (1951) Dana’s system of mineralogy, (7th edition), volume II, 110–113
  • ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]