Kristina Ingesdotter Švédská

Kristina Ingesdotter
	Miniatura ze 16. století Kristiny na smrtelné posteli (detail)
Narození	11. století; Uppsala
Úmrtí	18. ledna 1122; Kyjev
Potomci	Ingeborg Kyjevská; Malmfrid Kyjevská; Dobrodeia Kyjevská; Vsevolod Pskovský; Marie Mstislavna Kyjevská; Izjaslav II. Mstislavič; Rostislav I. Kyjevský; Sviatopolk Pskovský; Rogneda; Xenie
Rod	Stenkilové
Otec	Inge I. Švédský
Matka	Helena
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Princezna Kristina Ingesdotter Švédská (11. století, Uppsala – 18. ledna 1122, Kyjev) byla švédská princezna a sňatkem s velkoknížetem Mstislavem I. Kyjevským kněžna choť novgorodská, rostovská a bělgorodská.

Život

Kristina byla dcerou krále Ingeho Švédského a královny Heleny, jež byla sestrou švédského krále Blot-Svena.^[1] Pravděpodobně byla nejstarší ze tří královských dcer, vdaná před svými sestrami Markétou a Kateřinou.

Kristina se provdala za Mstislava, který byl během jejich manželství knížetem novgorodským, rostovským a bělgorodským, čímž získala stejné tituly. Podle Vasilije Tatiščeva se vzali v roce 1095. Polský historik Dariusz Dąbrowski uvedl, že Tatiščev nevycházel ze spolehlivých zdrojů. Kristina se provdala za Mstislava mezi lety 1090 a 1096.^[1]

Archeologové našli osobní pečeť Kristiny, zobrazující ženu s korunou a svatozáří a nápisem „Svatá Kristina“ v řečtině. Předpokládá se, že byla zobrazena jako svatá Kristina v Neredickém kostele, což je interpretováno jako znamení, že mohla být uctívána jako místní světice.

Její otec, král Inge Starší, zemřel v roce 1110 a na švédský trůn po něm nastoupili jeho synovci. Kristina, která žila na Rusi, byla ve Švédsku považována za příliš vzdálenou na to, aby získala podíl na dědictví svého otce, přičemž za dědičky jejich otce byly považovány pouze její mladší sestry, královna Markéta Fredkulla Dánská a Kateřina Ingesdotter Švédská. Je však známo, že Markéta se o své dědictví podělila se svou neteří Ingrid v Norsku a se svou neteří Ingeborg v Dánsku. Každé dala čtvrtinu. Ingeborg byla dcerou Kristiny a jediným z jejích dětí pobývajících ve Skandinávii. Po svatbě s dánským princem o několik let později žila v Dánsku, což se dalo počítat jako podíl na dědictví po její matce Kristině.

Kristina zemřela 18. ledna 1122.^[1] Tři roky po její smrti se její manžel Mstislav stal velkoknížetem kyjevským.

Potomstvo

Kristina a Mstislav měli deset dětí:

Ingeborg Kyjevská; vzala si Knuta Lavarda Jutského a byla matkou Valdemara I. Dánského
Malmfrid; vzala si (1) Sigurda I. Norského, (2) Erika II. Dánského
Eupraxia, vzala si Alexia Komnena, syna Jana II. Komnena
Vsevolod Novgorodský a Pskovský
Marie Mstislavna Kyjevská, vzala si Vsevoloda II. Kyjevského
Izjaslav II. Kyjevský
Rostislav Kyjevský
Sviatopolk Pskovský
Rogneda, vzala si Jaroslava Volyňského
Xenie, vzala si Brjačislava Izjaslavlského

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Christina Ingesdotter of Sweden na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b ^c DĄBROWSKI, Dariusz. Genealogia Mścisławowiczów. Pierwsze pokolenia (do początku XIV wieku). Krakov: Avalon, 2008. ISBN 978-83-60448-54-0. S. 78–79. (polsky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kristina Ingesdotter Švédská na Wikimedia Commons

[:0-1] DĄBROWSKI, Dariusz. Genealogia Mścisławowiczów. Pierwsze pokolenia (do początku XIV wieku). Krakov: Avalon, 2008. ISBN 978-83-60448-54-0. S. 78–79. (polsky)

[1]