Kremsmünster

Kremsmünster
	Opatství Kremsmünster, vlevo „Matematická věž“
	; znak
Poloha
Souřadnice	48°3′ s. š., 14°7′ v. d.
Nadmořská výška	384 m n. m.
Časové pásmo	UTC 01:00 (standardní čas); UTC 02:00 (letní čas)
Stát	Rakousko
Spolková země	Horní Rakousko
Okres	Kirchdorf
	Kremsmünster
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	42,1 km²
Počet obyvatel	6 863 (31.12.2022)
Hustota zalidnění	163 obyv./km²
Správa
Starosta	Gerhard Obernberger (od 2022)
Oficiální web	www.kremsmuenster.at
E-mail	gemeinde@kremsmuenster.at
PSČ	4550
Označení vozidel	KI
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kremsmünster (latinsky Cremifanum, česky dříve Kremžský klášter) je obec v horním Rakousku, asi 30 km jižně od Lince, v politickém okrese Kirchdorf, v kraji do jehož okresu patří. Leží na řece Krems a vznikla kolonizací lesa jako klášterní ves okolo benediktinského opatství Stift Kremsmünster, založeného roku 777.

Historie

Úrodné území kolem řeky Krems bylo osídleno Bajúwary a od 7. století také Slovany, než došlo k jeho kolonizaci. Klášterní ves se popré připomíná k roku 1299 a roku 1469 jí císař Fridrich III. udělil tržní právo. Klášterní gymnázium bylo od roku 1549 otevřeno také pro laické studenty. Tržní ves se postupně rozrostla na prosperující městys a od roku 1850 sestával z pěti samostatných obcí.

Ekonomika

Kremsmünster je sídlem významné firmy Greiner, která zpracovává plastické hmoty a po světě zaměstnává na 7 000 lidí. Významný je podíl služeb cestovního ruchu.

Kultura, památky a turistika

V bývalé rychtě působí od roku 1812 nepřetržitě Theater am Tötenhengst, nejstarší ochotnické divadlo v Rakousku.
poutní místo Heiligenkreuz s kostelem z let 1687-1690 od Carla Antonia Carloneho
barokní zámek Kremsegg s muzeem hudebních nástrojů;
Rybníky Schachenteiche leží 3 km severně od obce; byly založeny roku 1555 k odvodnění močálů, dnes významná přírodní rezervace ptactva.

Opatství

Opatství Kremsmünster bylo založeno roku 777 bavorským vévodou Tassilem III. a s výjimkou let 1939-1945, kdy bylo zrušeno nacisty, trvá více než 1200 let. Podle legendy o jeho založení byl na tomto místě Tassilův syn Günther zabit na lovu kancem, což připomíná jednak cenný gotický mramorový epitaf z doby kolem 1300) v předsíni kostela, a dále heraldická figura vkance ve znaku obce i v erbu kláštera.

Klášterní kostel svatého Agapita byl založen ve 12. století a dostavěn roku 1277 jako trojlodní románská basilika 78 m dlouhá, 21 m široká a s výškou hlavní lodi 18 m. Kostel má románský závěr se třemi apsidami a kruhovými okénky, v západním průčelí dvě věže a původně měl východní kryptu pod hlavním oltářem. V 17. století byl barokně přestavěn a vyzdoben podle projektu architekta Carla Antonia Carloneho, původní obvodové zdivo je z podstatné části zachováno. Průčelí kostela přestavěl Giovanni Battista Barberini roku 1681. Hlavní oltář s obrazem Michiela Coxieho:Svaté příbuzenstvo je z roku 1715, mříž oddělující mnišský chór od lodi je z roku 1718.
Rozsáhlé budovy kláštera (délka jižního křídla je 290 m) mají středověké základy a na nich vznikaly od poloviny 17. století podle návrhu stavitele Jakoba Prandtauera. Skládají se z kvadratury konventu s kapitulní síní a refektářem.
Prelatura má vlastní trakt se dvorem, reprezentační Císařský sál; navazuje na ni
Klášterní knihovna, dlouhá 65 metrů; obsahuje 160 000 svazků rukopisů, grafických listů a starých tisků. Mezi nejvzácnější patří iluminovaný Codex millenarius, latinský rukopis čtyř evangelií, napsaný kolem roku 800. Na západní a severní straně lemují klášterní budovy nádrže pro chov ryb, dnes zčásti vypuštěné.
Tzv. Matematická věž je původně astronomická observatoř a přírodovědné muzeum, zbudované podle osvícenských představ. Devítipatrová věž, vysoká 51 m, je jednou z nejstarších výškových staveb a byla postavena po roce 1760. V jednotlivých patrech jsou umístěny bohaté fyzikální, geologické, biologické a etnografické sbírky z 18. a 19. století, v nejvyšších poschodích je astronomická observatoř a kaple. Meteorologické záznamy se zde nepřetržitě vedou po více než 250 let, od roku 1860 je zde i seismografická observatoř a další.
Klášterní gymnázium je od roku 1549 veřejnou školou. V letech 1818-1826 je navštěvoval spisovatel Adalbert Stifter, který psal hlavně o jihočeské historii a o Šumavě. V 21. století zde studovali mj. herec Jiří Mádl a frontman kapely The Drain Daniel Šubrt.
Klášterní muzeum a pokladnice - obsahuje obrazy, sochy, paramenta, a preciosa, z nichž nejvzácnější je Tassilův kalich, významná památka karolínského zlatnictví, objednal jej Tassilo a jeho manželka Liutgarda roku 778, možná jako dar k založení kláštera.